Rekonstrukce funkcionalistického letiště Bromma ve Švédsku
Sklo na hraně možností: Společně s AGC jsme připravili seriál o extrémních sklářských řešeních v architektuře. Zaměříme se na odvážné skleněné střechy, složité fasádní struktury i citlivé rekonstrukce historických oken. Jaké technologie a materiály posouvají hranice moderního stavitelství? Ve druhém díle se podíváme na rekonstrukci letiště Bromma nedaleko Stockholmu, kde se památková ochrana potkala s technologií vakuového zasklení.
EARCH.CZ / AGC Glass Europe , 9. 7. 2026 / Advertorial
Rekonstrukce letiště Bromma, které se nachází nedaleko Stockholmu, ukazuje, jak lze historické budovy přizpůsobit moderním standardům, aniž by byla ohrožena jejich architektonická identita. Švédské letiště, otevřené ve 30. letech 20. století a všeobecně považované za jednu z klíčových staveb skandinávského funkcionalismu, využilo technologii vakuového zasklení Fineo od společnosti AGC k modernizaci svých původních ocelovo-skleněných fasád.
Dvě hlavní budovy letiště, navržené architektem Paulem Hedqvistem, jsou od roku 2000 pro svůj historický a architektonický význam chráněné jako kulturní památky. Během rozsáhlé modernizace objektu terminálu provedené v letech 2023 až 2025 proto bylo hlavním cílem zachovat jeho původní vzhled – zejména charakteristická pásová okna – a zároveň výrazně zlepšit tepelný komfort a energetickou účinnost stavby.
Náročná restaurátorská výzva
Ocelovo-skleněná fasáda letiště po desetiletích provozu potřebovala zásadní obnovu. Poškozovala ji vlhkost, na subtilních ocelových profilech se objevovala koroze a část původních skleněných výplní byla rozbitá. Z hlediska energetických parametrů fasáda celkově neodpovídala současným nárokům. Rekonstrukce však nemohla spočívat v prosté výměně jednoduchých skleněných výplní za nové izolační zasklení. Jemné ocelové rámy, které patří k charakteristickým prvkům budovy, se musely zachovat, zároveň ale nebyly dimenzované na běžné izolační trojsklo, které by při tloušťce 35–40 milimetrů znamenalo příliš velkou zátěž.
Řešením se stalo vakuové izolační sklo Fineo Heritage od AGC. Díky štíhlému profilu a velmi dobrým tepelněizolačním vlastnostem mohlo nahradit jednoduché zasklení z 50. let 20. století, aniž by narušilo proporce fasády. Na přibližně 850 metrech čtverečních fasádní plochy bylo instalováno 1270 skleněných prvků o rozměrech 1100 × 750 milimetrů. Nové zasklení tak umožnilo zlepšit energetické parametry budovy a zároveň zachovat původní subtilní ocelové rámy, což byl vzhledem k památkové ochraně letiště klíčový požadavek.
Podle Thomase Sjödina, projektového manažera společnosti Ryds Glas, nové zasklení přesně zapadlo do původních rámů. Zároveň splňuje nároky památkové ochrany, protože reprodukuje optické vlastnosti i mírně nepravidelný povrch původního skla. Tohoto výsledku se podařilo dosáhnout kombinací speciálního čtyřmilimetrového restaurátorského skla s technologií Fineo. Výsledné izolační jednotky mají tloušťku pouhých 13,5 milimetru.
„Fineo Heritage byl vyvinut v úzké spolupráci s předními dodavateli restaurátorského skla vyráběného tradičním Fourcaultovým procesem. Pomocí pěti druhů skel dokážeme reprodukovat typické zasklení historických objektů z období mezi rokem 1880 a současností,“ vysvětluje Clément Lemoine, produktový a marketingový ředitel společnosti Fineo by AGC.
Výhody vakuového zasklení
Výkon systému Fineo je založen na ultratenké vakuové dutině umístěné mezi dvěma tabulemi skla. Na rozdíl od konvenčních izolačních skel tato technologie nevyžaduje plnění plynem a poskytuje úroveň tepelné izolace srovnatelnou s izolačním trojsklem, přičemž si zachovává mnohem štíhlejší konstrukci. Díky tomu budova dosáhla výrazně lepší energetické účinnosti, aniž by se změnil vzhled historické fasády.
Nové zasklení však nepřineslo jen lepší tepelnou izolaci. Pro letištní provoz jsou důležité také jeho akustické vlastnosti, ochrana proti UV záření a schopnost omezit přehřívání interiéru. Systém zároveň pomohl zajistit stabilitu velkých prosklených ploch v odletové hale, aniž by bylo nutné zasahovat do původní ocelové konstrukce.
„Z hlediska udržitelnosti nabízí vakuové zasklení také důležité environmentální výhody. Neobsahuje žádné vzácné plyny a díky své velmi tenké konstrukci spotřebovává výrazně méně materiálu než konvenční dvojsklo nebo trojsklo. AGC je také prvním výrobcem, který získal pro vakuové zasklení označení CE a třetí stranou ověřené environmentální prohlášení o produktu, tzv. EPD. Ve své nízkouhlíkové verzi dosahuje Low-carbon Fineo mimořádně nízké hodnoty 18,9 kg CO₂ ekv./m². Toto standardizované a ověřené hodnocení je klíčovou výhodou pro projekty a regiony s vysokými požadavky na udržitelnost,“ uzavírá Lemoine.
Vzor pro budoucí renovace památek
Projekt zahrnoval také komplexní rekonstrukci ocelové fasádní konstrukce z 30. let. Realizační tým zbavil stávající ocelové profily koroze a opatřil je ochrannými nátěry. Tisíce opotřebovaných šroubů pak nahradil nerezovými spojovacími prvky. Náročnost zásahu zvyšovala i poloha budovy v bezprostřední blízkosti ranveje. Během instalace proto nebylo možné používat jeřáby a skleněné panely se musely zvedat ručně nebo pomocí navijáků.
Více k tématu
Právě souhra technické přesnosti, restaurátorské opatrnosti a provozních omezení dobře ukazuje, v čem byla obnova letiště Bromma specifická. Modernizace zde neznamenala nahrazení starého novým, ale hledání řešení, které dokáže historickou konstrukci doplnit, aniž by potlačilo její původní výraz. Vakuové zasklení umožnilo zlepšit energetickou účinnost i uživatelský komfort, aniž by terminál přišel o charakteristická pásová okna a jemnost původních ocelových rámů.
Podobné projekty tak mohou sloužit jako model pro další obnovy památkově chráněných staveb, u nichž se stále častěji hledá rovnováha mezi ochranou architektonického dědictví, provozními nároky a požadavky na energetickou nenáročnost.
