Jan Richter pomalu, ale jistě posouvá Hlučín vpřed

Úterý, 21. Březen 2017 - 0:00
| Napsal:

K roli městského architekta se dostával pomalu a po krůčcích. Nebyla to navíc ani přímá cesta. Přesto se jím stal a dnes se podílí na tváři města Hlučín na Opavsku. Jak sám přiznává, věci nejdou rychle. Přesto už za své nedlouhé působení dokázal prosadit velké i malé změny. O své soustavné práci, kterou nyní korunovala architektonická soutěž na podobu území okolo Červeného kostela, promluvil Jan Richter pro EARCH.

Jan Richter, architekt Hlučína
Fotoalbum: 

Dobrý den Jane, jak vznikla vaše současná pozice, jak jste se k ní dostal?

Vše začalo už v roce 2010 ateliérovou studentskou prací pro Hlučín na katedře architektury v Ostravě. Jednalo se o návrh obnovy zámeckého parku (vedoucí práce paní architektka Eva Špačková). Po skončení školy zrovna vrcholila ekonomická krize. Sehnat práci někde v ateliéru za rozumné peníze se mi moc nedařilo. Zkusil jsem to z opačné strany a nastoupil jako referent na odbor rozvoje a plánování na Magistrátu v Havířově.
V roce 2012 jsem nastoupil jako referent na oddělení územního plánování a památkové péče do Hlučína. Náplň práce tvořila zejména státní správa na úseku pořizování územních plánů a územních studií. Z vlastní iniciativy jsem postupně začal připravovat různé materiály, podklady a návrhy řešení drobných staveb a úprav ve veřejném prostoru, rekonstrukcí městských budov apod. Vedení města začalo postupně vnímat tuto snahu a postupně jsem se zapojoval více a více do záležitostí samosprávy a plánování investičních záměrů. V roce 2015 jsem byl ve vyhlášeném výběrovém řízení vybrán jako vedoucího oddělení územního plánování a památkové péče, kde působím doteď. Náplň práce vychází z mé předchozí činnosti, k níž přibyla intenzivnější komunikace s vedením města a tím pádem větší možnost zapojovat se do plánování rozvoje města.

PRÁCE MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA

Působení ve službách města bylo ve vašem případě příležitost nebo sen?

Spíše příležitost, shoda okolností a přítomnost skvělých lidí kolem mě jak na pracovišti, tak i mimo. Vzešlo to postupným vývojem, poznáváním fungování města, institucí, zákonů, postupů, principů, chováním obyvatel apod. Asi by se to nestalo, pokud bych neměl vlastní potřebu a touhu podílet se na něčem novém, co může přinést užitek - vytvářet nové věci ze starých, ukázat, že i naše města a veřejné prostory mohou být krásné a funkční, tak jako je to vidět v západní Evropě. Prostě ukázat, že kvalita veřejného prostranství města může přímo ovlivňovat ekonomický rozvoj města a jeho prosperitu. Vše to ale jsou dlouhodobé záležitosti, navíc lemované komplikacemi všeho možného druhu (legislativa, procesy, finance, nedorozumění apod.) Přesto to stojí za to. První povedené drobnosti už jsou vidět!

Pokuste se prosím popsat náplň práce městského architekta v Hlučíně.

Pořizujeme územní plány, uzemní studie, tvoříme územně analytické podklady. Zpracováváme koncepční materiály pro jednání rady města z hlediska územního rozvoje a zadávací dokumentaci pro investiční záměry. Účastním se jednání komise výstavby a rozvoje města.
Teď jsme připravovali architektonickou soutěž, projektujeme drobné stavby ve veřejném prostoru (info-cedule, boxy na popelnice, autobusové zastávky). Spolupracujeme s katedrou architektury. Práce městského architekta není jenom o mě, ale i o mých dalších spolupracovnících.

Připravila vás škola na tuto roli?

Mě osobně škola nepřipravila na konkrétní úkoly a věci, které se pak dějí v reálném prostředí, to škola ani nedokáže. Ale naučila mě přemýšlet! Nastavila určitý základní vzorec přemýšlení při řešení úkolů. Dívat se na věcí komplexně, s širokým přesahem do různých oblastí. To je možná deviza katedry architektury v Ostravě. Už od prvního ročníku široký rozsah předmětů, které s architekturou zdánlivě nesouvisí, jsou náročné, ale nakonec vedou k tomu širšímu povědomí.
Škola mě naučila udělat si na začátku analýzu všech možných věcí, které se úkolu týkají a pak na základě toho s přispěním zkušeností a intuice něco stvořit - návrh domů, veřejného prostranství, písemný materiálu do rady města nebo jen email.

