Ekumenická poutní cesta

Čtvrtek, 8. Březen 2012 - 1:00
| Napsal:

Studenti 1. ročníku FUA TUL zpracovávají za semestr 3 menší zadání. Třetí místo v soutěži Ještěd f kleci získal Matyáš Fialka právě za 3. úkol.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Matyáš Fialka
Škola FUA TU Liberec
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Datum projektu 2012

Text 1

Práce začala zevrubnou analýzou trhu balených vod a Iimonád, po které vyšlo na světlo světa řešení vycházející z života plastové lahve. Navrhované řešení je až naivně prosté. Prodej v regálech s naplněnými Iahvemi s lahví prázdnou. V návrhu figurují dvě varianty, prázdná a s extraktem. Jako nejvhodnější materiál byl vyhodnocen tvrzený pet s gramáží vratných lahví, tedy velká příležitost pro Petainer na nový produkt s využitím specifického technologického vybavení firmy na českém trhu. Samotný design lahve bude vytvořen až po jasném definování cílových skupin a zadán formou kombinované veřejné soutěže. Distributorem řešení by měla být vodohospodářská společnost, lahev tedy funguje jako produkt nejen prodejný, ale i marketingový na podporu kohoutkové vody (viz. karafy od firmy Veolia).

Text 2 

Vstupuji do zadání skrz sémiotiku. Zkoumám její možnosti pro tvorbu prostoru. Symbol vnímám jako stěžejní prvek návrhu. Objekt vybírám po zmapování významu a symbolu slov (most, cesta, hlubina/kopec, nechtěnost). Funkci harmonicky určuje kontext místa a symboličnost. Vybraný prostor je na i v Bránickém mostě, lidově Mostu inteligence. Nejdelší (910m) dvoukolejný železobetonový most v Evropě s jednou nikdy nepoloženou kolejí. Vyprojektovaný ve 30. letech v rámci pražského železničního okruhu. Trasa byla následně vyhodnocena jako nevhodná. V 50. letech po plošných čistkách na vysokých školách režim našel v Praze práci pro tyto studenty, začali stavět zbytečnost. Most byl po osmi letech postaven, ale vlak se na něj dostal až po dalších deseti letech a jen na jednu kolej. Druhá nebyla a nebude nikdy zprovozněna. Nyní na mostu jezdí nákladní vlaky v rastru jeden za hodinu.

V návrhu definuji cestu, kterou pokládám na nevyužité koleji. Děj tvořím doděláním kolejních pražců. Chůzí po stejném rytmu pražců nastává stereotypnost pohybu, této skutečnosti využívám a vkládám dynamický prvek. Sestup do útrob mostu, skrz štěrbinu pražců, tedy symbolická cesta zůstává, ale jedinec je direktivně vržen do útrob mostu do skličující pozice stavitelů. Po vyproštění z útrob hmot nastává vztažení pocitu do svých situací a zkušeností.

Text 3

Hlavní východisko mých úvah se nachází v eseji Umberta Eca Meze interpretace. Ecovo tvrzení, že lidský jazyk je součtem člověka samotného, tedy že jazyk či znak, který člověk používá je člověkem samotným, aplikuji na výrazové a prožitkové možnosti architektury. Tvořím architekturu pojatou jako interpretant. Cíleně minimalizuji svobodu a paradoxně svobodu vytvářím. V práci využívám jako inspirační zdroj direktivní rytmizování náboženských systémů. Řešení stírá rozdílnost mezi hmotou a dějem v ní samotné. Je založeno na prožitku, který je podstatou, ale hlavní váhu přikládám době před a po. Myšlenkové hmotě. Otázkou je, na kolik se člověk vztahuje k architektuře v myšlenkách a jak bychom se těmito prostory měli jako architekti zabývat. Tento projekt může mít ambici být sondou.

název Ekumenická poutní cesta
autor Matyáš Fialka
ročník 1.ročník bakalářského studia
soutěž Ještěd f kleci No.7
semestr zimní 2011/12
umístění 3. místo