Uhelný prach vystřídal design a umění. Co vidět v Kotelně v Libčicích nad Vltavou
Z Prahy jste tu vlakem za 20 minut. A čeká tu překvapení – kvalitní konverze průmyslové architektury a kolem zeleň, voda a skály. Lze tu vidět také současné umění – ve zdejší galerii Art.to momentálně probíhá výstava čtyř umělkyň, v jejichž díle se potkává Česko s Japonskem.
Rare Places , 9. 5. 2025
Asi 25 kilometrů od centra Prahy se na břehu Vltavy do výšky vypíná komín s vodojemem vystavěný v areálu bývalé šroubárny. Cihlový komín na jednom břehu a skalní masiv na břehu protějším spolu utvářejí obrázek vhodný pro titulní stránku magazínu s názvem Síla kamene. Šrouby se tu už nevyrábí a v kotelně se netopí. Prošla přestavbou podle plánů Ateliéru Hoffman. Sídlí tu teď jeho kancelář, jeho žena Andrea Patrik Hoffmanová tu pořádá výstavy v galerii Art.to a nabízejí bývalou kotelnu také k pronájmu – můžete tu mít třeba svatbu.
První a druhý život šroubárny
Celý areál byl uveden do provozu v roce 1872 a v době největšího rozkvětu zde pracovalo až na 1600 lidí. Ve vzduchu bylo cítit broušené železo a kouř valící se z továrního komínu se vznášel nad krajinou jako velký mrak. Zázemí a infrastrukutra, které byly v továrním areálu vytvořeny, jsou funkční dodnes. Stále tu funguje několik firem se zhruba stovkou zaměstnanců. Ale dva objekty Kotelny a Uhelného mlýna se už nepoužívají ani na mletí uhlí, ani na výrobu tepla. Získaly úplně novou tvář a význam.
V roce 2010 areál koupila, společně s architektem Patrikem Hoffmanem, firma LUIGI s.r.o. s cílem vrátit sem život. Jako první zrekonstruovali budovu Uhelného mlýna; konverze získala v roce 2013 Grand Prix Obce architektů. Následovala Kotelna dokončená v roce 2017, která vzbudila rovněž velkou pozornost. Postupně tak v Libčicích vznikly cenami ověnčené projekty, které dnes utvářejí multifunkční prostor propojující umění, volný čas a design. Tvrdou dřinu průmyslové revoluce nahradily kulturní, gastronomické a jiné akce.
Prvním, čím tento projekt zaujme, je jeho umístění. Prostředí plné kontrastů je pro tuto bývalou továrnu charakteristické. Člověk se sice nachází v industriálním prostředí, ale stačí pootočit hlavou a uvidí řeku, les, skály. Je to neskutečná kombinace. Navíc, velký efekt má umístění továrny hned u Vltavy: po příchodu se mi z ničeho nic otevřel pohled na tuhle industriální perlu. Vltava skutečně hraje při budování identity tohoto místa silnou roli, dodává mu kouzlo.
Cílem architekta Patrika Hoffmana bylo, aby šlo na první pohled rozeznat, která část stavby je původní a která je novodobým příspěvkem – vnější dostavby jsou vyhotoveny z plechů, nové schodiště uvnitř Uhelného mlýna je z oceli. Byl zbudován zcela nový vstup na jihozápadní straně objektu, na severovýchodní fasádě pak přibyl zcela nový ocelový balkon. Jde tak o odlišitelné zásahy, které však nepopírají původní identitu stavby. Stejně tak vnitřní zázemí potřebné pro provoz celého objektu je složeno z dřevěných struktur, které nenarušují pohledy na jeho architektonické provedení.
Egoé
Nejjednodušší způsob, jak se sem podívat, je zarezervovat si návštěvu v galerii Art.to. Až do konce května tu probíhá výstava Ti, kteří raději kopřivy čtyř umělkyň Marie Filippovové, Evy Sakumy, Lada Semecké a Moemi Yamamoto. Všechny umělkyně mají blízko k Japonsku, ovšem jednoduchost a asketičnost průmyslové architektury jejich estetiku výborně podporuje.
Více k tématu
Kotelna a Uhelný mlýn v Libčicích nad Vltavou jsou místem, na kterém jejich majitelům záleží. Postupně zde budují místo se silným charakterem i geniem loci.
- Autoři: Simona Benátská, Patrik Hoffman
- Ateliér: Atelier Hoffman
- Spolupráce: Matyáš Švejdík, Rudolf Pástor, Tomáš Havlíček
- Země: Česká republika
- Město: Libčice nad Vltavou
- Projekt: 2014
- Realizace: 2017
