Dům s rampou. Namísto schodů má nakloněnou plochu s výhledem a knihovnou

Domy ve svahu potřebují sofistikovaná a atypická řešení mnohem víc nežli stavby na rovině. Většinou je třeba postavit více pater, která navazují na terénní podmínky místa. Rozdělení do pater pak definuje zóny, do kterých je dům rozdělen.

Více k tématu

A Architektura

K zahradě čelem, k silnici zády. Dům v Berouně je citlivě posazený na svažitém pozemku

26. 9. 2023

A Architektura

Do kopců ve Vrchlabí nasedl nenápadný rodinný dům, který architekti rozdělili do dvou částí

14. 3. 2023

Pokud je vstup umístěn ve vyšší úrovni pozemku, je vhodné rozložit dům do svahu tak, že z ulice působí jako jednopodlažní. Když se část s pokoji a ložnicí umístí nahoře, může se celá část s obývacím pokojem a kuchyní ve spodním patře otevřít do zahrady, čímž vzniká jednoduchá hierarchie soukromého a společenského prostoru. Patrně nejslavnějším příkladem tohoto funkčního rozdělení a prací s terénem, je samotná Vila Tugendhat v Brně, která se do ulice otevírá velice nenápadně.

Ateliér Prokš Přikryl z Prahy se rozhodl využít podobného principu při stavbě o poznání obyčejnějšího rodinného domu. „Dům nevyčnívá nad okolí, je horizontální jako klidná krajina okolo,“ popisují zapuštění do svahu architekti. Ústředním motivem se jim stalo propsání terénu do samotného domu. A to doslova.

S využitím ramp se v architektuře setkáváme spíše ojediněle, a většinou jde o řešení, které není hlavním prvkem stavby. I tak jde o zajímavý prvek, který může být víc než jen způsob překonání výškového rozdílu bez použití schodů.

Pokud má příjemný sklon a dimenzi, může být prvořadým architektonickým elementem. Toto „povýšení rampy“ lze spatřit v pracích architektů jako Le Corbusier a jeho ‚promenade architecturale‘ (z franc. architektonická promenáda), v raných pracích studia OMA Rema Koolhaase.

Při stavbě rodinného domu je však potřeba mít na paměti, aby se z konceptu nestal samoúčelný prvek, jehož používání není komfortní. To však není případ tohoto domu: „Rampa využívá svažitosti terénu, nabízí odlišný způsob pohybu po domě a díky knihovně po celé délce je především volným pokračováním obývacího pokoje, jeho pozvolným rozšířením až do horního patra,“ popisují architekti.

Rampa se napřímo propisuje do fasády domu šikmým velkoformátových zasklením, který celý dům dostatečně prosvětluje v obou podlažích a samotný prostor pocitově zvětšuje.

Kolem rampy a pavlače jsou jako do páteře zaklenuty pravidelné moduly pokojů a ložnice, které se otevírají na jižní stranu. Dole rampa volně navazuje na společenskou zónu a vyúsťuje v jídelnu, obývací pokoj a kuchyň, který vzájemně dělí schodiště. Celý prostor pak volně z interiéru expanduje ven v podobě terasy s altánem.

Obě zóny v patrech jsou záměrně kontrastně odlišeny. Soukromé patro s ložnicí a pokoji v bílé a dřevě spočívá na „lehkém“ a do zahrady maximálně otevřeném společenském prostoru se stropem a stěnami z přiznaného betonu. Betonový překlad nad rampou a knihovnou oba prostory materiálově propojuje. Poetickým prvkem jinak strohé vstupní fasády s garáží, je betonový chrlič vody doplňující figuru domu.

Díky chytré orientaci ke světovým stranám, principu, který naplno využívá vlastností daného pozemku, důmyslného půdorysu, a především silného konceptu rampy, jako páteřního a ústředního elementu se architektům Prokš Přikryl podařilo vytvořit nenápadný dům, který v sobě ukrývá atypické a originální architektonické uvažování.