Dřevěné domy

úsilí

Jestliže fenoménem architektury 20. století je ”Manhattanská mrížka”* symbolizující vztah člověka a ekonomie, potom fenoménem architektury 21. století je ”struktura listu” jako symbol vztahu člověka a prostředí - ekologie. Racionální organizace prostoru, již nemůže být řízena ryze neviditelnou rukou trhu, nýbrž může být směrována také taktovkou energetické (r)evoluce a podřízena trvale udržitelné energetické koncepci.

(*Návrh Manhattanské mřížky: Simeon de Witt, Gouverneur Morris a John Rutheford; 1811)

mřížka - plán

Základním principem navrženého souboru ”ekologického” bydlení je vzájemné rozmístění domů racionálně a ohleduplným způsobem k obyvatelům a jejich životnímu prostředí. K tomu je použit matematický algoritmus určený vzdálenostmi k dané diskrétní množině objektů v prostoru. Takzvaný Voroného diagram je nejčastěji používán v geofyzice a meteorologii, ale především je často spojován s formou a principem přírody. Matematickým výpočtem je řízeno ideální rozmístění domů vzhledem ke sluneční trajektorii a ideálním odstupům jednotlivých domů, tak aby na maximálně zahuštěném plánu byla maximálně využita sluneční energie.

(*Objevení nebo první použití Voronoi geometrie: Descartes 1644, Dirichlet 1850, John Snow 1854)

kompaktní tvar

Návrh jednotlivých domů je rovněž podřízen zejména racionální a logické jednoduchosti. Pro energeticky úsporný provoz je předpokladem jednoduchá kompaktní forma. Bytové jednotky a vytápěné části domu jsou proto soustředěny do jednoduchého a čistého kvádru o rozměrech 9,2 x 9,2 x 12 m.

Racionální semknutí bytů je postaveno na principu stavebnice. Mezonetové byty do sebe zapadají jako kostky lego.

dispoziční řešení

V bytovém domě jsou navrženy 4 malé mezonetové bytové jednotky využívající výhodnou orientaci ke světovým stranám. Byty mají jednoduchou, přehlednou, tepelně zónovanou standardní dispozici. Jedná se však o kompaktní a velmi úsporné řešení které vychází z ideální orientace obývacího pokoje směrem na jih, ideální orientace vstupní a kuchyňské části směrem na sever a ideální orientace ložnic směrem na východ a západ.

Vstupy do jednotlivých bytů jsou řešeny přímo z exteriéru kvůli racionalizaci obestavěného vytápěného prostoru. Přízemní bytové jednotky mají přístup na společné terasy, horní byty na zelenou střechu. V zapuštěném suterénu, pod terasami, se nachází parkovací stání, sklepní kóje a prostory pro servisní zázemí energetického úložiště.

sluneční terasa

Zvedající se podnože domů – šikmé terasy definují jakousi intimní zónu každého domu, ale společně vytváří jednotnou zvlněnou krajinu. Dřevěná multifunkční paluba je přístřeškem pro parkovací stání a skladovací prostor, také plochou kondenzující tepelnou energii a je lapačem dešťové vody. Zároveň tím vymezené suterénní prostory nabízí dostatečné prostorové rezervy pro shromažďování lokálních energetických a užitkových zdrojů mimo hlavní objem bytového domu.

 

obvodový plášť

Největší ochranou neobnovitelných energetických zdrojů je jejich minimální používání. Abychom vytvořili vysokou vnitřní tepelnou pohodu za předpokladu dodávky pouze minimálního množství tepelné energie, budovu tepelně obrníme pro minimalizování tepelných ztrát objektu. Zásadu minimalizace vyzařování tepla do okolí budovy a maximalizaci pečlivé a důsledné ochrany energie uvnitř objektu splní dvě silné vrstvy tepelné izolace z minerální vlny. Vysoký stupeň tepelné izolace zaručí vysokou povrchovou teplotu vnitřních konstrukcí, díky čemuž nebude třeba použít klasický otopný systém.

Okna jsou navržena jako pevná, neotvíravá a jsou vyplněny izolačním trojsklem. Prosklené okenní otvory, kromě jiného, plní také funkci jednoduchých solárních kolektorů. K regulaci tepelných zisků okny slouží vnější reflexní rolety, regulaci tepelných ztrát mají na starosti přídavné sezónní izolační panely.

energetický koncept

Předkládané řešení představuje návrh energetického systému s vysokým stupněm recyklace, opětovného využití tepelných energií a minimalizaci spotřeby dodávané energie. Vzhledem ke kvalitní tepelné izolaci obvodového pláště a pečlivým utěsněním objektu lze použít řízenou výměnu vzduchu jednotkou v suterénu objektu. Jedná se o princip, kde odcházející vydýchaný vzduch z místností předává teplo vzduchu čerstvému.

Na střeše bude sluneční energie akumulována do zelené masy, což zaručí příjemné klima v posledních patrech domu. Vegetační vrstva s vysazenými sukulentními rostlinami bude mít funkci z hlediska stability krajiny, bude mít schopnost zadržovat srážky a obyvatelům domu poskytne příjemnou pobytovou střešní zelenou terasu.

obyvatelé

Předpokladem pro bydlení šetrnému k životnímu prostředí jsou také jeho uvědomělí obyvatelé. Malé byty signalizují skromnost obyvatel bez nároků na přemrštěné konzumní výdobytky. Podmínkou úsporného bydlení je jejich ekologická odpovědnost a důslednost. Byty musí být vybaveny zásadně úspornými a energeticky efektivními spotřebiči.

 

materiály

Převažujícím stavebním materiálem je dřevo a dřevěné suroviny z lokálních zdrojů. Téměř samozřejmostí je, že pro stavbu domu musí být použity výhradně ekologické a zdravotně nezávadné materiály, snadno opracovatelné, s vysokou životností, s požadavkem minimálních nákladů na údržbu, se snadnou recyklovatelností a s maximálním využíváním přirozených obnovitelných zdrojů pro nízké energetické náklady na bydlení.

 

konstrukce

Pro stavbu domu je použita klasická trámová konstrukce. Základním konstrukčním prvkem je impregnovaný dřevěný skelet. Trámy jsou spojovány prvky tesařského kování a vyplněny tepelnými a voděvzdornými izolačními vrstvami. Fasáda je z lokálních fošen tvrdého kvalitně vyschlého a tlakově impregnovaného dřeva. Základ domu tvoří betonová vana zapuštěná pod úroveň terénu. Venkovní terasu konstrukčně tvoří síť dřevěných trámů podepíraná sloupy z dřevěného masivu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   

                <figcaption><span>Foto: eArch </span></figcaption>
            </figure></strong></a>

Dřevěné domy Jan Magasanik, Kristina Magasanikova, Doug A. Stechschulte, Norbert Garfik