Olověný Dušan 2012 | Hrábě

Červen je hlavní doba senoseče; ale pokud jde o nás, zahrádkáře, nepředstavujte si, prosím, že jednoho červnového jitra naklepeme kosu a pak mohutnými rozmachy kosíme jiskřící trávu, až to sviští, zpívajíce přitom lidové písně. My, zahradníci, chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl. Co s pokosenou trávou? Zahradníkovi nezbývá nic jiného, než vzít hrábě a posekanou trávu shrabat a odvézt na kompost, kterým v roce příštím zelený pažit pohnojí. S pocitem dobře vykonané práce se usadí v altánku, otevře si láhev mělnického a nástroj odnese do zahradního domku. Leč chvíle oddychu trvá jen krátce, zahrádka je podobna lidskému světu a lidskému podnikání.

Komentář poroty

Mohlo by se zdát, že sedlák, právě hotov se svojí prací, opřel hrábě o zeď, a to tak nerozumně zuby nahoru a ještě k tomu ven, a poté zjistíme s radostí, že toto náčiní neslouží k práci nýbrž k požitku. Možná také v tomto pořadí, což dělá z tohoto dřevěného náčiní malou provokaci, která naskýtá otázku, co je vlastně důležitější. Hrábě, nebo víno? Práce, nebo požitek? Náhoda je dobrým designérem, musí se jí jen nechat. Gratuluji, že si tohle někdo uvědomil.

název Hrábě

autor Anna Kutíková

vedoucí práce Jan Fišer

soutěž Olověný Dušan 2012

semestr zimní 2011/12