Historický areál věznice prošel neobvyklou proměnou na kampus belgické univerzity

Úterý, 2. Duben 2019 - 0:12
| Napsal:

V belgickém městě Hasselt došlo před pár lety ke zcela unikátní transformaci – historický areál věznice z poloviny 19. století totiž architektonické studio noAarchitecten přeměnilo na vysokoškolský kampus místní univerzity. Součástí rekonstrukce byla navíc výstavba nové budovy Právnické fakulty a rektorátu. 

Univerzitní kampus v Hasseltu, noAarchitecten © UHasselt
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Ateliér noAarchitecten
Světadíl Evropa
Země Belgie
Město Hasselt
Datum projektu 2008
Datum realizace 2015

Architektonická kancelář noAarchitecten byla založena v roce 1999 a dnes čítá kolem patnácti členů pracujících na dvou pobočkách – v belgických Bruggách a Bruselu. Během své devatenáctileté existence si na belgické architektonické scéně studio vydobylo pozici uznávaného ateliéru, jehož tvorba je často oceňována národními i mezinárodními cenami. Důkazem může být například nominace na evropskou cenu Mies van der Rohe Award 2015, která vyznamenala unikátní projekt transformace bývalé městské věznice na univerzitní kampus. 

Věznice ve východobelgickém městě Hasselt vznikla roku 1859 a stejně jako mnoho jiných staveb tohoto typu, které v 19. století vznikaly po celé Belgii, se i tento objekt jeví na první pohled jako tzv. panoptikon – objekt s centrální částí, odkud lze vidět do jednotlivých křídel objektu, čímž dozorce získává dohled nad všemi celami.

Klasický princip panoptikonu, navržený filozofem Jeremym Benthamem, však budova popírá. Chodby jednotlivých ramen s vězeňskými celami nejsou umístěny v ose, nýbrž obíhají dvě řady buněk, které k sobě přiléhají zády a průhled radiálním ramenem tak není možný. Prostor uprostřed věznice nesloužil k pozorování vězňů – nacházela se v něm kazatelna. Záměrem totiž bylo to, aby kombinace náboženství a individuální izolace přivedlo vězně k uvědomění si vlastních chyb. 

Svou funkci objekt plnil celých 146 let, tedy až do roku 2005. Bez využití však dlouho nezůstal. Nedlouho poté totiž došlo k založení Právnické fakulty při Hasseltské univerzitě, která tak potřebovala vlastní prostory a volba padla k překvapení mnohých právě na areál bývalé věznice.

Architekti z kanceláře noAarchitecten si tak při návrhu transformace objektu lámali hlavu s tím, jak přeměnit budovu, která téměř 150 let sloužila k omezování svobody, pro potřeby otevřené svobodné instituce, jakou je právě univerzita.  

Jedním ze zásadních bodů projektu byla otázka stávající vězeňské zdi oddělující areál od okolního prostředí města. Architekti se ji rozhodli zachovat a očistit, pomocí několika nových vstupů ale přesto dokázali nový kampus s městem funkčně propojit. Pro citlivou rekonstrukci se architekti rozhodli také v případě hlavní historické budovy věznice. Její centrální prostor nyní slouží pro veřejné přednášky a sympozia, bývalé cely se proměnily na volně přístupné pracovní prostory pro studenty. Vězeňské dvorky mezi jednotlivými rameny budovy upravilo studio na příjemná nádvoří, s nimiž přízemní prostory křídel komunikují díky velkoformátovému prosklení a současně do nich do nich vložilo dvě nová auditoria a kavárnu. Nové objekty navíc disponují zelenými pochozími střechami. 

Objem historické budovy ale pro potřeby univerzity nestačil, a proto se rozhodlo pro výstavbu dalších dvou budov. Jednou z nich je hlavní budova fakulty, která se nachází již mimo zdmi rámovaný areál a s historickou budovou je propojena pomocí podzemní chodby. Její hmotu rozdělili architekti do tří bloků, které se terasovitě zvedají a vytváří tak plynulejší přechod mezi řadovými domky a vyššími bloky, s nimiž fakulta sousedí. Celou stavbu architekti obalili do jasně žlutě zbarvených betonových desek zavěšených na nosné konstrukci. Při výrobě desek byla část žlutých pigmentů vsypána do samotného bednění, což způsobilo nepravidelné zbarvení fasády. Pohledový beton ve své přirozené šedé variantě se pak hojně uplatňuje v interiéru a také na přístřešku hlavního vstupu do objektu.  

Druhou z novostaveb je sídlo rektorátu univerzity, které je situováno bezprostředně za „vězeňskou“ zdí vedle hlavní silnice. Nárožní šestipodlažní budově navrhli architekti elegantní plášť tvořený z několika vrstev tmavě zeleného skla, které tak kontrastuje s červenou barvou cihel historické budovy, transparentnost kancelářského objektu pak naopak kontrastuje s uzavřeností původního vězeňského areálu. 

Svou tvorbu studio noAarchitecten českému publiku představí ve čtvrtek 4. dubna v rámci přednáškového cyklu Belgická architektonická inspirace, který pořádá spolek Kruh. Během večera vystoupí také belgické studio BC architects & studies.