Nová chata Rabothytta brzy uvítá vysokohorské turisty v Norsku

Pátek, 28. Březen 2014 - 11:45
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Obdivovatelé dechberoucí krásy nejsevernější části Norska a nádherného ledovce Okstind budou brzy moci k odpočinku využít novou horskou chatu.

studio Jarmund/Vigsnæs Architects - horská chata Rabothytta v blízkosti ledovce Okstind v Norsku - foto © Hemnes Turistforening
Fotoalbum: 
studio Jarmund/Vigsnæs Architects - horská chata Rabothytta v blízkosti ledovce Okstind v Norsku - foto © Hemnes Turistforening
studio Jarmund/Vigsnæs Architects - horská chata Rabothytta v blízkosti ledovce Okstind v Norsku - foto © Hemnes Turistforening
studio Jarmund/Vigsnæs Architects - horská chata Rabothytta v blízkosti ledovce Okstind v Norsku - foto © Hemnes Turistforening
studio Jarmund/Vigsnæs Architects - horská chata Rabothytta v blízkosti ledovce Okstind v Norsku - foto © Hemnes Turistforening
studio Jarmund/Vigsnæs Architects - horská chata Rabothytta v blízkosti ledovce Okstind v Norsku - foto © Hemnes Turistforening

Klub norských turistů (DNT) si novou chatu ,Rabothyttaʽ objednal u kanceláře Jarmund/Vigsnæs Architects (www.jva.no) s podmínkou, že musí splňovat přesné specifikace a být schopna odolávat často nepříznivým povětrnostním podmínkám běžným v této části Norska. Chata je navržena tak, aby přirozeně zapadala do okolní krajiny a je součástí sítě horských chat, které zájemcům nabízejí střechu nad hlavou, i když bez obsluhy. Útočiště v ní najde až třicet lidí.

Chata je koncipována jako "základní tábor" pro vysokohorskou turistiku. Budova vyžadovala najít dostatečně odolné řešení tak, aby poskytovala nejenom ochranu proti ostrému větru, dešti, sněhu a ledu a byla příjemným útočištěm, ale také aby dokázala optimalizovat svůj energetický výkon. Proto architekti použili dva typy vyspělých difuzních membrán a vytvořili tak větrotěsnou vrstvu, která chrání konstrukci proti vlhkosti a zároveň je paropropustná.

Elegantní, i když do jisté míry drsná architektura chaty využívá konstrukce dřevěných trámů a asfaltové lepenky. Chata má betonové základy a fasádu z 32 mm silných prken z místních smrků s přírodní povrchovou úpravou. Smrkové palubky jsou rovněž použity na stěnách a podlaze v interiéru chaty, zatímco difuzní membrána konstrukci utěsňuje a ochraňuje chatu jak během výstavby, tak po jejím dokončení. Široká okna jsou dvojitě zasklená a navíc mají na vnější straně další vrstvu 13 mm silného tvrzeného skla.

Šikmá střecha je tvořena dřevěnými nosníky a superdifuzní pojistnou hydroizolací, sloužící jako větrotěsná vrstva na ochranu proti větru a vlhkosti – tento prvek je rozhodující pro ochranu konstrukce během výstavby a zároveň zlepšuje komfort vnitřního prostředí po dokončení. Další ochrannou vrstvou je vysoce odolná asfaltová membrána a vnější plášť tvořený dřevěnými prkny.

Chata je 1200 metrů nad mořem na 66. severní rovnoběžce šedesát kilometrů jižně od polárního kruhu a obklopuje ji nádherná severská příroda. Použité technologie patří k tomu nejlepšímu, co moderní stavebnictví nabízí. Chata je navržena tak, aby byla co nejefektivnější, teplo generuje kotel na dřevo a elektrickou energii dodávají solární panely v kombinaci s bateriemi a elektrickou přípojkou, pokud je to nutné. Až jednou bude dostatek financí, klub plánuje větrnou elektrárnu.

Svein Arne Brygfeld z Norského klubu turistů (www.turistforeningen.no) říká: „Robothytta vyplnila mezeru v síti chat na turistických stezkách v této oblasti, tak oblíbené mezi vysokohorskými turisty i vědeckými a naučnými expedicemi. Může sloužit jako místo, kde expedici v těchto krásných horách začnete, i jako útočiště k odpočinku po namáhavé cestě. Pouze organizace, jako je ta naše, může dostat povolení ke stavbě v tomto nádherném panenském prostředí, a poctěni tímto privilegiem jsme se rozhodli s našimi velmi specifickými požadavky oslovit jednu z nejrenomovanějších architektonických kanceláří v Norsku.“

O architektonické podobě stavby, založené na jednoduchém designu a ostrých úhlech, Svein říká: „Stavba byla navržena tak, aby odolala nepřízni počasí a dynamicky komunikovala s okolím. Má připomínat obrovskou starou zvětralou skálu, jež dominuje okolí, ale zároveň do něj nádherně zapadá. Na naši chatu bude celoročně útočit silný vítr a v zimě bude kolem dokola padat sníh. Chtěli jsme stavbu, která odolá přívalům sněhu a zároveň poskytne návštěvníkům možnost užít si nádhernou scenerii, která chatu obklopuje, z pohodlí vytopeného interiéru.“

Svein vysvětluje, že chata, jež je navržena tak, aby měla co nejmenší vliv na okolí, je vystavěna funkčně v kompaktním designu a je velmi dobře izolovaná. Stavba umožňuje využívat jen tolik energie, kolik je pro danou skupinu návštěvníků potřeba. Malá skupina si proto může vytopit pouze část chaty, což je v situaci, kdy plyn potřebný na vaření, ale i dřevo musí do chaty dopravit vrtulník, neocenitelná výhoda. Odolnost chaty vůči působení silného větru je nesmírně důležitá, protože leží v prostoru mezi velkým ledovcem na jedné straně a vysokými horami na straně druhé, kde rychlost větru běžně přesahuje 200 km za hodinu.

„Vyspělé membrány,“ vysvětluje Svein, „hrají v těchto podmínkách zásadní roli, a proto byl výběr vhodného materiálu při navrhování chaty klíčový. Navíc se stává, že v době, kdy je chata neobývaná, je vnitřní teplota nižší než teplota venku a ochrana proti vlhkosti je tudíž daleko důležitější než v běžných budovách.“

Chata „Rabothytta“ bude oficiálně zprovozněna v srpnu 2014, a Svein již dnes hlásí velký zájem ze strany norských i zahraničních expedic. Vypadá to, že nová chata bude patřit k nejpopulárnějším v Norsku.