Husákovo 3+1: bytová kultura 70. let

Husákovo 3+1: bytová kultura 70. letGalerii VŠUP2. - 24. října 20071. VýstavaI když se v zahraničí věnuje designu 70. let stále větší pozornost, v Čechách je na okraji odborného zájmu. Výstava Husákovo 3+1 se chce pokusit podrobněji zmapovat tehdejší nabídku výrobků i podmínky jejich vzniku. Měla by tak reflektovat především běžný, všudypřítomný lidový styl Husákovy éry, nikoli jen ikony reprezentativního normalizačního designu. Pro práci na výstavě se materiál i informace čerpaly napříč dobovým tiskem, depozitáři sbírkových institucí (státní i firemní muzea) i levnými bazary. Samotná instalace výstavy vychází z repliky panelákového bytu velikosti 3+1 včetně vybavení nábytkem a předměty denní spotřeby. Za hypotetické obyvatele byla určena průměrná čtyřčlenná rodina s dvěma dětmi. Výsledná instalace by se svou „skanzenovou“ formou měla co nejvíce přiblížit historické fakticitě prostředí a bytové kultury, ovšem bez přílišné ironizace dobové estetiky.Instalační řešení výstavy je vlastně pokusem o maximálně nekomentovaný přístup, navozující totální dojem včetně prostorových a atmosférických vjemů. Pro instalaci byla zvolena metoda „posledního dne“, která by měla vyvolávat pocit stálé přítomnosti konkrétních obyvatel; instalace vzbuzuje dojem nenadálého odchodu na protijaderné cvičení.Pro účely expozice probíhá kromě individuálního sběru exponátů také rozsáhlá inzertní akce, zaměřená především na pražská sídliště vybudovaná během 70. let. Počátkem září bylo pouliční i elektronickou inzercí osloveno několik desítek tisíc obyvatel, aby pro výstavu nabídli dobový nábytek a bytové příslušenství.Zatímco „vnitřní“ část instalace výstavy pracuje s bezprostředností, mnohostí a emocemi, „vnější“ část je pojata jako vysvětlivka či komentář. Jednotliví studenti zde na vnějších ilustrovaných panelech v rámci jednotlivých specializovaných oblastí (nábytek, elektronika, dětský pokoj, bytové jádro atp.) představují zpracovaná témata a odkazy vedoucí ke konkrétním exponátům uvnitř bytu.Celá výstava bude završena 22. 10. dernisáží a aukcí vystavených předmětů. Pokusíme se tak demonstrovat, že odborné zpracování a klasifikace jakéhokoliv materiálu z něj činí sběratelský předmět rostoucí hodnoty.kurátoři: studenti oboru Dějiny a teorie designu a nových médií Vysoké školy umělecko-průmyslové vernisáž v úterý 2. října 2007 v 18 hodin v Galerii VŠUP (výstava probíhá v rámci Designbloku) v pondělí 22. října proběhne v rámci dernisáže výstavy od 17 hodin aukce vystavených předmětůTrvání výstavy: od 2. do 24. října 2007.2. KnihaPředmětem knihy, která může sehrát roli katalogu výstavy i samostatné knižní publikace, je zkoumání sídlištního životního stylu, bytové a spotřební kultury 70. let. Na sídlišti doposud žije více než třetina obyvatel České republiky, proto tento způsob života a jeho estetický kontext nelze ignorovat. Masová výstavba panelových sídlišť a typizovaných rodinných interiérů husákovského 3+1 představuje specifický fenomén, vycházející z konkrétní politické situace a komunistické ideologie normalizačního období Československa. Jedná se o bezpochyby kontroverzní a komplexní téma, kterému v rámci studia dějin architektury, designu a estetiky – kromě apriorního odporu, lhostejnosti a hanlivých přívlastků – nebyl doposud věnován prostor k hlubšímu zkoumání. Součástí historického výzkumu v oblasti umění, designu, masové spotřební i bytové kultury je nejenom oblast vysokých, obecně pozitivně přijímaných stylových epoch, ale také projevů nejednoznačných. Zkoumání běžného, masově rozšířeného stylu vypovídá o historii země často mnohem autentičtěji než vrcholné projevy designu. Sídlištní kultura je významným dobovým jevem; jejím záměrným potlačováním se vystavujeme nebezpečí, že postupně z paměti vytěsníme celé vrstvy historie jen proto, že v následné době nebyly populární. Kniha předkládá jednotlivé „záběry“ různých vrstev života 70. let, v nichž se uplatňuje sídlištní architektura a design. Sestavením těchto „záběrů“ pohybujících se na různých měřítcích (od urbanistického kontextu, přes typologii bytů, standardní vybavení jednotlivých místností po detail) jsme chtěli zachytit úhrnnější obraz bytové kultury „Husákovy éry“. Publikace chce reflektovat především estetiku každodennosti, běžný, lidový styl této doby. Kniha Husákovo 3+1. Bytová kultura 70. let se skládá ze dvou rovnocenných částí, textové a obrazové. Stěžejní část knihy představují autorské příspěvky, které byly od počátku komponovány tak, aby se navzájem vyvažovaly, doplňovaly a následovaly po sobě jako jednotlivé kapitoly v celku knihy. Jsou řazeny od celkových pohledů po detail. Kniha tak začíná popisem základních makroskopických a urbanistických skutečností bytové výstavby 70. let (Cyril Říha), zařazuje toto téma do širších kulturologických a sociologických perspektiv (Lucie Zadražilová), z historického hlediska si všímá tématu „barevnosti“ panelových sídlišť (Vendula Hnídková), probírá technickou stránku používaných typů panelových soustav (Ondřej Smíšek), kterou pak konkrétně a s historickými souvislostmi předvádí na lokálním případu hromadné výstavby v Severních Čechách (Šárka Koukalová). Přesun z exteriéru do interiéru zahajuje systematický kunsthistorický pohled na téma vztahu vizí či idejí týkajících se bydlení v 70. letech a jejich realizované skutečnosti (Lada Hubatová-Vacková), následovaný sociologickou sondou do kuchyně 70. let a obecně do oblasti vaření (Martin Franc); dva další texty se nejprve v historickém, poté v dobovém kontextu zabývají klíčovým motivem (nejen) obývacích pokojů – modulárním sektorovým nábytkem a jeho nejslavnějším představitelem, soupravou Universal (Jindra Tichá a Barbora Špičáková). Na ně pak navazuje zpracování dobově progresivního odvětví lisovaného skla (Kristýna Zajícová), analýza grafického designu denního tisku 70. let (Jan Čumlivski) a svérázný pohled do dětských pokojů, pískovišť a hřišť té doby (Milan Salák). Pokud jsme kladli důraz na celkovou obsahovou kompozici knihy, netrvali jsme nijak přísně na žánrově jednotě všech příspěvků. Dokonce naopak. Jistá formální pestrost podle nás knihu jen oživuje. Projevuje se tu charakter těch, kteří příspěvky psali, různé typy řeči. A nejen to. Samostatnou kapitolu této části totiž tvoří vizuální příspěvek Ondřeje Přibyla, cyklus fotografií interiéru panelových bytů nazvaný Zátiší.Textovou část pak uzavírá šest rozhovorů. Zatímco v předchozím oddíle jsou soustředěny pohledy lidí, pro něž sedmdesátá léta představují dobu dětství a jejichž odborné názory se utvářely až v době pozdější (což lze chápat jako nevýhodu i výhodu zároveň, jako nezkušenost i nezatíženost zkušeností 70. let), v tomto oddíle jsme pro vyváženost záměrně dali slovo pamětníkům. Druhá část má ráz vizuální. I ta má dvě různé podčásti, odlišující se časovým zorným úhlem. Hlavní důraz je kladen na pohled dobový. Zde se jedná o reprodukce fotografií převážně publikovaných v tehdejších veřejně přístupných odborných periodicích – zejména v Domově a Umění a řemeslech. Další vizuální podčást pak tvoří pohled současný. Jde o dnešní drobné, neprofesionální fotografie předmětů ze 70. let, které pro nás – přispěvatele této knihy – mají určitý osobní význam. Pramenem jsou zde domácnosti naše, našich rodičů či prarodičů, případně nejrůznější obchody a bazary. Jsou to takříkajíc sedmdesátá léta po 30 letech. Pohled, ve kterém je obsaženo nevyhnutelné stárnutí a zároveň – ve šťastných případech – i umění (ne)stárnout.Husákovo 3+1: bytová kultura 70. let,Lada Hubatová-Vacková – Cyril Říha (ed.)nakl.: VŠUP Praha 2007grafická úprava: Jan ČumlivskiPříspěvky: Jan Čumlivski, Martin Franc, Vendula Hnídková, Lada Hubatová-Vacková, Šárka Koukalová, Ondřej Přibyl, Cyril Říha, Milan Salák, Ondřej Smíšek, Barbora Špičáková, Jindra Tichá, Lucie Zadražilová, Kristýna ZajícováRozhovory s Jiřím Musilem, Jiřím Witzanym, Janem Koubou a Milanem Míškem, Lenkou Žižkovou, Ivanou Čapkovou, Václavem Zajícem Příprava a vydání této publikace byly podpořeny grantem Ministerstva kultury ČR a z části též výzkumným záměrem Centra pro teoretická studia.„Husákovo 3+1: bytová kultura 70. let“ je součástí zastřešujícího projektu „3 x sedmdesátá“, který zahrnuje výstavní akce dalších institucí: výstavu Fotografie 70. let v ČSR v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech (září-říjen, kurátoři Pavel Vančát, Jan Freiberg) a výstavu Kytky v popelnici: společnost a móda v sedmdesátých letech v Československu v Uměleckoprůmyslovém museu (prosinec-únor, kurátorka Konstantina Hlaváčková).