Můj dům, můj beton – část 4

Pondělí, 11. Červenec 2016 - 0:00
| Napsal:

Další ze soukromých vil z pohledového betonu – tentokrát v takové kvalitě práce s materiálem, že by se dala neskromně označit za „výstavní” ukázku. Je to dáno především tím, že dům, s citem umístěný do okolní krajiny, má prostor vyniknout. Neztrácí se v okolní zástavbě a zatím ani ve vysokém porostu okolí. Architekt Luciano Kruk s betonem prostě umí.

Luciano Kruk arquitectos, Golf House / Casa Golf – foto © Daniela Mac Adden
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Luciano Kruk
Ateliér Luciano Kruk arquitectos
Zodpovědný projektant
Spolupracovníci Josefina Perez Silva, Andrés Conde Blanco
Světadíl Amerika
Země Argentina
Město Costa Esmeralda
Datum realizace 2015
Zastavěná plocha 274.00m2
Plocha pozemku 1 000.00m2
Poznámka

Foto © Daniela Mac Adden

Golf House je postaven v Argentině na pobřeží Costa Esmeralda, cca 13 km na sever od přímořského resortu Pinamar. Je situován na svahu písečné duny, a tím i na nejvyšší místo v okolí. Přední i zadní část pozemku přímo navazují na golfové hřiště, které spolu s původní vegetací tvoří bezprostřední okolí domu.

Požadavek majitelů

Přáním majitelů bylo navrhnout celoročně obyvatelný víkendový dům, nenáročný na údržbu.

V zadání bylo vytvořit soukromý prostor pro majitele absolutně nezávislý na ostatních částech domu – ložnici se samostatnou koupelnou a obývací pokoj, který by se mohl využít i jako malířský ateliér. Vše by mělo být propojené s okolní přírodou, která by se měla stát jeho přirozenou součástí. Toto privátní útočiště by spolu s odděleně vybudovaným společenským prostorem mělo být dominantní. Dalším požadavkem bylo navrhnout v domě tři ložnice pro hosty (jednu se samostatnou, dvě se společnou koupelnou).

Majitelé považovali za samozřejmost zachovat přirozenou vegetaci a přáli si navrhnout dům tak, aby v co největší možné míře umožňoval výhledy na okolní krajinu.

Architektonické řešení

Dům nemá primárně působit jako dominanta – rozhledna, a tak vzájemné překrývání jednotlivých podlaží a částečné zapuštění do terénu mají za cíl snížit celkovou výšku domu a nechat jej splynout s okolím.

V návrhu jsou zřetelně odděleny požadavky na tři funkčně různé prostory a každému z nich – soukromé části, společným prostorám a části pro hosty – je věnováno samostatné podlaží domu – samostatný železobetonový blok.

Nejnižší podlaží, které je v zadní části zapuštěno do svahu duny, tvoří pomyslnou základnu celého domu, slouží jako vstupní hala a jsou zde umístěny ložnice pro hosty. Součástí tohoto podlaží je i místnost vybudovaná odděleně od hlavního „svazku“ vily. Nachází se napravo od vchodu a slouží jako šatna a úložný prostor.

Druhé podlaží, kde se nachází obývací prostor, kuchyně a jídelna, je nejprodyšnější díky přirozené transparentnosti velkých prosklených ploch. Tato část domu určená pro setkávání majitelů s hosty navozuje svou otevřenost jak šíří (zaujímá maximální šířku objektu), výškovým umístěním (v zadní části již převyšuje vrchol písečné duny a umnožuje horizontem již neomezený výhled na golfové hřiště a okolí), tak i orientací – jako jediná část domu je paralelní s hlavní komunikací. První a třetí podlaží jsou naopak navržena kolmo k přístupové cestě, a tím již jaksi navozují dojem uzavřenosti.

Na posílení intimity a uzavřenosti soukromých částí se budou časem podílet také borovice, které byly zasazeny mezi dům a silnici. Stromy budou zastiňovat interiér i před ostrými slunečními paprsky (obr. 3). Pro tyto účely jsou v domě nainstalovány rolety a také slunolamy, které tvoří jeden celek s monolitickou konstrukcí domu a chrání jej zejména na severní straně.

Vzhledem k požadavku majitelů na vytvoření nových, doslova dechberoucích výhledů představují důležitou součást Golf House také terasy. V celém domě jsou hned tři. Přední terasa ve druhém podlaží zvětšuje společenský prostor do ulice, zatímco větší zadní terasa rozšiřuje obývací pokoj a jídelnu. Skromnou ochranou před sluncem a deštěm je pro ně blok třetího podlaží, který „ční“ nad jejich částí. Terasa nejvyššího podlaží je v kontrastu s přilehlým interiérem, který je ukryt před zraky kolemjdoucích, velkoryse otevřena (obr. 6). Každá z teras má podlahu ze dřeva stromu kebračo. Mezi dřevěnou podlahou a nosnou konstrukcí je vzduchová mezera, která přispívá ke snížení přehřívání konstrukce vlivem slunečního záření a zlepšuje tak podmínky tepelné pohody v pokojích nacházejících se pod ní.

Čelní stěny orientované na jihozápad jsou méně vyhřívány slunečními paprsky, a proto jsou obloženy dřevem kiri. Toto obložení v některých pokojích tvoří i čelní stranu postelí. V domě je nainstalována klimatizace a podlahové vytápění, aby byl podle zadání obyvatelný celoročně.

Závěr

Architektonické studio Luciano Kruk umožnilo majitelům vily a jejich hostům výhledy na okolní krajinu díky bohatému prosklení a prostorovému uspořádání, kdy se jednotlivá podlaží jakoby „otáčejí“ okolo vertikální osy.

Architekti se v návrhu museli vy rovnat s typickou výzvou moderní „pro sklené“ architektury. Museli totiž nalézt vyvážený poměr mezi otevřením domu okolí a ochranou před ztrátou soukromí pokojů.

Velká rozpětí a převislé konce jednotlivých podlaží vyžadované tímto návrhem byla zhmotněna železobetonem. Ten se jako vhodný stavební materiál osvědčil nejen z konstrukčních, ale i z estetických důvodů.

Betonové konstrukce jsou v celém domě v exteriéru i v interiéru v pohledové kvalitě s otiskem struktury bednění a jejich estetický výraz ukázkově umožňuje uctivý dialog s okolím – nedominují, ale stávají se jeho přirozenou součástí.

Článek byl převzat z partnerského časopisu BETON TKS.