Víkendový dům od studia Lenka Míková architekti propojuje smysl pro řád s neotřelou hravostí

Jednoduchá stavba s hravými prvky. Tak lze stručně popsat novou realizaci studia Lenka Míková architekti – středně velký dům určený k rekreaci. Architekti ho pro své klienty navrhli ve znamení jednoduchosti inspirované tradičními vzory venkovské architektury. Novostavba v sobě tak na první pohled snoubí až minimalistickou estetiku a vzpomínku na archetyp, který ale neztrácí na atraktivitě.

Dům stojí v malé vesnici ve Středočeském kraji. Původně se na pozemku nacházely dva objekty, které měly projít rekonstrukcí. Vzhledem k jejich špatnému stavu se ale nakonec přikročilo k demolici. „Projekt začal se záměrem rekonstrukce staré chalupy se stodolou v malé vsi na rekreační objekt pro nyní už čtyřčlennou rodinu,“ uvádí ke kontextu realizace architektka Lenka Míková, která se svým ateliérem sídlí v pražských Holešovicích.

Více k tématu

A Architektura

Víkendový dům na maďarském venkově reaguje na tradici regionálních hospodářských stavení

21. 12. 2022

A Architektura

Víkendový dům přizpůsobili architekti prostředí vinařské uličky v moravské vesnici

7. 10. 2022

Místo tak předtím, než něco nového získalo, muselo o něco starého přijít. Výsledek ale jednoznačně stojí za to. Je jím střídmá novostavba, která sice ze začátku může působit jako jedna z mnoha, nakonec vás ale uchvátí svou originalitou. Svým střídmým tvaroslovím odkazujícím ke starším stavebním typům se dobře začleňuje do kontextu vesnice. Celkovým vzhledem ale dává jasně najevo, že má zcela současné ambice. Myšlenku minimalisticky působícího archetypu v současnosti rozvíjí mnoho realizací, může proto někdy působit až stereotypně. To ale není případ domu od Lenky Míkové, Zuzany Krejčířové a Matyáše Ciglera – ten v sobě má navzdory „tradičnímu“ pojetí i něco velmi osobitého a překvapivého.

„Novostavbu jsme umístili v téměř stejné pozici jako původní chalupu, usazenou podélně v severním svahu, orientovanou proti němu na jih, zapuštěnou oproti příjezdové cestě,“ dodává k situaci na pozemku Lenka Míková. Nový dům se měl svou podobou přiblížit místním stavením, která mají typicky protažený půdorys. „V návaznosti dle původního stavení jsme chtěli držet velký objem s protáhlou proporcí, nicméně kvůli rozpočtu jsme zároveň hlídali vnitřní zateplený objem nové stavby a ten by stačil mnohem menší. Po několika variantách pak proto vyšlo jako ideální řešení pod protáhlou střechu integrovat i krytou terasu,“ vysvětluje koncept stavby architektka.

Terasa se plně zapojuje do stopy i objemu stavby – sedlová střecha ji ve svém průběhu kryje a nedává najevo žádnou změnu v organizaci prostoru. K jejímu odhalení dochází až na štítové stěně, do níž je vykrojený kruhový otvor.

Architekti při navrhování domu dbali na co nejintenzivnější a zároveň nejpřirozenější provázání interiéru s exteriérem i krytou terasou. Prostorný obytný prostor se do zahrady obrací prosklenou stěnou přetaženou až přes roh. „Interiér zůstává v ploše i standardu úsporný, nicméně prostorově bohatý díky průhledům, zrcadlení i částečnému převýšení,“ dodává k řešení Lenka Míková.

Z prosvětlených prostorů v přízemí se obyvatelé domu mohou schovat do soukromé útulny – prostoru s posezením a krbem, který od zbytku dění izolují příčky. Ve stavbě plné průhledů se tak přeci jen najde uzavřené místo.

Rekreační dům od studia Lenka Míková architekti je plný vzájemně se doplňujících protikladů. Jednoduchost ozvláštňuje kreativita − propojenost střídá uzavřenost. Architektům se v tomto aspektu povedla velmi podstatná věc: provázali řád s hrou a vytvořili tak pozoruhodnou architektonickou hříčku.