Myslíte si, že by vaše profese mohla být v podstatě absolutně koncepční? Bez řešení konkrétních „kauz.“

Úplně asi ne, vždycky zde bude interakce s vedením města nebo s konkrétními záměry. Městský architekt by neměl mít pravomoc rozhodovat „bude to tak a tak“, ale spíše vše díky koncepční práci směřovat. Bylo by také dobré, kdyby měl na tuto část větší množství času. Běžná agenda zabírá v našem případě spoustu prostoru a na tvorbu obecných materiálů, které mohou prostředí nastavovat dlouhodobě, nezbývá tolik času.

 

SPOLUPRÁCE S UNIVERZITOU, ARCHITEKTONICKÉ SOUTĚŽE

Architektonická soutěž na řešení veřejného prostranství v okolí Červeného kostela se připravovala poměrně dlouho dobu. Jaká cesta vedla k zadání soutěže a k dnes již jejímu výsledku?

S novým vedením města, které se velmi snaží o obnovu a kultivaci veřejného prostoru přišel i požadavek na revitalizaci několika míst ve městě, která slouží jako parky. Byl vybrán jeden ateliér v klasickém výběrovém řízení, který nám zpracoval studie na všechny tři lokality. Už projednávání bylo komplikované a výsledek nebyl kvalitní a neodpovídal našim potřebám a možnostem. S ateliérem jsme se nakonec rozešli, ale nebyly to vyhozené peníze ani čas.
Díky tomu, jsme přišli na to, co skutečně v daných místech potřebujeme, jaké jsou limity a naopak hodnoty. Následně jsme zadali studentům architektury v Ostravě, ať v rámci ateliéru urbanismu zpracují návrhy řešení toho prostoru. V zadání už byly poznatky z předchozí studie. S katedrou spolupracujeme už od roku 2010 na základě smlouvy o spolupráci. Každý rok jim připravíme zadání do ateliéru a oni je pak přijdou prezentovat vedení města. Za poslední rok proběhly dvě výstavy, kde byla vystavena většina prací. Mimo jiné i na základě studentských prací jsem připravil materiál do rady města, kde jsem představil, kolik různých možností lze nalézt a jak se na daný prostor dívat z širšího pohledu. Rada města nakonec i díky těmto studentským pracím rozhodla o vypsání architektonické soutěže.

Bylo za celým prosem více vysvětlování nebo přesvědčování?

Asi spíše vysvětlování a postupného nalézání a upřesňování. Přece jen je to první zkušenost se soutěží pro nás i pro politické představitele.

Splnila forma architektonické soutěže vaše očekávání? Přinesla, co jste si sliboval? Je stejný pocit i na straně města, politiků?

V současné době, kdy porota vybrala nejlepší návrh, jsou mé očekávání maximálně splněny. Vyhrál návrh, který je citlivý, detailně promyšlený, reaguje na všechny problematické body a hlavně je po nějakých drobných úpravách realizovatelný. Asi je to i díky tomu, že autorem návrhu je atelier FAM ARCHITEKTI, kde působí místní rodák a patriot Pavel Nasadil. Uvidíme, jak nakonec dopadne navazující jednání bez uveřejnění, zda se pak najde dostatek finančních prostředků a jak bude probíhat celý proces. Už jsme sice udělali kus práce, ale pořád jsme ještě na začátku.
Radě města budou výsledky soutěže teprve představeny. Myslím si ale, že jen možnost strávit skoro celý den s odborníky debatami nejen nad soutěžními návrhy byla velmi přínosná. S výsledkem i průběhem soutěže byli všichni spokojeni.

Kam by se mohla role městského architekta ubírat?

Měl by podle mě působit více na koncepční úrovni. Měl by pořizovat materiály, studie, doporučení apod., podle kterých by se měl proces plánování a rozvoje města řídit (např. manuál tvorby veřejného prostranství, územní studie na různé lokality, architektonické soutěže apod.). Neměl by se podle mě vyjadřovat ke kdejaké stavbě domu a určovat, jak má vypadat. Měl působit spíše osvětově, vysvětlovat a doporučovat. V současné době připravuje kolega Jaroslav Michna edukativní projekt pro střední školy a gymnázia v okolí s cílem probudit u nich zájem o kvalitu veřejného prostranství.

Sdílíte často své zkušenosti s jinými městskými architekty?

Ještě v době, kdy jsem byl referent, přišla na úřad pozvánka na nějaké setkání, ale nezúčastnil jsem se. V té době jsem ještě nevěděl, kam se má pozice vyvine. V podstatě tady z blízkého okolí neznám město obdobné velikosti, kde by měli městského architekta, který by fungoval podobně tak jako u nás. Do budoucna bychom chtěli v Hlučíně uspořádat setkání zástupců měst podobné velikosti, případně městských architektů, kde bychom si mohli vyměnit zkušenosti, zjistit co kde a jak jde udělat co naopak ne apod. Idea je, že by na setkání měla být přítomna i veřejnost aby mohla zjistit, že některé věci, ke kterým se u nás staví negativně, je možné bez problému realizovat v jiných městech.

Diskuse: