Architektura /

Osvětlení katedrál trochu jinak

Všichni známe tradiční osvětlení památkových objektů. Kostely, chrámy a katedrály přispívají značnou měrou k vytváření siluety města a k jejímu zdůraznění v nočních hodinách se používá moderní osvětlovací technika, díky které se představují v neměnných pastelových barvách. Přispívá to k oživení turistického ruchu, k produkci nových pohlednic a k nespokojenosti okolních obyvatel a astronomů amatérů.

Helena Špánková , 23. 5. 2006

Méně tradiční způsoby osvětlení církevních památek se objevily v posledních letech v podobě montáží mluveného slova, hudby a světelných efektů, které se omezují na letní měsíce a na určité hodiny představení.Francouzké a britské realizace evropského programu Interreg IIIA, nazvané „Osvětlené katedrály“, se týkaly britských měst Canterbury a Rochester a ve Francii Amiens a Rouen. Každé z měst nabízí originální světelnou kreaci v přímém vztahu k historii jeho katedrály. Každá z nich je nějak výjimečná a všechny z nich dnes hýří večer barvami.Bílé katedrályStudenti architektury určitě alespoň slyšeli o Le Corbusierově knize „Když katedrály byly bílé“ (1937). Pro něho šlo o čistotu koncepce, která se obráží pak v jeho bílých puristických vilách. Bělost katedrál je ale jenom metafora a mluví o době, kdy lid budoval „božské mrakodrapy“. V okamžiku jejich stavby byly katedrály skutečně bílé, z čehož Le Corbusier vyvozoval sílu společnosti, která byla technicky a ekonomicky schopna vytvářet nové formy, nové prostředky k výstavbě těchto nebývalých konstrukcí.Před několika lety vyšla kniha Alaina Brandenburga a Jeana Jengera nazvaná „Když katedrály byly barevné a Le Corbusier“, která poněkud opravuje zabudované klišé. Dnes se ukazuje, že katedrály nebyly zcela bílé a že barevné motivy se objevovaly jak v interiéru tak na fasádách. V interiéru se vytvářela barevná výzdoba, která spojovala vitráže mezi sebou do harmonické souvislosti. V exteriéru byly živě barevné sochařské fasády a portály. Vztah mezi architekturou a skulpturou je obtižný. Románští a gotičtí architekti proto zdůrazňovali relief živými barvami. Dnes se uvažuje o vztahu kamene ke kameni, ale středověcí tvůrci se zabývali vztahem mezi polychromií a kamenem. Sochy byly červené, zelené a odlišovaly se od jednobarevného pozadí. Byl to nový vztah sochy a architektury. Přitom to nebyl sochař, kdo navrhoval polychromii soch, ale architekt. Barevnost architektury katedrály kontrastovala se sousedními městskými domy a zdůrazňovala její výjimečnost. Přinášelo to obyvatelům i návštěvníkům opravdový živý vztah k architektuře. Pro běžné publikum se dnes pojem architektury omezuje na stavební prvky, zdi a sloupy. Přitom jsou to především prostory určené k životu, na př. kostely, kam se věřící chodí modlit.AnglieCanterbury je sídlem anglikánské církve a jeho katedrála, zbytky kláštera sv. Augustina a kostel sv. Michala jsou zapsány na seznamu dědictví UNESCO. Katedrála, založená v roce 597, je postavena v různých slozích a jsou zde pochováni někteří angličtí vladaři. Hrobka arcibiskupa Thomase Becketa, zavražděného v roce 1170 po neshodách s králem Jindřichem II., byla cílem středověkých poutníků a podnětem ke slavné knize Geoffrey Chaucera. Světelné představení v Canterbury oslavuje navíc malířského genia Williama Turnera a přidává katedrále fantastické barvy jeho obrazů východu a západu slunce. Katedrála v Rochesteru, založená v roce 604, je jedna z nejstarších v Anglii. Poutní místo zázraků, jehož historie se prolíná s Reformou a anglickou občanskou válkou. Blízký Rochesterský hrad, nejvyšší v Anglii, chránící řeku Medway a starou římskou cestu, se stal významnou královskou pevností. Odedávna jsou tyto dvě památky pevně spojeny napínavou a často násilnou historií. Představení v Rochesteru tedy konfrontuje katedrálu s protilehlým hradem, podtrhuje zvláštnosti normandské architektury a předvádí rozpory mezi církví a královskou mocí, symbolizovanou hradem.Francouzský příklad - RouenOriginální pojetí má i představení v Rouenu, které rovněž vychází z jedné místní zajímavostí. Katedrála v Rouenu v Normandii se začala stavět v polovině 12. stol., ale její hlavní fasáda představuje vývoj architektury až do začátku 16. století. Západní fasáda, široká 61 metrů byla v roce 2003 zcela zrenovována.Mezi léty 1892 a 1893 se impresionistický malíř Claude Monet usadil proti katedrále a den po dni se pokoušel zachytit na plátno tóny a změny světla v různé denní hodiny a za různého počasí. Vzniklo tak unikátní dílo v historii malířství, 30 různých obrazů na stejné téma, z toho 18 frontálních obrazů. Podle světla měnil plátno, podřizoval se denní době, od časného rána se zamlženou modravou fasádou až po odpoledne, kdy slunce zmizelo za městskými domy a zbarvilo zvetšelé kameny oranžovou a modrou.Pro impresionisty „předmět neexistoval, pokud mu nevdechl život vnější vliv světla, jemuž podléhaly i jeho tvary a barvy, zbavené své autonomie. Nebyl už ve skutečnosti ohraničen a určen obrysy a liniemi, obrysy se prolínaly, linie se změkčovaly a i barvy se vzájemně tak prostupovaly, že se nutně rozkládaly ve své složky. Celý obraz byl komponován vzhledem ke světlu, měl zachytit výlučně malířskými prostředky jeho nádheru“. (Umění a lidstvo, Larousse)Dnes pokračuje v světelném pokusu ateliér Skertzo pomocí světelné projekce, která mění přímo barvy fasády. Návštěvník má možnost srovnat novou barevnou interpretaci přímo na fasádě s Monetovými obrazy, které se promítají na velké „malířské plátno“ umístěné před katedrálou. Originální ozvučení doprovází vizuální realizaci, která se má pozorovat několikrát pod různými úhly tak, jak postupoval malíř. Barevný kód katedrálVe středověku katedrály sice přitahovaly mnohé věřící, ale v noci, díky slabému osvětlení, vypadaly ještě impozantnější a záhadnější. Stavitelé katedrál a duchovní přitom přikládali světlu velký význam a jeho přivlastnění pomocí barvy mělo symbolizovat přiblížení se Bohu. Vstupy měly vzbuzovat důvěru a touhu se nacházet v božím světle. Barvy doplňovaly sochařskou výzdobu a pomocí barevného kódu usnadňovaly výklad zobrazených biblických scén.Myšlenky a víra středověku je nám dnes dosti vzdálena a používání barev se může zdát překvapivé. Církev určila liturgické barvy již na koncilu v roce 325. Fialová byla barva modliteb, zelená symbolizovala plodnost země, nový život a stav milosti. Bílá barva byla barvou křtu, purpurová červená značila Kristovo utrpení, ale také oheň a víru. Modrá se považovala za teplou barvu, Marie je oblečena do bledě modré a červené, protože je královnou nebeskou a matkou boží.Barvy mají beze sporu symbolické hodnoty a církevní ikonografie zavedla ve středověku nová pravidla použití barev. Modrá se stává atributem Panny Marie v okamžiku, kdy se oddanost k ní obecně rozšířila. Rozmach modré vyvolal silné reakce barvířů a obchodníků s červenou barvou. Konkurence byla tak silná, že na př. přesvědčovali skláře, aby při výrobě vitráží používali modrou na zobrazení ďábla nebo pekla. Pro nás to svědčí především o symbolické síle barev ve středověkém světě. V oblibě byly lesklé materiály a zářivé, tehdy drahé barvy.Otázka barev je vázána na teologii světla a současně na ovládání světla. Světlo olejových lamp bylo slabé a vzácné a noční svět se hemžil nebezpečnými stíny a démonickými příšerami. Tváří v tvář strachu a pověrám, lidé hledali bezpečnost světla a architekti se snažili ji zachytit v kameni.Znovuobjevená polychromie v AmiensVelkolepá katedrála v severofrancouzském městě Amiens je největší francouzský středověký prostor. Od roku 1981 je katedrála v Amiens zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Její rozměry jsou kolosální, plocha 7 700 m2, vrchol věže 112 metrů od země.Katedrála v Amiens si dochovala jako jedna z mála ještě celou středověkou výzdobu ze 13. stol. Na portálech se nacházejí nespočetné figurální motivy, které byly původně polychromovány. Při celkové obnově katedrály koncem minulého století překvapil rozsah zachovaných barev a jejich živost. Objevily se odstíny modré, červené, bílé, zelené a černé a mnohá zlacení. Barvy se týkaly jak sochařské reliefní výzdoby, tak zdí v pozadí a architektonických prvků. Katedrála byla koncipována jako velká barevná pokladnice, byla chrámem barev, optických klamů a funkcí, zdobená živými a výraznými barvami, které ji zkrášlovaly a prostorově organizovaly.Četné zbytky polychromie na sochařské výzdobě fasád přivedly na myšlenku znovu portály oživit, i když obsah zobrazených scén zůstává dnešnímu laickému diváku z větší části utajen. Díky společnosti Skertzo a nadaci francouzských elektrických podniků lze dnes obdivovat restituci barev na třech portálech katedrály.Dočasné barvySpolečnost Skertzo se zabývá již po deset let velkoplošnou projekcí počitačových obrazů (PIGI - Projection d’Images Géantes Informatisées). Její technici zasahují po celém světě při nejrůznějších příležitostech, jako na př. Slavnosti světla v Lyonu, zimních olympijské hry v Salt lake City nebo oslavy 858. výročí založení Moskvy.Cílem programu mimořádného osvětlení evropských katedrál byl rozvoj kulturní turistiky, zesílení cestovního ruchu mezi Londýnem a Paříží a prodloužení průměrné doby pobytu návštěvníků měst. Přitom proslulost a mimořádný architektonický význam památek zesilují kvalitu nabízených představení. Ta se mají obracet zejména na mladé publikum, které se zajímá o nové technologie tak, aby se postupně změnila kategorie tradičních obdivovatelů katedrál. Katedrály budou osvětlené každý večer mezi 15. červnem a 30. září. Všechna představení jsou zdarma. Přesné hodiny najdete u městských informačních kanceláří.Fotografie byly zaslány a povoleny k publikaci v e-architektu městskými informačními kancelářemi:www.tourisme.fr/office-de-tourisme/amiens.htmwww.rouentourisme.com

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři