Rodinný dům v podhůří Beskyd odkazuje na podobu tradiční vesnické návsi

Historická maska vesnické návsi

„Navržená stavba představuje pomyslný manifest proti místním stavebním poměrům. Naším cílem bylo použít tradiční výrazivo a prokázat, že lze vyhovět soudobým požadavkům i tehdy, když se užívají historicky prověřené prostředky. Tento názor jsme racionálně a pragmaticky vyjádřili rozdělením stavby do tří segmentů a jednotným způsobem zastřešení. Trojice sedlových střech odkazuje zcela vědomě na historickou masku klasické vesnice. Tři kvádry, tři štíty, tři krovy = náves,“ vysvětlují svůj přístup k návrhu domu architekti z Master Design.

Dům rozdělili autoři do tří segmentů. Členění domu do jednotlivých hmot nenásleduje pouze myšlenku odkazu tradiční vesnické návsi, ale prací s předsazením, resp. ustoupením hmot autoři vědomě vytvořili prostory se specifickou funkcí. Předsazením středové hmoty směrem do ulice vznikl velkorysý prostor pro parkování i krytý vstup před hlavním vchodem do domu. Naopak ze strany zahrady ustoupení hmoty vytvořilo přirozeně zastíněnou a před povětrnostními vlivy maximálně chráněnou terasu.

Striktní zónování

Dělení domu do jednotlivých hmot ctí i řádně vymyšlené zónování dispozice. Středovou část zvýrazňuje ze strany ulice předsazené kryté stání, jakýsi portál, který současně tvoří zastřešený vstup do domu. Jednoduchost jednotlivých hmot domu podporuje i striktně osová kompozice se zádveřím právě na její ose.

Do středové části situovali architekti šatnu navazující na prostorné zádveří, denní koupelnu a technické zázemí domu. Na vstupní část pak navazuje ústřední komunikační koridor s přímým průhledem do zahrady přes přilehlou terasu.

Postranní ramena domu mají ryze obytný charakter. Jižní křídlo zaujímá ložnicová část s dětskými pokoji. Většinu plochy severní části domu zabírá obývací pokoj s kuchyňským koutem, který je díky velkým okenním výplním v hliníkových rámech Schüco vizuálně propojen s navazující terasou. Posuvné dveře navíc umožňují část jižní stěny obývacího pokoje směrem na terasu pohodlně otevřít a oba prostory propojit i fyzicky. Atraktivní místo u proskleného rohu obráceného směrem do zahrady věnovali autoři prostoru pro stolování, v němž okno lemuje rohovou lavici. Právě toto okno pak umožňuje obyvatelům domu nádherné výhledy do beskydské krajiny. Díky prosklené stěně na celou šíři terasy komunikuje s exteriérem i obývací část pokoje, umístěná při severní stěně prostoru. Uliční část „společenského ramene“ je zakončena rodičovskou zónou – tedy ložnicí s vlastní šatnou a koupelnou.

Případné nežádoucí přehřívání interiéru sluncem s ohledem na velkou plochu oken koriguje mechanizovaná pergola s polohovatelnými horizontálními žaluziemi.

Střídmé materiály

Vnější obálku domu se snažili architekti řešit maximálně citlivě a decentně. Směrem do zahrady sice zvolili větší plochu zasklení, uliční fasády pak ale prolamují okna čtvercového formátu s klasickým parapetem (byť nestandardně sníženým na úroveň výšky sedacího nábytku). S obdobnou střídmostí přistupovali i k řešení fasád. Prim hrají hladce omítané plochy a dřevo, které nalezneme jak v prostoru terasy, tak v podobě masivní konstrukce krytého stání.