Článek z konference Zdravé domy 2010
Tento v pořadí již 6. ročník konference zaměřené na zdravé domy hlásal v programu, že pozornost bude letos zaměřena na představení různých materiálových možností při jejich projektování a stavbě. Tradiční akce, kterou pořádá vždy v létě Sdružení hliněného stavitelství (SHS) na půdě fakulty architektury v Brně měla opět slušnou návštěvnost, což svědčí o její oblibě.
EARCH.CZ, 9. 7. 2010
Doc. Chybík vždy k večeru po skončení přednášek přepočítává účastníky, tentokrát se první den dopočítal přes 70 lidí.
Přednášky zahraničních hostů

Po menších technických problémech, kdy musela být dokonce přesunuta obědová pauza a přednášky získaly zpoždění cca 2 hod., se svižně rozběhl informacemi nabitý odpolední program.
Mladá polská architektka Anna Szewczenko na příkladech z historie i současnosti ukázala, že Polsko rozhodně nezůstává v produkci hliněných domů pozadu a dokonce v projektové fázi je jedna velká veřejná stavba muzea v Yatenga od designérů „OVO Grąbczewscy Architekci“, (na webových stránkách se tato hrdě prezentuje jako největší eko-architektonický počin v Evropě). Odkaz na stránky polských hliněných stavitelů: www.cohabitat.net. Následoval a prezentace svérázného Holanďana Carla Giskese, jehož někteří znali z nedávného kurzu hliněných omítek a tadelaktu v ČR. Jako majitel továrny na hliněné omítky Tierrafino (www.tierrafino.com) je sám autor a realizátor hliněných domů, venkovních dusaných stěn a množství interiérů s vkusným použitím hlíny. Coby hlavní osobnost konference vystoupil ještě večer ve veřejné diskusi. Práci s hlínou objevil jako smysl svého života. Továrnu, v níž je dle vlastních slov „jen dělníkem“, prý spíše ovládá jeho žena. Jedno z Carlových hesel: „Fun is more important than laws.“ …zmínil, když mluvil o výstavbě vlastního domu z dusané hlíny, kde je například skleněné okno zasazeno přímo do hlíny; tento dům (vestavba) byl realizován bez stavebního povolení. Dále se představili některým již z minulých ročníků známí Eckhard Beuchel s kolegou Christianem Meyerem, kteří se zabývají již cca 25 let především dokumentací a rekonstrukcemi historických hrázděných a jiných staveb s použitím hlíny.
Prezentace českých přednášejících
České příspěvky zahájil Dr. Hollan lehce kontroverzním referátem, který zpochybňoval výkon větracích systémů s rekuperací ve veřejných budovách – tyto systémy jsou podle zkušeností s užíváním (konkrétně právě v Hostětíně) většinou předimenzované a způsobují tak velký a nepříjemný pohyb vzduchu. Dále mluvil o škodlivosti světla a kromě toho i o zhýčkanosti českých uživatelů staveb - zbytečné potřebě interiéry přetápět, když optimální vnitřní teplota stačí 18-19°C. Více velice zajímavých informací o zmíněných a dalších problémech popsaných z fyzikálního hlediska naleznete ZDE. Po něm nám známý český architekt pasivních staveb Mojmír Hudec (www.elam.cz) , který rád používá právě přírodní materiály, především slámu, ukázal na příkladech vlastních realizací možnosti izolování slaměnými balíky. Po množství menších publikovaných staveb se podařilo za pomoci místních obyvatel realizovat zateplení na poměrně velké veřejné stavbě – mateřské škole v Pitíně. Ta již při letošní tuhé zimě vykazuje úspory nákladů na vytápění 58%. Ve stavbě je také jeden kulatý dům podle jeho návrhu. Následovalo představení nového projektu vesnice s tzv. „organickými domy“pana Ladislava Babského (www.organichouses.info), celá vesnice a domy jsou koncipovány dle promyšlených geometrických principů a ze zdravých materiálů; příspěvek vyvolal různé emoce, zejména byla kritizována striktní koncepce připomínající spíše utopické plány zahradních měst než živý vesnický organismus. Videem z kurzu hliněných omítkářů navázala Beáta Holá na předchozí povídání Irmely Fromme. Michal Navrátil (www.rigi.cz) je znám tím, že na vlastním domě experimentuje s různými druhy hliněných povrchů, tentokrát