Zapomenutá stavba Karla Pragera, pod kterou nesměl být podepsán

Čtvrtek, 24. Srpen 2017 - 13:10
| Napsal:

Karel Prager patří dodnes mezi nejdiskutovanější české architekty druhé poloviny 20. století. Jeho výrazné a v mnoha ohledech nekompromisní stavby představují nepřehlédnutelné pražské dominanty, k realizaci jeho vizionářských urbanistických návrhů ovšem nedošlo. Kromě notoricky známých ikon (Federální shromáždění, Nová scéna Národního divadla, Ústav makromolekulární chemie) navrhl i několik menších budov, o kterých se příliš neví. Mezi ně patří i kulturní dům pro malou středočeskou obec Březnice z přelomu 70. a 80. let.

Kulturní dům Březnice, Karel Prager, Jan Louda, Zbyšek Stýblo © www.prostor-ad.cz
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Karel Prager, Jan Louda, Zbyšek Stýblo
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Březnice
Datum projektu 1979
Datum realizace 1985

K uvolnění pozemku nedaleko historického březnického náměstí došlo po demolici staré zástavby. Karel Prager na něj navrhoval kulturní dům v době, kdy oficiálně nemohl svá díla publikovat. Z toho důvodu byli jako hlavní autoři stavby uváděni Pragerovi spolupracovníci Jan Louda a Zbyšek Stýblo v rámci Architektonické služby Českého fondu výtvarného umění. K položení základního kamene došlo v roce 1981, dva roky po návrhu domu. Celkové náklady se vyšplhaly na 9 milionů korun. V roce 1985 pak byla stavba slavnostně otevřena veřejnosti.

Jednoduchá kubická hmota domu založená na obdélníkovém půdorysu působí ve svém okolí velmi nenápadně. Jeho nejvýraznější prvky představují pouze oblé betonové hmoty vystupující z rohů budovy a rovněž přistavěný prosklený vstup uprostřed hlavního průčelí. Ocelový skelet patrové budovy s plochou střechou byl vyroben v ostravských železárnách.

Na výzdobě interiérů se podílela řada známých umělců, například sochařskou výzdobu řešil Olbram Zoubek. Na hlavní prostor sálu navazují další místnosti, jejichž stropy jsou rovněž umělecky zpracovány. Díky vzájemnému propojení konstrukce a vnitřního vybavení tak vzniklo integrální umělecké dílo, jehož hodnota je v dnešní době obrovská, zejména díky původnímu dochování.

V období „klatby“ Prager navrhl ještě jeden kulturní dům podobného měřítka, a to ve veselí Nad Lužnicí. Jeho hodnota však byla definitivně pohřbena hulvátskou rekonstrukcí z roku 2011, kdy došlo k oranžovému omítnutí fasády s původním keramickým obkladem. Hodnota kulturního domu v Březnici proto spočívá právě v originálním dochování jak exteriérů, tak i vzácných interiérů. I v tomto případě je ovšem celková rekonstrukce jen otázkou času. Doufejme, že ve zcela jiném duchu.

Diskuse: