Architekt inovátor

Středa, 14. Leden 2015 - 0:00
| Napsal:

Když jsem kdysi dělal rozhovor s respektovaným českým architektem a profesorem pražské techniky Jiřím Štursou, zmínil se s jistým sentimentem o svém předválečném studiu na tomto učilišti. Jeho nejoblíbenějším pedagogem byl dnes už téměř zapomenutý profesor Antonín Mendl.

Mendl - vila prof. Kukače - foto © Patrik Líbal
Fotoalbum: 
Mendl - vila prof. Kukače - foto © Patrik Líbal
Mendl - vila na Ořechovce - foto © Patrik Líbal
Mendl - Tylův dům v Poličce - foto © Patrik Líbal
Mendl - kostel Násedlovice - foto © Patrik Líbal
Mendl - domek Kosova Hora - foto © Patrik Líbal
Mendl - Tylův dům v Poličce - foto © Patrik Líbal
Mendl - kostel Násedlovice - foto © Patrik Líbal

Na rozdíl od dalších pedagogů byl relativně mladý a hlavně propagoval nejmodernější architektonické směry, což byl v té době konstruktivismus a funkcionalismus. A to tehdy nebylo na konzervativní technice vůbec samozřejmostí, protože další pedagogové, jako byli Josef Fanta, Rudolf Kříženecký nebo Antonín Engel, stále nutili studenty navrhovat v historických slozích. Není proto divu, že budoucí avantgardisté Mendla obdivovali a snažili se dostat do jeho ateliéru.

Antonín Mendl se narodil v roce 1890 v moravských Ždánicích. Po skončení studia na pražské technice v roce 1920 a praxi působil zprvu jako asistent prof. Fanty, později vedl vlastní ateliér. Mendl ovšem patřil ke generaci, která si v krátkém období mohla vyzkoušet různé styly, jak se v rychlém sledu vystřídaly během prvních dekád minulého století. Kdysi jsem měl možnost prostudovat jeho architektonickou pozůstalost ve sbírkách archívu architektury Národního technického muzea v karlínské Invalidovně a pak i navštívit některé jeho stavby. V pozůstalosti byly rané studie ovlivněné kubismem, později – na prahu dvacátých let, když po ukončení školy založil projekční ateliér se svým o něco starším spolužákem Václavem Šantrůčkem - propadl kouzlu národního dekorativismu, jak o tom svědčí jejich vila v Lopatecké ulici 11 v Praze-Podolí zakončená výrazným trojúhelníkovým štítem. Tvarově i výzdobou až rozpustile pak působí série rozložitých staveb s folklorizujícími motivy – Tylův dům v Poličce nebo sokolovny v Pardubicích a Křivoklátě.

Z této doby pochází i stylově již ukázněnější komplex budov Výzkumného ústavu cukrovarnického (dnes sídlo Fyzikálního ústavu Akademie věd na pražské Ořechovce ve Střešovicích (Cukrovarnická 10), který navrhl během své praxe u významného pražského stavitele Josefa Záruby-Pfeffermanna. Tady je patrný spíše vliv Kotěrův, podtržený užitím režného zdiva na průčelích, což je prvek pro tuto cennou zahradní enklávu metropole typický, vždyť nedaleko odtud stojí známá umělecká kolonie Pavla Janáka s vilami výtvarníků v holandském stylu. I Mendl si podobný typ stavby vyzkoušel, když ve Starých Dejvicích (ul. České družiny 19) navrhl dům pro profesora techniky a známého statika Rudolfa Kukače, která jakoby Janákovým cihelným vilám z oka vypadla (vznikla však až daleko později – v polovině třicátých let).

Tak jako Janák, Gočár a další však i Mendl nakonec dospěl k funkcionalismu. Jeho stavby nejsou tak radikální jako třeba díla některých jeho žáků, moc třeba nepoužíval motiv pásového okna a dával spíš přednost oknům tradičním, ale u jeho staveb zpravidla najdeme všechny další atributy avantgardní architektury – bílé vápenné omítky, ploché střechy, skeletové konstrukce. Řada těchto vil se nachází zejména v oblasti Střešovic a Dejvic, především na Hanspaulce. Kdysi jsem měl možnost seznámit se s jednou z nich blíže v ulici Na Míčánce 27, když jsem navštívil rodinu známého cestovatele Jiřího Hanzelky po jeho přestěhování ze Zlína do Prahy, a obdivoval důmyslnou dispozici i zajímavý motiv sešikmeného okna v horní partii.

Dnes se podrobněji zabývá Mendlovou tvorbou pražský historik umění Patrik Líbal, který mne nedávno překvapil popisem a fotografickou dokumentací dalších jeho staveb, které jsem dosud neznal (viz Časopis Společnosti přátel starožitností 1/222, 2014). Patří k nim elegantní funkcionalistický kostel sv. Martina, Cyrila a Metoděje v Násedlovicích (1928) se samostatně stojící hranolovou zvonicí nebo tvarově vskutku pozoruhodný Musilův dům v Kosově Hoře. Dr. Líbal také laskavě poskytl své fotografie Mendlových staveb, které doprovázejí tento článek.

Mendl projektoval také řadu škol, zabýval se urbanismem a účastnil se řady soutěží. Zatímco jeho realizované stavby navzdory své kvalitě kupodivu na stránky tehdejších architektonických magazínů téměř nepronikly, soutěžní návrhy se tam objevovaly často. Patřil k nim i jeho projekt Státní galerie na pražské Kampě, který získal ex aequo první cenu (k realizaci byla však posléze vybrána stylově konzervativnější studie Josefa Gočára, ale nakonec stejně nepostavená na Klárově, ani v nově vybrané lokalitě na Letné).

Téměř každý architekt má nějaké své životní téma. Pro prof. Mendla se jím stal projekt Československé akademie v Římě. Mendl se tímto duchovním a kulturním centrem značných rozměrů, situovaným do atraktivní lokality nedaleko centra italské metropole, zabýval léta a nakonec vytvořil nadčasový projekt s průčelími z režného zdiva. Schvalování v cenné archeologické lokalitě se však protahovalo a nakonec realizaci zabránila válka. Během ní – o Vánocích 1944, tedy před sedmdesáti lety - Mendl předčasně umírá a v následující době jméno nadaného architekta a významného pedagoga prakticky zapadlo, zejména proto, že nepatřil k představitelům levicové avantgardy…

Foto: Patrik Líbal

Na závěr ještě dvě přednášky na Pražském hradě, na něž srdečně zvu:

Architektura Pražského hradu v první polovině XX. století (tj. zejména Plečnik). Přednáška cyklu Příběh Pražského hradu se odehraje v tiskové místnosti v přízemí Středního křídla Nového královského paláce (vstup tzv. Šípkovým vchodem ze II. nádvoří) ve čtvrtek, 15. ledna v 17 hodin. Nutná rezervace zde.

Architektura Pražského hradu ve druhé polovině XX. století (od Rothmayera a Janáka až po Jiřičnou). Přednáška cyklu Příběh Pražského hradu se odehraje v tiskové místnosti v přízemí Středního křídla Nového královského paláce (vstup tzv. Šípkovým vchodem ze II. nádvoří) ve čtvrtek, 29. ledna v 17 hodin. Nutná rezervace zde. A ještě jedna pozvánka – je na přednášku ředitele dánského renomovaného studia Henning Larsen Architects, pana Louise Beckera, která se uskuteční v Národní galerii (korzo Veletržního paláce, Dukelských hrdinů 47, Praha 7) tento čtvrtek 15.1. od 18:30 hodin. Vstup na přednášku je volný, konsekutivní tlumočení z angličtiny bude zajištěno. Studio je např. autorem ceněné Národní knihovny v Kodani nebo paláce Amazon v Praze-Karlíně.