Vyráběly se zde lisy a válcovačky, teď tam bude umění. V industriálním areálu v Brně se otevřela nová galerie Šmeral Art Factory od studio KOGAA
V Brně se právě otevřela nová galerie. Šmeral Art Factory sídlí v bývalé industriální hale a bude se soustředit na prezentaci moderního umění. Za její renovací stojí studio KOGAA.
Veronika Pařízková , 5. 6. 2026
I když se v Praze dívají na Brno občas skrz prsty, je to chyba úsudku. Galerijní scéna moravské metropole je tradičně velmi silná a tamní umělecké instituce patří mezi zdejší špičku. Obohatit nabídku v uměleckém provozu touží i nově otevřená Šmeral Art Factory podnikatele a majitele Šmeralových závodu Martina Adamce. „Naší dlouhodobou ambicí je rozvíjet galerii jako otevřený kulturní prostor, který nebude stát jen na výstavách, ale také na performance, vzdělávacích programech, mezioborové spolupráci a komunitních aktivitách. Na kurátorské koncepci galerie spolupracuje Eva Prázdná s Petrem Hájkem a pražskou The Chemistry Gallery, která patří mezi etablované subjekty současné umělecké scény,“ přibližuje koncept zakladatel Adamec.
Právě Petr Hájek, známý pražský galerista, který se již několik let soustředí na mladou výtvarnou scénu, má být zárukou toho, že program bude reflektovat aktuální fenomény. První výstavu nazvanou Hide and Seek ale bude kurátorovat Martina Mrázová. A mix jmen je v mnohém sympaticky překvapivý. Jména jako Valentýna Berancik, Natalie Perkof nebo Natálie Ryzá slibují, že se kurátoři pro začátek budou snažit pokrýt především ne tak známou brněnskou scénu.
Pozornost ale poutá i samotný objekt galerie. Leží totiž ve stále fungujícím areálu Šmeralových závodů na brněnském předměstí. Ostatně už cesta sem je malé dobrodružství. Rozsáhlý areál je spjatý se slavnou industriální érou Brna, otevřen byl už v roce 1861 a i dnes funguje jako výrobce a exportér strojírenského zboží. Jeden z výrobních skladů ale zůstala nevyužitá a padlo rozhodnutí otevřít v ní galerii. „Nešlo o rekonstrukci v klasickém slova smyslu, ale spíše o proměnu budovy pro nové využití. Od začátku jsme nechtěli vytvořit nový prostor, ale zachovat co nejvíce z toho původního – jeho charakter, atmosféru i řadu autentických prvků, jako jsou ocelové konstrukce, původní okna nebo osvětlení. Příprava projektu a samotná revitalizace trvaly více než rok,“ vysvětluje ředitelka Šmeral Art Factory Eva Prázdná. Na pomoc si majitelé logicky přizvali ateliér, který má s podobnými řešeními zkušenost a navíc je z Brna – dlouhodobě ceněný ateliér KOGAA. Ten se principem transformace zabývá už od svého vzniku v roce 2015.
„Jednou z největších výzev bylo pracovat se stávající průmyslovou konstrukcí a zároveň pečlivě kontrolovat zatížení, kterému byla během celého stavebního procesu vystavena. Klíčovým architektonickým zásahem bylo otevření betonové stěny směrem k nábřeží, aby se budova opět propojila s veřejným životem venku,“ přibližuje architektka Alexandra Georgescu ze studia KOGAA. Hlavním architektem projektu byl ale Tomáš Kozelský. „Chtěli jsme, aby tento prostor zůstal spíše poloveřejný než zcela otevřený, a proto jsme navrhli nové oplocení z vlnitých střešních plechů, které jsme zachránili z původní konstrukce,“ doplňuje architekt Kozelský.
Jednoduché a přímočaré linie a dostatek světla byly od počátku několik měsíců trvající renovace primárním cílem architektů. Bylo jasné, že galerijní provoz vyžaduje specifické podmínky a architekti je vyslyšeli. „Prostor potřebuje měkké, rovnoměrné osvětlení vhodné pro výstavy a umělecká díla. To výrazně ovlivnilo architektonický přístup. Záměrně jsme zachovali stěnové plochy jako souvislé bílé výstavní stěny a vyhnuli se velkým bočním otvorům, které by narušovaly podmínky pro vystavování. Místo toho jsme se zaměřili na přivádění světla shora prostřednictvím střešních otvorů vybavených prizmatickými průsvitnými vlnitými panely. Nejedná se pouze o průhledné panely, jejich prizmatická struktura rovnoměrně rozptyluje denní světlo po celém prostoru a vytváří tak mnohem měkčí a stabilnější atmosféru pro galerii,“ osvětlují přístup architekti ze studia KOGAA, které se v Brně podepsalo například i pod projektem DADA, který představoval úspěšnou konverzi původních industriálních skladů na bydlení nebo starou likérku na pracovní prostory pod názvem The Distillery Social Reactor.
Více k tématu
První dělníci v závodech začali pracovat už před 165 lety. Nánosy času a různorodých epoch jsou v areálu stále patrné. I když étos 19. století překryla především industriální estetika socialismu, je cenné, že se ji majitelé a architekti snažili zachovat. „Některé zásahy byly nevyhnutelné. Části původní cihlové podlahy již nebylo možné opravit, a proto bylo nutné vybetonovat novou. Přesto se nám podařilo zachovat přibližně 85 % původní konstrukce a materiálů,“ doplňuje úctyhodné číslo architekt Kozelský. Kdyby se podobné procento Brňanů přišlo do galerie podívat, byl by to pro majitele jistě úspěch. Už ale jen fakt, že vkusně zachránili historický objekt a naplní ho uměním stojí za pochvalu.
