Kam v Českém Krumlově? Je tu ubytování s designem i industriální pivnice
Český Krumlov si na nedostatek zájmu nemůže stěžovat. Už dávno ale neplatí, že jde pouze o pohádkový výlet v čase. Otisky moderní architektury a designu tam najdete i dnes. Stačí se jen pozorně dívat. My jsme vyrazili i díky podpoře Clementine House, které nám poskytlo zázemí a ubytování.
Veronika Pařízková, 30. 10. 2026
Pohádka na půl cesty
S otevřením nového Paláce Ilustrace se pojila velká mediální sláva. Není se co divit. Hravé a neortodoxní pojetí interiéru od studia O+M patří vůbec k tomu nejlepšímu, co v poslední době na poli výstavní architektury vzniklo. Původně historický objekt Mincovny leží v areálu českokrumlovského zámku, jedné z nejvíc navštěvovaných památek u nás. Barokní objekt prošel rekonstrukcí už v roce 2022, o tři roky později se v jeho interiérech usídlila výstava ilustrací pro děti. Objekt má ve správě Státní hrad a zámek Český Krumlov, ten ale prostory pronajímá Nadačnímu fondu Paláce Ilustrace. Za ním stojí soukromý investor, který se rozhodl investovat do proměny prostor i proto, aby zde bylo možné vystavit rozsáhlou sbírku dětských knih Otakara Božejovského. Ta představuje hlavní gró celé prezentace.
Dvojice Ondřej Čech a Monika Matějková ve svém návrhu počítala s tím, že je projekt určený primárně pro děti. Nebáli se tedy výrazných barev ani kontrastních efektů. Historické interiéry tak doplňují moderní pohovky Hide and Seek od Polstrinu nebo na míru vytvořený mobiliář, který působí jako umělecké dílo sám o sobě. Muzeum je tvořeno několika místnostmi s odlišnou vizuální dramaturgií, která se ale nebije a harmonicky spolu ladí. Co ale bohužel úplně chybí, je zábavný a interaktivní prvek pro děti. Právě těm, je celé muzeum primárně určené. V žádném ze sálů ale nenajdete nic, co by je do světa ilustrace vtáhlo a zaujalo. Zatím je tak Palác Ilustrace jen dokonalá vizuální procházka komnatami, která stále čeká, až naplní svůj účel.
Socha vs. Plátno
Za Egonem Schielem jezdí do Krumlova většina turistů. Trpký osud geniálního malíře je s jihočeským městem neodmyslitelně spjatý, nejen proto, že se střechy krumlovských domů objevují na řadě jeho pláten, ale i proto, že tu skutečně žil. Pro ty, kteří už znají Egon Schiele Art Centrum, je zde ještě jeden skrytý poklad. Zahradní domek, kde malíř tvořil několik měsíců v roce 1911, se otevřel veřejnosti více než 100 let poté. Město ateliér zrenovovalo a poskytuje ho umělcům pro tvůrčí rezidence. Naštěstí je ale možné ho navštívit i jako soukromá osoba.
Třípatrový objekt na břehu Vltavy slouží jako kavárna, horní dvě patra pak nabízejí vhled do autentického pracovního prostředí kontroverzního umělce. Nábytek ani malby nejsou původní, přesto jde o velmi vkusně a citlivě dokončenou rekonstrukci. V okolních Růžových zahradách, které byly zřízeny v roce 2006 jako součást projektu revitalizace zeleně v městském parku, je dnes i socha Magdaleny Roztočilové. Výrazná současná autorka do parku umístila nadrozměrnou hlavu děvčátka s výraznými copy. Zneklidňující, přesto přívětivé dílo tak je působivým pandánem k malému zahradnímu domku, kde Schiele kreslil akty své milenky.
Zachráněná secesní synagoga
Během rozsáhlé obnovy okolí meandrů Vltavy před více než deseti lety došlo také k záchraně nedaleko stojící secesní synagogy s novorománskými prvky. Ta byla vystavěna v roce 1909 významným českokrumlovským podnikatelem Ignácem Spirem, jejím architektem byl Viktor Kafka. Jako zázrakem přežila nejen brutalitu druhé světové války, ale i chřadnutí během komunismu. Nyní funguje jako připomínkové místo na zdejší rodačku Ruth Hálovou, která se zasloužila o to, že se synagoga v roce 2013 opět otevřela veřejnosti.
Harmonická fúze
I díky vysoké atraktivitě města mezi turisty narazíte v Českém Krumlově na ty nejpovedenější hotely u nás. Vedle projektu Masná 130 od Ova Architekti, hotelu Monastery, který navrhli ti architekti nebo apartmánů CASAROSA od designérky Denisy Strmiskové se tento rok otevřel i Clementine House. Původně hospodářské stavení z roku 1796 na břehu Vltavy prošlo kompletní rekonstrukcí podle návrhu dvojice architektek Lucie Němcové a Terezy Komárkové. Dvoupatrový dům na českokrumlovském nábřeží z ulice vypadá nenápadně, i díky tomu, že majitelé vyměnili původní žlutou fasádu, preferovanou památkáři, za světle šedou s bílými šambránami. Empatie a odvaha jim nechyběla ani při realizaci interiéru.
Investoři se od počátku rozhodli, že charakter jednotlivých pokojů budou definovat umělecká díla Patrika Hábla. Současný výrazný umělec si s architekturou rozumí, nedávno se podílel třeba i na výzdobě stropu pro vinařství Lahofer od ateliéru Chybík a Krištof. V Clementine není jeho intervence tak monumentální, přesto je nepřehlédnutelná. V jednom z pokojů je jeho abstraktní malba použitá například na posuvné dveře, které oddělují jednotlivé místnosti. Vzhledem k tomu, že architekty jinak pracovali s monochromatickou barevností, jsou Háblovy práce skvělým výrazným kontrapunktem.
Co ovšem činí z pobytu v Clementine House silný zážitek, není jen přítomnost uměleckých děl. Působivé je, že velká část interiérového vybavení byla vytvořena na míru podle návrhu architektek, včetně kamenných mýdlenek. Autorské atypy vznikaly v lokálních dílnách, například v českobudějovické firmě Homerových. Minimalismus prostoru pak rozbíjí také umístění repasovaného nábytku z antikvariátu nebo od přátel majitelů.
Nevšední rukopis ubytování podtrhuje volba solitérů od současných českých designérů. V kuchyni tak budete snídat u masivního ocelového stolu a na židlích od Two Hundred Tons, kabát si pověsíte na věšák od Master and Master, spát budete v povlečení od Lejaaan a odpočívat můžete v křesílku TON. Plejáda českých výrobců tady ale není samoúčelná. V Clementine opravdu přirozeně funguje propojení moderního umění, aktuálních designových kolekcí a zachráněného genia loci. Pokud chcete vidět podobnou synergii v praxi, Clementine nabízí skvělou příležitost.
Kino od Bohumila
Historické centrum Českého Krumlova je památkově chráněné a zapsané na seznam UNESCO. I proto je jasné, že většinu současných intervencí je možné najít především uvnitř budov. Město ubránilo svůj kompaktní charakter i v poválečném období a nezasáhla ho třeba podobná rána jako centrum Znojma, kde byl postaven obchodní dům Dyje. Mimo historické jádro ale můžeme dnes na pár architektonicky silných míst, především ze 70. let, narazit také. Jejich hlavním tvůrcem byl architekt Bohumil Bohm, který je ve městě podepsán pod třemi realizacemi – kinem Družba (1968 – 1976), sídlištěm Plešivec (1970 – 1980 ) a někdejším sídlem OV KSČ (1976 – 1979).
Především stále fungující kino Družba, hned za mostem, který vede do starého centra, si zaslouží pozornost. Architekt i s vědomím toho, že by nebylo dobré rušit pohled na panorama zámku, navrhl nízký objekt, těsně u blízkého svahu. Ten napomohl i přirozené elevaci uvnitř kina a výsledek je díky tomu relativně nenápadný. Do dnešní doby se zachoval i neonový nápis „Kino“, který navrhl sám Bohm. Na celém projektu je patrné, že vznikal ještě v uvolněných 60. letech, na rozdíl od normalizační šedi je českokrumlovské kino příkladem funkčního souznění architektury, výtvarného umění a designu interiéru.
Více k tématu
Na pivo i za designem
Restaurace Depo není pro místní žádnou novinkou. Relativně nenápadný vstup láká místní na obědy, večeře i pivo na prostorné zahrádce. Stavba je atypická, ale především tím, že jde o novostavbu, která vznikla na půdorysu bývalých skladů ve slepé uličce Latránu. I proto majitelé zvolili název Depo, který k odkazuje k původnímu účelu strženého objektu. Na podobě střízlivého až minimalistického domu se podíleli architekti z ateliéru ačtyřkA. Pomáhal jim i krumlovský architekt Tomáš Novák.
Ačkoliv autoři vědomě odmítli pracovat s všudypřítomnou historickou zdobností a fasáda ve své jednoduchosti může bít do očí, výsledek je empatický a charakter uliček nijak nenarušuje. Podobně vkusně je řešená i zadní zahrádka, která přiléhá k městským hradbám a nabízí ničím nerušený pohled do zeleně parku. Na interiéru restaurace, která funguje už od roku 2012, se podílel i Jaroslav Paclík. Tvůrci se snažili především vytvořit atmosféru neformální pivnice, která si na nic nehraje. Otevřený, vzdušný prostor má industriální ráz, který časem nestárne. I proto patří Depo mezi místa, kde si v klidu můžete odpočinout od nesourodé barevnosti, které je historické centrum přirozeně plné.
Článek vznikl díky podpoře a zázemí Clementine House.
