Seriál BIM: Projektování, výstavba, správa 1. díl

Středa, 27. Únor 2019 - 0:05
| Napsal: | Zdroj: ERA21

Projektování, výstavba a správa. Tři zásadní etapy životního cyklu každé stavby. Tyto fáze však v každodenní praxi fungovaly a mnohdy stále ještě fungují příliš izolované jedna od druhé. To představuje ve výsledku ztrátu informací a neefektivitu během všech fází existence stavby. Metoda BIM si v tomto ohledu klade ambiciózní cíle. Klade důraz na spolupráci všech účastníků stavebního řetězce. Ve třech dílech seriálu si postupně představíme role a odpovědnosti jednotlivých účastníků výstavbového procesu a odhalíme jejich očekávání, ale i obavy plynoucí se zavedení metody BIM. Chybět nebudou ani praktické tipy, jak výhody metody BIM objevit i pro vaši praxi.

BIM - Projektování, výstavba, správa. 1.díl
Fotoalbum: 

BIM v projekční praxi aneb kde začít?

Ačkoliv je tato série článků o metodě BIM rozdělena do tří dílů podle zásadních etap životního cyklu stavby, je nutno hned na začátku první části této série poznamenat, že jednotlivé etapy existence stavby je potřeba vnímat jako spojité nádoby. Metoda BIM totiž neklade jen velký důraz na spolupráci všech účastníků stavebního řetězce. Jedním ze zásadních cílů je i minimalizace ztráty informací během všech fází existence stavby. Před vlastním zavedením, ale i během zavádění metody BIM si řada z vás jistě klade celou řadu otázek, na které je potřeba hledat odpovědi. Zavedení metody BIM je dlouhodobý proces, každý projekt je svým způsobem originální a zavedení metody BIM se může projekt od projektu lišit, i když zásadní pravidla pro zavedení BIM jsou obecně platná.

BIM z pohledu architektů a projektantů

Obecným motivačním faktorem pro využívání metodiky BIM z pohledu architektů a projektantů je zásadní omezení či dokonce vyloučení vlastních chyb v návrhu.

Architekti

V dnešní době již téměř všichni architekti metodiku BIM (nebo alespoň BIM nástroj) používají, aniž si to uvědomují. Základem BIM je totiž prostý 3D geometrický model, který vzniká snad při každém návrhu stavby jako prostředek k vizualizaci a prezentaci návrhu. Rozdíl mezi prostým 3D modelem a BIM modelem je pouze v použitých entitách (modelovacích nástrojích – prvcích). V BIM modeláři “stavba” vzniká z prvků jako je zeď, deska, střecha, trám, atd., u kterých je možné navíc definovat další vlastnosti (materiál, výrobce, cena a další). 3D model je výchozím bodem projektu, nikoliv jeho cílem. BIM zlepší pracovní postupy tím, že přesune těžiště práce z dříve tak potřebného vytváření projektové dokumentace k přímé a kreativní tvorbě stavebních celků.

Projektanti stavební části

Pokud architekt takový 3D model předá stavebnímu projektantovi ke zpracování dalších projekčních stupňů, předává mu zároveň všechny podstatné informace o geometrii stavby. Nestane se tak, že kvůli nepochopení výkresů nebo nedostatečné prostorové představivosti projektanta vznikne projekt “jiné” stavby. Úkolem projektanta je potom podrobit model analýze proveditelnosti, doplnit specifické vlastnosti jednotlivých prvků a vyřešit detaily a kolize navazujících konstrukcí.

Projektanti TZB

V dnešní době je kladen velký důraz na energetickou úspornost a veškeré instalace v budovách výrazně ovlivňují celkové náklady na jejich provoz. Přitom jsou jednotlivé profese velmi často řešeny odděleně, přestože díky takzvaným inteligentním instalacím jsou ve skutečnosti velmi provázané. Podstatným cílem správného návrhu je také úspora nákladů během provádění stavby. Kolize a jejich řešení až na stavbě bývají zdrojem nejen rozporů mezi zúčastněnými stranami, ale také finančních ztrát. V neposlední řadě pak argumentem pro použití BIM může být i snadné používání všech systémů budovy v případě, že byly navrženy systémy automatické, nebo poloautomatické regulace.

Statici

Spolupráce na BIM modelu ušetřit práci a zjednodušit komunikaci, při přebírání modelů do výpočtových programů je však třeba počítat s tím, že architektonický (stavební) model nelze použít přímo, ale jako referenční pro tvorbu vlastního výpočtového modelu. S jeho tvorbou pomáhají funkce běžně dostupných softwarových nástrojů. Základem je kvalitně vytvořený architektonický (stavební) model, který využívá pro každou část konstrukce správnou funkci – druh konstrukce.

Výhody použití metodiky BIM pro architekty a projektanty

Při projektování:

  • Automatická tvorba dokumentace z BIM modelu, možnost vytvořit „nekonečné“ množství řezů a pohledů.

  • Možnost okamžité vizualizace modelu, není nutné vytvářet speciální 3D model pouze pro vizualizace.

  • Možnost vytváření výkazů prvků (výpisů z databáze), včetně plošných a objemových charakteristik.

  • Snížení počtu doplňujících dotazů a zdrojů při předávání podkladů.

  • Snížení chybovosti při překreslování a aktualizaci dokumentace díky použití modelu jako hlavního zdroje informací.

  • Zjednodušení komunikace při úpravě architektonicko-stavebního modelu.

  • Možnost různých simulací a vyhodnocování chování navrhované budovy (jejího modelu) v jakékoliv fázi projektu a v různých podmínkách.

  • Snadnější předávání a přebírání podkladů (zejména při použití standardů podle buildingSMART).

  • Využití výhod dostupných informací ze 3D modelu pro výpočty, simulace a dimenzování rozvodů TZB (rychlejší a přesnější návrh).

  • Zmenšení počtu zdrojů informací a tím snížení chybovosti.

  • Lepší kontrola kolizí a koordinace projektu (úspora nákladů na řešení nekonzistencí v projektu).

  • Snadnější porovnávání variant (optimální v případě budoucí existence katalogů produktů od výrobce a jasně definované klasifikace výrobků).

  • Využití 3D modelu pro automatizované generování výkresů a CNC dat.

Kdo vlastně požaduje BIM?

Z dnešního pohledu by BIM měl požadovat každý osvícený investor, kterému záleží jak na úspěšném projektu a realizaci stavby, tak na ještě úspěšnějším provozování stavby. Do budoucna (od roku 2022) bude BIM požadován veřejným investorem u nadlimitních veřejných zakázek. Specifickou problematiku BIM u veřejných zakázek však nyní nechme stranou. Obecně investor, který najde motivaci a BIM začne ve svých investičních záměrech požadovat, je klíčovým hybatelem toho, aby metoda BIM byla nasazena. V případech, kdy metodu BIM investor nepožaduje, je velmi těžké inovaci do výstavbového procesu prosadit. Nicméně lze předpokládat, že účastníci stavebního řetězce, kteří již BIM úspěšně zavedli nebudou projekt řešit jinak než metodou BIM.

Osvícený vs. nabrífovaný investor

Osvícený investor bude požadovat nasazení metody BIM během celého životního cyklu stavby, bude mít přehled o termínech a pojmech s BIM souvisejícími i o dalších návaznostech BIM na smluvní vztahy, autorská práva… rozhodně však nebude požadovat BIM v tzv. „plné palbě“ nebo ve své poptávce nebude požadovat BIM – „1 kus“… Podobné rádoby vtipně vyznívající formulace bohužel svědčí spíše jen o povrchním nabrífování takového investora ve vztahu k metodě BIM, než o jeho osvícenectví či vizionářství nebo víře v budoucí digitalizaci stavebnictví.

Velký BIM vs. malý BIM?

Dva základní stupně vyspělosti využití metody BIM. Velký BIM (Big BIM) lze chápat jako maximální využití informační databáze postupně vznikající a udržované napříč všemi etapami životního cyklu stavby. Předpokladem je využití metody BIM ze strany všech účastníků stavebního řetězce i vytvoření adekvátního BIM prostředí v podobě hardwarové/softwarové infrastruktury. Velký BIM je ideálním příkladem nasazení a práce metodou BIM.

Oproti tomu malý BIM (Little BIM) je cestou, jak začít s metodou BIM ve vlastní režii v rámci kompetencí, které umožňují role a odpovědnosti dané postavením firmy či jednotlivce ve stavebním řetězci. Malý BIM tak může být prvním a zásadním krokem k velkému BIMu. Malý BIM umožňuje zavést metodu bez ohledu na připravenost ostatních spolupracujících firem, podílejících se na projektu. Výhody zavedení metody BIM tak ocenění zejména jejich iniciátor v rámci své vlastní praxe. Výhody BIM nebudou však pro další etapy životního cyklu stavby naplno využity.

Jak zavést BIM v projekční praxi?

Zavést BIM v projekční praxi nemusí být paradoxně zas tolik složité a evidentní přínosy metody BIM mohou být okamžitě měřitelné. BIM softwarové nástroje jsou již mnohdy v projekčních ateliérech nainstalovány, jen třeba nejsou využívány plnohodnotně, na principech metody BIM. Pokud uvažujete o přechodu z tradiční formy projektování směrem k metodě BIM mohlo by se vám hodit pár praktických kroků, které vám přechod k BIMu pomohou zjednodušit.


Obr.: Graf rozložení času v jednotlivých stupních projektové dokumentace (PD) v případě zavedení metody BIM. 

Motivace k BIM poprvé aneb 5 prvních cílů k úspěšnému zavedení malého BIMu

Při rozhodování a plánování přechodu na BIM je důležité nelézt vlastní motivaci a určit si kritéria, podle kterých budu hodnotit dosažení stanovených cílů, kterými mohou být například:

  1. Odvozování 2D výkresů z 3D modelu

  2. Vzájemná koordinace modelů jednotlivých profesí

  3. Názornější prezentace projektu klientovi

  4. Předcházení chybám v projektové dokumentaci

  5. Generování výkazů výměr

Takto stanovené cíle se nejlépe naplňují během tzv. pilotního projektu. Pilotní projekt pro zavedení BIMu v projekční praxi představuje ideální příležitost „přetavit“ teorii do praxe. Vhodně zvolený projekt, který svojí velikostí, složitostí i termíny neohrozí další činnosti a rozpracované projekty projekčního ateliéru, je ideální příležitostí, jak udělat první praktický krok k metodě BIM.

Motivace k BIM podruhé aneb 5 dalších cílů

Ve chvíli, kdy pilotní projekt dokončíte, můžete jej vyhodnotit na základě stanovených cílů. S dalším pilotním projektem je reálné stanovené cíle rozšířit o další cíle, kterých byste chtěli v dalším pilotním projektu dosáhnout, mezi ně může patřit například:

  1. Snadnější koordinace při autorském dozoru na stavbě

  2. Sdílení dat pomocí společného datového prostředí (CDE)

  3. Data pro řízení projektu

  4. Data pro správu majetku

Další kroky, které povedou k úspěšnému zavedení BIM

  1. Určit kritéria, podle kterých budu hodnotit dosažení stanovených cílů

  2. Určit zodpovědnou osobu za implementaci BIM.

  3. Přesvědčit všechny pracovníky, že BIM je správná cesta.

  4. Nastavit termíny pro uvažované cíle.

  5. Určit pilotní projekt pro otestování BIM pracovních postupů.

  6. Vyhodnotit, zda stávající softwarové vybavení je vhodné, případně pořídit BIM software.

  7. Zrevidovat výkonnost hardwarových prostředků.

  8. Vyškolit a motivovat spolupracovníky.

  9. Zpracovat pilotní projekt.

  10. Aktualizovat nastavení smluv a všech obchodních vztahů.

  11. Všechny další nové projekty zpracovávat BIM postupy.

  12. U rozpracovaných zvážit jejich převedení do BIM.

Druhá strana mince aneb na co si dát pozor?

  1. příliš velká očekávání

  2. pracovníka sabotéra

  3. jiné rozložení času u jednotlivých stupňů PD

Závěrem

Vlastní zkušenosti jsou tím nejlepším, co vás může posunout v cestě za plnohodnotným BIM. Sdílejte proto své zkušenosti, inspirujte se a učte se od ostatních! Nezapomeňte při tom na 3 základní oblasti pro úspěšné nastartování projektu metodou BIM.

  1. Zapracování BEP (BIM Execution Plan) do smluvních vztahů.

  2. Využijte 3D model stavby jako základní kámen BIM modelu.

  3. Začněte používat CDE (Common Data Environment) jako zásadní změnu sdílení, předávání a přístupu k informacím v rámci projektu.

Myslete BIM! Pracujte BIM! Sdílejte BIM!

Článek byl převzat z časopisu ERA21.