promítal právě dokončenou venkovní výzdobu hliněných omítek a vyprávěl osobní zkušenosti z realizace. Na dekoru fasády se podílel umělec Lukáš Gavlovský a částečně i Michalovy děti křídovými kresbami v přízemí. Babiolog David Eyer (www.baubiologie.cz) rovněž známý z předchozích ročníků konference se zaměřil na diskutované téma nuceného větrání s rekuperací, které snižuje množství záporných iontů v interiéru. Kromě tohoto problému nastínil i možné alternativy jeho řešení (např. automatické větrání oken, lokální decentralizované jednotky, rekuperace do vody apod.), dále hovořil ještě o významu denního světla, který je někdy podceněn u perfektně izolovaných pasivních staveb se zasklením nesplňujícím dostatečný prostup paprsků. Výše zmíněný výtvarník Lukáš Gavlovský (www.gavlovsky.cz), majitel a stavitel slavného slamáku ve stodole ve Výžerkách, líčil svou cestu od objevení a zamilování si hlíny jako materiálu až k nádherným výtvarným dílům, kterými již obohatil řadu interiérů. Posledním příspěvek tento den přednesl Michal Procházka, který se zabývá zkoumáním a zlepšováním vlastností venkovních hliněných omítek. Po několikaletém výzkumu zjistil, že omítky lze perfektně vylepšit přidáním vodou ředitelných polymerů (množství 0,5-1%), tyto pak vykazují mnohem lepší odolnost vůči vodě a jsou pružnější. Na směs bylo již požádáno o vydání patentu; ovšem přidávání umělých přísad se pochopitelně nelíbilo zastáncům tradičních metod.
Večer připravili studenti fakulty přítomným účastníkům konference společenskou party s koncertem a lehkým občerstvením. Dobře míněný počin, bohužel však přes hlasitou hudbu už nebylo slyšet vlastního slova.
Prezentace firem
Druhý den se konaly především prezentace firem, zaměřených na přírodní (zdravé) stavební produkty – jmenovitě přírodní barvy Biofa, konopnou izolaci (Canabest a Izolace konopí), celulózovou izolaci (Ciur) nebo ovčí vlnu (Isolena). I když tyto materiály většina přítomných dobře zná, byly prezentace přínosné.
Exkurze

Následovala návštěva historického hliněného domu v Lanžhotě, který slouží jako muzeum. Spíše než architektuře a stavebním materiálům se tu všichni obdivovali rozsáhlým sbírkám krojů a historickým strojům, nástrojům a nářadím. Jako hřeb programu nám organizátoři připravili ještě návštěvu vinného sklepa v Kobylí, jehož majitelem je právě výše zmíněný Pavel Otáhal. (www.Renomix.cz) Stavba je obnovená, resp. nově postavená v řadě vinných sklepů a zaujme již při pohledu z exteriéru vysokým hřebenem rákosové střechy s pěkně modelovaným oknem tvaru „volského oka“. Není divu, že díky své výjimečnosti zaujala i tvůrce televizních pořadů. Uvnitř to však stojí za osobní návštěvu; vše je z přírodních materiálů, vytvořeno tradičním způsobem. Tedy především mistrně zpracované ručně tesané stropní trámy a krov, bez použití kovových spojovacích prvků, a to ani v masivních podlahách. Povrchy hliněné, místy s marockým štukem; prostoru dole dominuje tradiční hliněná pec s kamny, troubou a se sušárnou. Stavba je koncipovaná jako nízkoenergetická, v technické místnosti najdeme zásobník na TUV ze solárních kolektorů, dohřev zajišťuje kotel na peletky. Zkoumání jsme podrobili zejména střechu s rákosovou krytinou (sklon 53°). Tato střecha sama dobře izoluje (má 40cm tloušťky), je odolná proti dešti a zároveň prodyšná, takže není potřeba instalovat další drahé fóliové materiály. Zevnitř je omítnutá hlínou jako ochrana proti ohni. V celé stavbě je tolik nádherných nevylíčitelných detailů, které nesou otisk lidské ruky, jedná se nejen dřevěné, hliněné a kovové prvky, ale například i ručně foukaná dvojskla v okně tvaru volského oka. Nakonec jsme exkurzi zakončili jak jinak než ve sklepě obhlídkou cihelných a kamenných kleneb (nově postavených) a degustací místního vína. Zkrátka ideální zakončení celé akce, která se letos velmi podařila. Již nyní se těším na příští ročník.
Blanka Johanisová
