Hotel AXA znovu v plné kráse

Středa, 4. Únor 2015 - 0:00
| Napsal:

Dnešní článek Zdeňka Lukeše je věnován vzpomínce na plavecký bazén pražského hotelu AXA.

Pilc, hotel AXA - zdroj fotografií: hotel AXA a Pavel Hroch
Fotoalbum: 
Pilc, hotel AXA - zdroj fotografií: hotel AXA a Pavel Hroch
Pilc, hotel AXA - zdroj fotografií: hotel AXA a Pavel Hroch
Pilc, hotel AXA - zdroj fotografií: hotel AXA a Pavel Hroch
Pilc, hotel AXA - zdroj fotografií: hotel AXA a Pavel Hroch
Pilc, hotel AXA - zdroj fotografií: hotel AXA a Pavel Hroch

Když mi bylo šest let a začal jsem chodit do školy, rodiče mne přihlásili na plavecké kurzy. Nemám na ně hezké vzpomínky, neboť instruktor nás prostě hned na začátku první lekce všechny bez okolků naházel do bazénu. Měli jsme sice navlečené nafukovací záchranné kruhy, ale byla to dosti drsná metoda. Plavat jsem se stejně naučil až o rok později sám. Dodnes, když ucítím pach chlorované vody, vzpomenu si na ten nepříjemný zážitek. Ale vzpomínám si taky na moderní plavecký pětadvacetimetrový bazén, který se nacházel dosti překvapivě v suterénu pražského hotelu AXA v ulici Na Poříčí 40 v katastru Nového Města. Mimochodem, nebyl v této živé pražské třídě jediný – o pár domů dál byl další v paláci YMCA (viz zde). Později jsem hotelový bazén ještě několikrát navštívil, naposledy když jsme tam točili jeden díl seriálu České televize Retro věnovaný pražským koupalištím. Pamatuji si zejména na jeden záběr, při němž se na přání pana režiséra musel kameraman několikrát potopit pod hladinu a natáčet nás, jak se bavíme o historii stavby, zatímco se postupně vynořoval z vody. To bylo docela zábavné a byl jsem rád, že režisér poslal do vody kameramana, nikoli mne.

Historie hotelu AXA je docela zajímavá. Souvisí se dvěma osobnostmi: pražským inženýrem a stavitelem Václavem Pilcem (1891-1958), který hotel na počátku třicátých let ve funkcionalistickém stylu postavil, a jeho ženou, medičkou a významnou sportovkyní Bělou Friedländerovou (1900-1965), jež přišla s nápadem doplnit stavbu o v té době nadstandardní sportovní vybavení – bazén se skokanským můstkem (ten byl později odstraněn) a dvě tělocvičny. Friedländerová byla úspěšnou československou reprezentantkou v plavání, skocích do vody a lyžování. Se svým někdejším snoubencem a později prvním manželem, stavitelem Václavem Mariou Havlem, podnikla v polovině dvacátých let cestu do Kalifornie. Oba zaujala nejen výletní restaurace Cliff House na útesu nad zálivem, která se stala inspirací Havlových Barrandovských teras, ale také skautský tábor v La Jole, složený z dřevěných chatek a srubů, jenž rovněž navštívili. Společně pak vybudovali obdobný u nás v Řadově u Brandýsa nad Orlicí a Běla Friedländerová v něm vedla sportovní kurzy. Táborem, stejně jako dalším, zvaným Nový Řadov, prošla v dětském věku plejáda později známých osobností vědy i kultury.

Manželství se pak rozpadlo a mladá sportovní propagátorka se provdala za Václava Pilce. I on byl – podobně jako Václav M. Havel - architektem a vlastnil stavební firmu. V Praze navrhl a postavil řadu domů, např. moderní činžák s pasáží Riviera v ulici Národní obrany v Bubenči. Stavěl rovněž rezidenci prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí (projektant Petr Kropáček). Když se rozhodl zbudovat a také provozovat v atraktivní lokalitě v centru metropole moderní hotel, vyslyšel přání své ženy a doplnil ho o sportovní funkci. Běla pak po léta osobně vedla v AXA sportovní kurzy pro paní a dívky. Hotel obsahoval luxusní apartmány a garsoniery s lázní a WC i levnější pokoje bez této výbavy. Na nejvyšší úrovni bylo i technické vybavení stavby. K vytápění se využívala horká voda, částečně také pára a teplý vzduch. Dále v celém hotelu fungovalo odsávání s následnou filtrací vzduchu a centrální odsávání prachu. Elektřinu dodávala vlastní transformátorová stanice.

Po druhé světové válce byl hotel znárodněn a jeho bazén pak sloužil zejména sportovcům z Rudé hvězdy a také školním kurzům. V té době bohužel přišel o své původní funkcionalistické vybavení, především charakteristický nábytek z ohýbaných ocelových trubek. V sedmdesátých letech byl navíc necitlivě rekonstruován a přišel i o působivé optické propojení mezi vestibulem a bazénem. Po roce 1989 byl vrácen v restituci rodině Pilcových a Friedländerových, kteří ho v minulých letech postupně rekonstruovali. V přízemí, kde býval kdysi obchodní dům JEPA, má dnes sídlo banka, další prostory – hotelová lobby a kavárna, byly obnoveny dle původní dokumentace včetně části vnitřního zařízení i tradičních hotelových barev – modré a červené. Bazén je ovšem stále v provozu, místo obou tělocvičen je dnes fitness centrum, rovněž přístupné Pražanům. Osobně mne těší, že se podařilo obnovit i charakteristickou neonovou dekoraci průčelí, která je nedílnou součástí funkcionalistické architektury podobně jako protější rotující symbol na střeše obchodního domu Bílá labuť. AXA je dnes rovněž evidována na soupisu nemovitých kulturních památek Prahy.

Tato strana ulice Na Poříčí, ne tak dávno ještě dosti nevlídné místo, v posledních letech docela příjemně ožívá, objevily se nové pasáže v Bondyho paláci a také v domě U Hájků architekta Jindřicha Freiwalda, který s hotelem AXA přímo sousedí a byl rovněž opraven. A příjemné kavárny, naposledy ta designová ve stylu art deco v Gočárově Legiobance. Zato na stranu protější už tak hezký pohled není, zejména mne mrzí nedobrý stav Bílé labutě…

Foto hotel AXA a Pavel Hroch