Domy s vlastním příběhem

Čtvrtek, 6. Únor 2014 - 0:00
| Napsal:

Tvorba Tomáše Klance je individuální a specifická. Odráží se v ní jeho oddanost a láska k architektuře jako řemeslu. Jeho styl je různorodý a přitom jasně určený. Sám říká, že se brání současnému trendu sterilní moderní architektury. Snaží se oživovat prostory, předměty a materiály, které dovedou stejně jako domy vyprávět příběhy.

Tomáš Klanc
Fotoalbum: 
Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Dům u potoka - foto © Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Dům s obytnou terasou - foto © Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Dům na konci cesty - foto © Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Vila s bazénem - exteriér - foto © Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Vila s bazénem - interiér - foto © Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Dům ve svahu - exteriér - foto © Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Půdní vestavba - Bubeneč - foto © Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Rekonstrukce funkcionalistické vily - Ke klimentce - foto © Tomáš Klanc
Tomáš Klanc - Rekonstrukce funkcionalistické vily - foto © Tomáš Klanc

Tomáš Klanc vystudoval pražskou Fakultu architektury na ČVUT. Působil zde jako náčelník Spolku posluchačů architektury a byl zástupcem studentů v senátu Fakulty architektury. Již v době studií začal podnikat a hledal příležitosti k seberealizaci. Zprvu to byla podle jeho slov spíše hra na projektování a architekturu, a zabýval se i scénografií.

Na prvních architektonických zakázkách se postupně učil veškeré praktické dovednosti – od jednání s klienty, přes kompletaci projektů, organizaci profesí a dozor na stavbách až po účetnictví. „Profese architekta v sobě zahrnuje spíše roli manažera než umělce. Přitom platí, že poctivá architektura nespadne z nebe, ale je výsledkem zkušeností, které získáte pouze usilovnou prací,“ dodává Tomáš Klanc.

Velkým přínosem pro rozvoj mladého architekta byli první investoři, kteří mu umožnili volně tvořit. V letech 2002 – 2003 vedl společně s Davidem Krausem ateliér Architektura. Poté se osamostatnil a založil vlastní ateliér Klanc, ke kterému vloni přibyla společnost Moje gusto, specializující se na obchod s nábytkem.

Hledání identity a soulad prvků

Pro architekta Klance je zásadně důležité mít kontrolu nad domem od počátku až do konce, tj. od fáze návrhu až po kompletní realizaci včetně interiéru. Zabývá se tedy nejen návrhem a realizací stavby, ale i výběrem vhodných materiálů a zařízení. Tomáš Klanc vysvětluje: „Vnitřní materiály by neměly být v rozporu s celkovým charakterem domu. Důležitou součást mé práce tedy tvoří i poradenství. Klient, který není odborníkem na stavbu domu a jeho vybavení, se jako laik samozřejmě nemůže orientovat v nabídce materiálů, jejich kvalitě a cenách.“

Tomáš Klanc si zakládá na tom, aby měl každý jeho dům příběh. Odmítá dnešní designový neofunkcionalismus a, i když se mu například v realizaci vily v Dolních Břežanech značně přiblížil, neodpustil si dřevěný obklad a historický nábytek, čímž utlumil a vyvážil převahu pohledového betonu. Snaží se hledat ve svých realizacích duši. Použít nádech něčeho netradičního a atypického, co bude mít svůj vlastní příběh, kterým může působit na každého návštěvníka. „Je důležité klientům ukázat, že lepším řešením, než si kupovat italské napodobeniny starého nábytku, je raději se poohlédnout po něčem ve starožitnictví, anebo si třeba přivézt koberec z Indie,“ vysvětluje Tomáš Klanc.

Identitu domu podle Klancových slov tvoří zdánlivě nefunkční prvky, které se do již funkčního konceptu přidávají. Může to být část hrubě nahozené omítky, nebo barevné kanalizační potrubí. Často dokonce tyto momenty přicházejí až v průběhu stavby, jako například do tvaru písmene X sešikmené dřevěné sloupy, které podpírají zastřešení přístavby u rodinného domu na Slapech. Ty by ze statického hlediska klidně mohly stát i rovně. Jde o jakousi přidanou hodnotu, která sice není nutná, ale dodává stavbě onoho ducha, aniž by se jednalo o dekor.

Svépomocí nebo na klíč?

Mnoho lidí, kteří se rozhodnou postavit si svůj vlastní dům, dává přednost hotovým katalogovým domům z obavy před vysokými cenami za služby architekta a stavební firmy. Tomáš Klanc však svým klientům nabízí i úspornější cestu. Velká část jeho realizací totiž vznikla svépomocí. Jedná se zajisté o variantu méně pohodlnou, ale jak sám říká: „Je to součást příběhu. Všichni se účastní, celá stavebníkova rodina, a je to vlastně zábava. A samozřejmě, že když má někdo tři miliony a chce postavit dům za pět, tak mu ani nic jiného než svépomoc nezbývá.“

Stavba svépomocí neznamená, že by si měl klient postavit dům vlastníma rukama. Jde o úsporný způsob výstavby, kdy odpadá mezičlánek zprostředkovatele. Investor zadává práci přímo konkrétním řemeslníkům, které mu architekt může na základě svých zkušeností doporučit. Podobně jako mu doporučuje konstrukce, materiály nebo nábytek. Podle slov architekta Klance je úspora nákladů při takovém způsobu stavění až 30 %, a navíc má majitel vše tak, jak si přeje. Pro tuto cestu je však nutné nadšení a čas, který většina investorů nechce nebo nemůže stavbě obětovat a upřednostňuje stavbu „na klíč“. Kvalitní bydlení za přijatelnou cenu lze podle Tomáše Klance získat i rekonstrukcí. Výhodnější jsou i pozemky ve stávajících částech obcí než developerská rozparcelovaná pole.

Jako příklad lze uvést prvorepublikové nebo dokonce funkcionalistické vily. Jednu takovou rekonstrukci, konkrétně smíchovské vily Klimentka, má na svém kontě i architekt Klanc. Finančně se podle jeho slov nejedná o levnější variantu v porovnání s novostavbou, ale výsledný dům v sobě nese kus historie, kus onoho autentického příběhu, který je nehmotným bohatstvím každého majitele takového domu.

Článek vznikl za podpory ArchiCadu.

Klíčová slova: