Schválený návrh stavebního zákona kritizuje Praha, Brno i Ostrava. Omezuje jejich rozvoj

Pátek, 28. Srpen 2020 - 12:53
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Vláda ČR v pondělí schválila nový návrh stavebního zákona. Ten však z pohledu velkých českých měst zlepšení nepřinese. Jedním z problémů, se kterým se bude muset popasovat např. Praha, je zrušení Pražských stavebních předpisů, díky nimž mohla budovat kompaktní město krátkých vzdáleností. Nad návrhem se podivují i ostatní česká města.

Nový stavební zákon navrhuje zrušit Pražské stavební předpisy. Zdroj: IPR
Fotoalbum: 

Nový stavební zákon je dle institucí, které mají na starost rozvoj největších českých měst nešťastnou variantou, která ještě zhoršuje současný stav. Pražský IPR (Institut plánování a rozvoje), brněnský KAM (Kancelář architekta města) i ostravská MAPPA (Městský ateliér prostorového plánování a architektury) s novým návrhem nesouhlasí.

„MMR návrhem zásadně omezuje rozvoj velkých měst, která však táhnou ekonomiku celého Česka. V posledním půlroce jsme MMR jasně říkali, co česká města potřebují, MMR však nevyslyšelo ani jednu připomínku. Pro Prahu je navíc ohromnou hrozbou konec Pražských stavebních předpisů, se kterými nový zákon nadále vůbec nepočítá,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč. 

Pražské stavební předpisy se věnují dnešním problémům města spojených zejména s rozpadem městské struktury. Zavádí tak např. umístění uliční čáry, výškové limity či definují, že je možné stavět v tzv. blocích, tedy takové čtvrti jako jsou např. Vinohrady. A tomu by nový stavební zákon zamezil. Nově chystané čtvrti jako Bubny-Zátory či Nákladové nádraží Žižkov by tak musely být přeplánovány spíše jako pražská sídliště.

„V případě návrhu nového stavebního zákona se jedná o zmařenou příležitost. Například Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně, jako krok správným směrem. Statutární města ČR si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy, aby mohla reagovat na individuální situaci měst. Toto bylo opakovaně komunikováno i na jednáních s ministerstvem. MMR prosby praxe nevyslyšelo, naopak ruší i Pražské stavební předpisy. Prosadilo tak úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

S výstavbou je také úzce spojena ekonomika státu. A právě velká města jsou jejím motorem. Pokud však nový stavební zákon vejde v platnost, ekonomika tak může zásadně oslabit. Stavební úřady jsou totiž v přenesené působnosti státu a města nemají možnost sami ovlivnit, jak se budou vyvíjet. Města nebudou moci rychle reagovat a budou i nadále odkázáni na rozhodnutí státních úředníků.

„Jde o micromanagement na úrovni státu. Neznám žádnou firmu, kde by tento princip přinášel ekonomický růst. Snaha státu mít pod dohledem každý obrubník je nesmyslná,“ doplňuje Boháč. 

Nad návrhem MMR zrušit stavební předpisy se podivuje také Ostrava: „V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy – pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou, jako malou dvoutisícovou obec,“ říká ředitel Ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.

Česká republika je mistrem v počtu regulací, razítek a byrokratických předpisů. Průměrně u nás trvá postavit bytový dům 1163 dní. Jsme na 158. příčce na světe co do rychlosti povolování staveb. Za námi už jsou jen subsaharské země. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) slibuje, že se tento proces zkrátí, realita je však jiná:

„MMR slibuje zkrácení lhůt, během kterých by měly jednotlivé úřady vydat svá rozhodnutí, tyto lhůty však nejsou nijak vymahatelné a možnost zkrácení celého procesu je tak zanedbatelná,“ uzavírá Boháč.