Jan Šépka svou intervencí poukáže na vnímání městského prostoru

Datum konání: 07.09.2016, 19:00 - 02.10.2016, 19:00

Pondělí, 22. Srpen 2016 - 13:37
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Další výstavou letošní sezóny českobudějovického Domu umění je projekt architekta Jana Šépky. V rámci bloku architektonických výstav tím organizátoři chtějí nabídnout nejen možnost zažít a vnímat zase trochu jinak prostředí galerie i prostoru náměstí, ale především položit řadu otázek, a otevřít témata, týkající se nejen umění a architektury jako takové, ale především vnímání města – místa v rámci každodennosti.

Jan Šépka, Vnímání, výstava, České Budějovice – foto © archiv organizátorů
Fotoalbum: 

Jan Šépka – Vnímání

Kdy: 8. 9. – 2. 10. 2016 / zahájení 7. 9. od 19:00
Kde: náměstí Přemysla Otakara II., České Budějovice

Přednáška autora:
7. 9. od 17:00 / studentský kostel sv. Rodiny, Karla IV. 22, České Budějovice

Facebook / web

Kurátor: Michal Škoda
Spolupráce: Ing. arch. Jan Bárta

Tato výstava nestojí pouze na základě vlastní výtvarně architektonické intervence, ale bude rovněž doplněna ( každé úterý od 18:00) za účasti hostů z řad odborníků, umělců, architektů i politiků – o blok přednášek a diskusních pořadů pro veřejnost, vztahujících se k historii i současnosti náměstí a jeho využití, stejně jako k vztahu současného umění a architektury.

Autorův pohled na výstavu

Projekt je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást a dominantu veřejného prostoru, a jak vnímáme některé skryté prostory, které nám poskytují společenské a kulturní vyžití.

Barokní Samsonova kašna umístěná na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou památku a symbol města. Její umělecká kvalita je nezpochybnitelná a v současné době si nikdo z nás nedokáže představit náměstí bez této dominanty. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme již jen mimoděk. Procházíme kolem nich každý den a díky tomu, že jejich hodnota je historicky i prostorově potvrzena, nepřemýšlíme již o podstatě této památky, ani o vztahu k prostoru velkorysého náměstí.

Naopak prostory prvního patra Domu umění, které v posledních letech nabízí velmi kvalitní umělecké zážitky, jsou před našimi zraky zastřeny. Návštěvník neznalý situace, galerii těžko hledá. Je zřejmé, že určitá forma utajení prostoru galerie může být i výhodou, nicméně prožitek z výstavy a případná diskuze o umění a kultuře se vytrácí z našeho běžného denního repertoáru.

Projekt se snaží poukázat na to, jak vnímáme, respektive nevnímáme, dominanty a skrytá místa, která nejsou daleko od sebe, nachází se v centru dění a nabízí kulturní vyžití. Smyslem by mělo být nabourání našeho stereotypního vnímání takových hodnot a snaha po zamyšlení a diskusi o těchto tématech.

Samsonova kašna se přibližně na měsíc ocitne v kruhovém prostoru, který jí jednak bude separovat od samotného náměstí, a zároveň pro ni vytvoří klidné pozadí i intimitu, které tato dominanta nikdy neměla. Kašna se tak ocitne jako šperk v galerii. Kruhový prostor bude přímo propojen cestou se schody s prostorem prvního patra Domu umění, kde se objeví opět kruh, ale v jiných souvislostech. Návštěvník se v prostoru galerie může pohybovat pouze po vymezené kruhové cestě a do volných prostor galerie se vlastně nedostane. Bude vnímat pouze prostor pomocí stropu, který nebude ve vnitřní promenádě instalován.

Záměrné odcizení kašny a zvýraznění vstupu do Domu umění oknem je celkovým smyslem projektu. Do zajímavé konfrontace se tak dostávají věci, které spolu zdánlivě nesouvisí.

Jan Šépka se narodil v roce 1969 v Praze. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury AVU v Praze. V roce 1994 inicioval spolu s Michalem Kuzemenským spolek Nová česká práce. V roce 1998 spoluzaložil a byl společníkem kanceláře HŠH architekti, která fungovala do roku 2009. Poté založil vlastní kancelář Šépka architekti. V letech 2004 –2014 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V letech 2014 – 2016 byl vedoucím Kanceláře projektů a soutěží na IPR v Praze a od září 2014 vede ateliér A1 na UMPRUM, kde byl v minulém roce jmenován docentem pro obor Architektura. V roce 2006 byl editorem ročenky Česká architektura a v roce 2015 vydal knihu „Jak se dělá město“ Řada projektů, na kterých se podílel, získala ocenění v ČR i v zahraničí. K nejznámějším patří úpravy Horního náměstí v Olomouci, úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě, Arcidiecézní muzeum v Olomouci, vila v Berouně, vila Hermína, úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, návrh Národní knihovny v Praze nebo Pokoj v krajině v Modravě.