Co se děje, když se potká silný autorský koncept Kamila Mrvy se stavební realitou
Architektura Kamila Mrvy vyrůstá z krajiny, respektuje paměť místa i tradici k řemeslu. Okamžik, kdy se návrh překlápí z „papíru do reality“, bývá jedním z nejnáročnějších. A právě tehdy se ukazuje, jak zásadní roli v celém procesu hraje stavební firma.
Eva Klapka Koutová , 20. 1. 2026 / Advertorial
Kvalita výsledné architektury totiž často nezávisí jen na síle konceptu, ale na tom, jak dobře funguje komunikace mezi architektem a realizátorem. Právě tuto fázi – kdy se architektura „láme“ – jsme otevřeli v rozhovoru s architektem Kamilem Mrvou a Kamilem Pánkem z EB – stavební společnosti, která se podílela na řadě jeho realizací.
„Místo určuje děj“
Pro Kamila Mrvu je první kontakt s prostorem a klientem zásadní. „Místo určuje děj – to je citát mého učitele praxe Karla Pragera, kterým se v ateliéru řídíme. Už při prvním setkání často cítíme určitou chemii a potenciální vztah mezi klientem a námi,“ říká architekt. Respekt k místu a tradici ale v jeho pojetí neznamená návrat k minulosti. „Respekt k historii a práci našich předků, a k tomu přidaná dnešní hodnota návrhu, je důležitou součástí naší tvorby. V nových projektech vycházíme z tradic daného regionu v kontextu současné architektury,“ doplňuje. Takto formulovaná architektura je často přesně „ušitá“ konkrétnímu místu i investorovi, avšak často atypická. A právě tady se láme rozdíl mezi průměrnou a kvalitní realizací.
Stavět není jen spočítat
„Dobrý výběr stavební firmy je nejdůležitější složkou v procesu výstavby,“ říká Kamil Mrva bez váhání. „Naše projekty jsou většinou atypické, přímo na míru klientům. Stavební firma si musí nejprve nastudovat dokumentaci, doladit přípravu stavby a teprve potom zahájit realizaci.“ Architekt zároveň otevřeně pojmenovává problémy, které vnímá v současné praxi, zejména u veřejných zakázek. „Často se stává, že stavební firmy ve výběrovém řízení jen vyplní výkaz výměr a rozpočet, aniž by se dívaly na dokumentaci. Poté vyhrají s nejnižší cenou zakázky a v prvních měsících výstavby se snaží stavbu zastavit a navyšovat rozpočet. To je mi v dnešním procesu výstavby líto,“ říká.
Právě proto se Mrvův ateliér opakovaně vrací ke spolupráci s EB – stavební společností. „Nebojí se spolupráce s architekty a naslouchají našim vizím a detailům v projektu,“ popisuje svoji zkušenost s EB.
Když se projekt musí měnit
Úpravy návrhu během stavby nejsou podle Kamila Mrvy selháním, ale přirozenou součástí procesu. „Ano, setkáváme se s nimi. Je to naše práce – řešit během výstavby a autorského dozoru i úpravy projektu. Odsouhlasujeme si vzorky i případné nové materiály,“ popisuje. Někdy může výsledek dokonce překonat původní představu. „Vzpomínám na místostarostu Palkovic Davida Kula, který mi říkal, že výsledná realizace Domu služeb je lepší než původní vizualizace,“ dodává architekt.
Pohled z druhé strany stavby
Z pohledu stavební firmy je klíčová především kvalita podkladů a spolupráce s autorem návrhu. „Pro zdárný výsledek každého projektu je nutné mít aktuální a podrobnou dokumentaci, podle které je dílo realizováno tak, aby výsledný efekt splňoval nejen požadavky architekta, ale především investora. V průběhu realizace se ale vždy objeví různé nuance a změny – a právě tady je zásadní součinnost s autorem projektu, který zná souvislosti a dopady změn,“ vysvětluje Kamil Pánek. Zásadní je podle něj i jasné vymezení rolí. „Není zde prostor pro prosazování vlastních řešení bez konzultace a odsouhlasení projektantem a architektem,“ zdůrazňuje.
Spolupráci s ateliérem Kamila Mrvy vnímá jako otevřenou a funkční, i v situacích, kdy jsou potřeba rychlé změny. „Reakce architektonického studia při dodání upravené dokumentace jsou velmi rychlé, nedochází ke zdržování výstavby. Zároveň jsou otevření návrhům řešení ověřeným dlouholetou praxí. Výsledkem je funkční stavba dle návrhu architekta,“ shrnuje.
Experiment, technologie a realita stavby
Podle Pánka jsou stavby Kamila Mrvy často specifické. „V podstatě se vždy setkáváme s prvky, které jsou do jisté míry experimentální. O to důležitější je vzájemná komunikace,“ říká. „Velmi důležité jsou detailní podklady. Někdy si lidé neuvědomují důležitost těchto maličkostí v návaznosti na celkové dílo jak z pohledu funkce tak architektury, ale pokud má vzniknout skutečně zajímavá stavba, je nutné mít kvalitní podklady včetně zpracovaných detailů," doplňuje Pánek. Za jednu z nejnáročnějších realizací považuje Informační centrum s knihovnou v Trojanovicích. „Kvůli kombinaci technologií, covidovému období i nedostatku materiálů šlo o velmi náročnou stavbu. O to víc si vážíme toho, že získala nominaci na titul Stavba roku 2023,“ přiznává. Budova slouží nejen jako informační centrum, ale také jako knihovna a pošta. Vznikla na místě původních garáží a obci přinesla potřebné občanské zázemí v kvalitní architektuře. Zároveň doplnila nedaleko zrekonstruovaný objekt obce - Polyfunkční dům Hruška, také od Kamila Mrvy ve spolupráci s EB – stavební společností.
Více k tématu
Architektura jako společný proces
Spolupráce Kamila Mrvy a EB – stavební společnosti ukazuje, že kvalitní architektura není výsledkem jednoho výrazného nápadu, ale dlouhodobého dialogu, v němž se potkává jasná autorská vize, respekt k místu, technická erudice a ochota hledat řešení i v okamžiku, kdy se projekt musí přizpůsobit realitě stavby.
Právě v tomto napětí – mezi návrhem a realizací – vznikají stavby, které nejsou jen dobře navržené, ale také dobře postavené. A to je kvalita, která obstojí v čase.
