Osvětlení klášterního kostela řádu trapistů v Novém Dvoře

Pondělí, 31. Červenec 2006 - 11:53
| Napsal:
Dne 2. září 2004 byl slavnostně vysvěcen kostel Panny Marie v klášteře trapistů v Novém Dvoře. Samotné stavbě kostela předcházela výstavba kláštera, která započala v květnu 2000.
Mnišský řád působí v rámci římskokatolické církve a jeho historie sahá do 17. století. Tehdy se vyčlenil v klášteře La Trappe ve Francii (odtud trapisté) z cisterciáckého řádu. Trapisté se snaží o návrat k původním kořenům řádu, jak je ve 12. století formuloval zakladatel cisterciáků Bernard z Clairvaux. Motivem je prostý život věnovaný modlitbě a práci, která musí každý klášter samostatně uživit.

Podmínkou pro zbudování kláštera bylo tiché místo vzdálené od ruchu civilizace. V roce 1999 se řádu podařilo zakoupit budovy statku, který byl postaven v 18. století pro premonstrátský klášter v Teplé u Toužimi. V době koupě byl již značně zdevastovaný a z původních budov bylo možné zachovat pouze rezidenci v západní části kláštera. Ostatní budovy, které uzavíraly čtvercový dvůr, bylo nutné zbourat nebo od základů zrekonstruovat.

Architektonický návrh kláštera s kostelem vypracoval architekt John Pawson z Londýna ve spolupráci s plzeňským architektem Janem Soukupem. Projekty architekta Pawsona vycházejí z filozofie minimalismu, která je velmi blízká i životu zmíněné mnišské komunity.

Princip osvětleníNejvýznamnější stavbou kláštera je novostavba kostela, uzavírající dvůr ze severní strany. Vnitřní krása kostela ohromí svou jednoduchostí, monumentální lehkostí, světlostí a prostorovou čistotou. Základní myšlenka stavby je založena na práci se světlem. Světlo dopadá do chrámu světlíky, ačkoliv výstižnější by bylo říci světelnými tunely či světlovody. Součástí vodorovného zastřešení je šest horizontálních oken – čtyři jsou určena pro osvětlení lodi a dvě pro osvětlení presbytáře. Přímému dopadu světla brání zavěšené panely, které jakoby tvoří pomyslné stěny kostela. Pouze štěrbinami mezi panely a stěnou proudí odražené světlo do vnitřního prostoru. Tento světelný princip je nedílnou součástí celé architektury, dává jí vyniknout, modeluje ji a naplňuje ji obsahem, pro který byla vytvořena.

Požadavky na osvětleníPodkladem pro vznesení požadavků na intenzitu osvětlení v kostele v Novém Dvoře se stala měření v domovském klášterním kostele v Sept-Fons ve Francii. Od počátku prací na projektu byl kladen velký důraz na to, aby intenzita osvětlení při bohoslužbách byla v obou kostelech srovnatelná.

Naměřené hodnoty intenzity denního osvětlení v kostele v Sept-Fons při jasné obloze s venkovní horizontální osvětleností 50 000 lx byly:
  • oltář a ambon 30 lx
  • chórové lavice 10 lx
  • lavice pro hosty 20 lx

    Naměřené hodnoty denního a umělého osvětlení za stejných venkovních podmínek byly:
  • oltář a ambon 130 lx
  • chórové lavice 100 lx
  • lavice pro hosty 100 lx

    Těchto hodnot mělo být dosaženo i v kostele v Novém Dvoře. Pro úplnost je třeba dodat, že v Sept-Fons je starobylý kostel s tmavšími povrchy, kdežto v Novém Dvoře je novostavba s bílou výmalbou. Tato skutečnost je však výhodou, protože i při obdobných osvětlenostech jsou na stěnách kostela v Novém Dvoře vyšší jasy a celý prostor je více prosvětlen.

    Popis navrženého řešeníDenní světlo dopadá do interiéru kostela, aniž by na první pohled bylo zřejmé odkud. Stejně tak i navrhování soustavy umělého osvětlení architekt John Pawson nepřipustil možnost, že by svítidla byla viditelná.

    Další podmínkou zadání bylo, že světlo modelující prostor má ve dne i po setmění vytvářet stejný dojem. Umělé osvětlení muselo být navrženo tak, aby bylo koncepčně shodné s denním – nepřímé, odražené od vnitřního pláště světlíků. Hlavní osvětlovací soustava se nachází na vnitřní straně panelů. Nárokům na osvětlení nejvíce vyhovovala lineární zářivková svítidla s elektronickými předřadníky. V každém světlíku je přibližně jedna třetina svítidel se světlem teplé barvy (Tcp = 2 700 K) a dvě třetiny svítidel se světlem bílé barvy (Tcp = 4 000 K). Nízká intenzita teplého světla vytváří dojem vycházejícího či zapadajícího slunce.

    Tento způsob osvětlení se uplatní zejména při ranních a večerních bohoslužbách, kdy je prostor chrámu zahalen do mystického pološera, které je vhodné pro meditace. S přibývajícím denním světlem nebo v zimních a tmavých dnech je využívána celá osvětlovací soustava. Vnitřek kostela se naplní bílým světlem dodávajícím prostoru slavnostní ráz. Pro umocnění tohoto dojmu jsou svítidly zabudovanými v podlaze osvětlovány stěny apsidy se schodištěm, jež tvoří půlkruhový závěr presbytáře.

    Liturgicky nejvýznamnějším místem je mensa s křížem a sloup se sochou Panny Marie. Toto jsou jediná místa, pro která byl použit přímý směrový dopad světla. Pro osvětlení mensy s křížem jsou ve světlících v presbytáři ukryta reflektorová halogenová svítidla. Čtyři svítidla o příkonu 75 W s úhlovou šířkou vyzařovaného světelného svazku 8° jsou určena k osvětlení mensy a dvě svítidla o příkonu 50 W s úhlem svazku světla 4° osvětlují kříž. Další dvě svítidla o příkonu 50 W s šířkou světelného svazku 4° osvětlují sochu Panny Marie. Zde bylo důležité, aby stín vytvořený sochou dopadal na stěny zboku, až za hrany stěn světlíků, dovnitř apsidy, kde již není vidět. Každé směrové svítidlo je stmívatelné. To bylo velmi výhodné při realizaci, kdy bylo zapotřebí podle osvětlovaných míst nastavit rozdílné intenzity osvětlení.

    Parametry osvětlovací soustavy1. Světlíky v presbytáři (obr. 1)
    V každém ze dvou světlíků je 33 svítidel Osram Lumilux Combi-F 36 W electronic, z toho jedenáct je osazeno zářivkami s teplou barvou světla a 22 svítidel je s bílým světlem. Svítidla s teplou barvou světla lemují obvod panelu, svítidla s bílým světlem vyplňují vnitřní plochu. Svítidla jsou nainstalována v celé výšce světlíku, proto jsou pro jejich údržbu v konstrukci panelu zabudovány žebříky.

    2. Světlíky v lodi (obr. 2)
    Jde o čtyři světlíky, celkově nižší, dobře přístupné z technického ochozu. Způsob rozmístění a typy svítidel jsou stejné jako v presbytáři. V každém světlíku je 29 svítidel, z toho sedm jich svítí teplým světlem a 22 bílým světlem.

    3. Osvětlení apsidy
    Toto osvětlení je vytvořeno 24 svítidly Osram Lumilux Combi-F 36 W electronic, jež jsou zabudována v podlahovém žlabu. Světelnými zdroji jsou zářivky s bílým světlem 4 000 K.

    4. Směrové osvětlení v presbytáři
    K tomu jsou využita čtyři svítidla iGuzzini Le Perroquet 75 W s halogenovými žárovkami s paticí G53 a čtyři svítidla Le Perroquet 50 W s halogenovými žárovkami s paticí G53. Svítidla jsou vybavena elektronickými stmívatelnými transformátory.

    5. Osvětlení chórových lavic
    Svítidla jsou umístěna v horní části dřevěného obložení. Pro osvětlení jedné chórové lavice bylo použito dvanáct vestavěných výklopných svítidel iGuzzini Pixel Plus s halogenovými žárovkami Decostar Titan 35W/12V s úhlem světelného svazku 60°.

    6. Orientační osvětlení
    Je zhotoveno ze svítidel Osram Lumilux 18 W. V každém světlíku je skrytě umístěno jedno svítidlo, jedno orientační svítidlo je také položeno v podlahovém žlabu ve středu oblouku apsidy.

    Důležité údaje:příkon hlavní zářivkové osvětlovací soustavy: 7,42 kW
    příkon od halogenových svítidel: 1,34 kW
    příkon orientačního osvětlení: 0,13 kW
    celkový instalovaný příkon: 8,89 kW

    Základní údaje projektu:investor: Opatství Sept-Fons, Francie
    generální dodavatel: Starkon Jihlava CZ, a. s.
    autor: John Pawson, Velká Británie
    spoluautor, projektant: Ing. arch. Jan Soukup, Atelier Soukup, s. r. o., Plzeň
    ideový návrh osvětlení: Ing. arch. Ladislav Monzer, CSc., Praha
    projekt osvětlení: Ing. Jiří Pavelka, Etna, s. r. o., Praha
    realizace osvětlení: Etna, s. r. o., Praha
    řízení a ovládání osvětlení: Apollo Art, Praha

    Pro tématickou rubriku ARCHITEKTURA A SVĚTLO převzato z časopisu Světlo - www.svetlo.info

  • Klíčová slova: