Podještědí

Podještědí

Liberec je město s neopakovatelnou polohou, těsně svírané horami, Jěštědským hřbetem ze západu a Jizerskými horami z východu. Takové prostředí vyzývá ke specifickému zacházení s místem. Proč tomu tak není? Proč se suburbie plazí po úpatí hor, chroustá okolní cennou krajinu a vypadá stejně jako ta v okolí Prahy, zatímco střed města zeje prázdnotou?

Ano, Liberec musí růst, má-li prosperovat a bohatnout. Ale není to omluva pro bezduché rozvalování se do okolí. Je to jako si nechat nalít vodu ze džbánu na stůl místo do sklenice. Zaplatíme stejně, ale sotva se napijeme. Nehledě na ten nepořádek. Je důležité dobře vymezit hranice, co bude městem a co si ponecháme jako volnou krajinu.

Řídká zástavba a malá hustota osídlení v podstatě brání vzniku jakýchkoli vazeb s místem i mezi lidmi navzájem. Vše je od sebe tak daleko, že se nevyplatí chodit pěšky, nevyplatí se postavit si obchod, holičství nebo školku.

Jsou však nástroje, které by se tomuto řídkému zastavování mohly bránit a přitom neomezovaly svobodu volby, jak bydlet. Jedním z nich je zdravý rozum, druhým vůle a třetím, snad nejdůležitějším, pravomoc. Ale právě ta nám chybí.

Proto jsme se rozhodli nepracovat nadarmo, nebojovat proti módě sídelních kaší, ale nabídnout jejich alternativní zpracování*. Vytvořili jsme plán parcelace a charakteru zastavění posledních luk pod Ještědem, ke kterým se natahují ruce investorů.

* V návrhu nové zástavby jsem vycházely především z místa samotného. Celá nová čtvrť je celkem dobře ohraničena, z jihu potokem, ze severu městem, ze západu lesem a konečně z východu průmyslovým areálem.

Aby nám vznikla síť, podle které lze velké parcely luk rozdělovat na menší, stavební, museli jsme najít dostatečné množství záchytných bodů. Tvoří je samozřejmě již stojící domy a komunikace. Dále pak torza sadů a remízků (počátkem 20. století zdy vzkvétalo drobné zemědělství), které jsme použily jako výchozí bod pro veřejné prostory. A nakonec silné elektrické vedení, které zde bylo vybudováno během minulého režimu. Z něho vznikl pás veřejné zeleně a rekreační zóna.

Pro celou čtvrť jsme pak na navrhli její těžiště - náměstí. Kolem něj vznikla zástavba menších hustších parcel s vyšší zástavbou a tvrdšími ploty – centrum čtvrti. Zbylá část je rozvolněnější a vesničtější, parcely jsou větší, domy nižší a ploty průhlednější. katalogový dům

Katalogový dům

Proti gustu žádný dišputát?

Žijeme ve svobodné společnosti, obklopuje nás nepřeberné množství možností. Svoboda přináší nejen možnost volby, ale také zodpovědnost za ni. Nezastíráme, že jsme studenti architektury, zarytí nepřátelé katalogové výstavby a učíme se boji proti bezhlavému kopírování. Právě proto jsme se snažili navrhnout plán zástavby tak, aby každý dům měl kolem sebe příjemné a pestré okolí. Aby ještě před svým zrodem byl dům obklopen co nejvíce vztahy, které ho budou do budoucna formovat. Tak aby se nad jeho navrhováním muselo přemýšlet.

Katalogový dům vám ušetří hodiny dumání, dlouhé rozhovory s inženýrem-umělcem a nakonec stejně budete mít střechu nad hlavou a dva záchody. Ve skutečnosti však nejsme všichni stejní, nelišíme se jen barvou očí, tak proč bychom měli mít všichni dům z katalogu Marilyn, jen v různých odstínech. Dům je odrazem nás samých, formuje nás stejně jako my jeho. Je lepší navrhnout-upéct si sám svůj dům podle chuti jako bábovku, nebo vybrat ho z katalogu jako ponožky? Nejlepším řešením je postavit si na míru navrhnutý dům v oboru vzdělaným člověkem. Věříme v profesi architekta, proto ji prosazujeme. Nejen k dobru našemu, ale i vašemu.

Kvalita bydlení – hustoty zástavby a kvalita prostoru mezi domy

Pro stavební hustotu mluví jednoduché důvody. Čím blíže k sobě domy jsou a čím více se sbližují různé funkce města jako bydlení, práce, kultura a volný čas, tím spíše a častěji mezi nimi může probíhat výměna. Odpadají dlouhé cesty a také nákladné dopravní stavby. (Lampugnani a další 2007)

Jak se Vám bude bydlet, závisí především na tom, jaký si postavíte dům a jakou zahradu kolem něj. To platí ale jen částečně, nejvíce vjemů prý člověk vstřebává a uchovává během chůze. Nejvíce vzpomínek je pak z výletů, procházek, cesty do školy, nebo z cesty za babičkou do vedlejší vesnice. Chůze je zkrátka nejpřirozenější pohyb, který je hmatem spjatý se zemí a rytmem se srdcem. Pokud je to pravda, je spokojenost žití a bydlení závislá na vašem domě jen částečně. Další část pak určuje nejbližší okolí, místa kudy chodíte, kde si jako děti hrajete, kde nakupujete, kam chodíte odpočívat.

A konečně kvalita těchto míst je v úzkém sepjetí s hustotou bydlení a jejím rozmístěním, plánem. Při roztroušeném osídlení, jak je tomu v dnešních satelitních zástavbách, se jednoduše nevyplatí provozovat obchody ani jiné služby. Každý totiž sedne do auta a dojede kamkoli, třeba i v 10 hodin večer. Vše se tak začíná komplikovat, stáváme se otroky svých vozů, garáž začíná přerůstat dům, automobilům se přizpůsobujeme nejen mi ale také naše okolí. Místo toho, aby nám sloužili, sloužíme mi jim a postupně lenivíme, psychicky i fyzicky. Ale pokud se hustota obyvatelstva zvedne nad určitou hranici*, rázem je vše snazší.

Vyplatí se otevřít holičství, provozovat obchod nebo otevřít dobrou restauraci v dochůzné vzdálenosti. Lidé nemusí kvůli každé maličkosti sedat za volant a s čistým svědomím si mohou dát večer skleničku vína v hospodě a projít se domů. Dostatečná hustota také zabezpečí dostatek dětí a může se tak postavit školka, dětské hřiště, nebo vytvořit autobusové spojení s městem. Vyplatí se podél silnice vytvořit chodník nebo vydláždit náměstí, okolí se stává daleko bezpečnějším a příjemnějším místem pro život.

* Celá námi vymezená čvrť má rozlohu kolem 70 hektarů a počet parcel určených k výstavbě se šplhá téměř k 750. Díky různému typu zástavby se podařilo docílit hustoty kolem 45 obyvatel/ha přižemž zůstal čtvrti vilový charakter. Toto číslo platí pro 4 obyvatele na dům, při vícebytových, či více generačních domech by ještě stoupalo. Monofunkční čtvrti pro bydlení ve Spojených státech nebo v České republice mají často hustotu osídlení pod 20 obyvatel/ha. Nejsou zde žádné obchody, často ani chodníky, pouze silnice a domy. Oproti tomu plně vyvinuté město s blokovou zástavbou několika podlažních činžovních domů dosahuje hustoty až kolem 250 obyvatel/ha. Vznikl tedy jakýsi kompromis mezi monofunkčními satelity a mnohovrstevným městem.

SEDUM

Nechtěli jsem budoucího stavitele odradit a zadusit nesrozumitelným plánem a složitými zastavovacími regulemi. Naopak jsme se snažili vymyslet vše tak, aby se zákázník v jednotlivých pozemcích a jejich specifikách snadno orientoval. Vzniklo sedm základní bodů – kritérií (SEDUM), které parcely rozdělují a usnadňují tak jejich výběr. Už během výběru pozemku by si měl stavitel ujasňovat a třídit své názory na budoucí dům. Zároveň získává přehled o budoucím okolí domu a jeho nových vztazích. A díky našemu počítačovému mágovi (Lukáš Landa) jsme vytvořili také aplikaci, která celý výběr ještě usnadňuje.

1. velikost pozemku

o 117-300 m2o 301-700 m2o 701-1000 m2

o 1001-2727 m2

2. velikost domu

o 50-100 m2o 75-150 m2o 101-250 m2

3. podlažnost

o 1,5 až 2 podlaží (max 10 metrů)o 2,5 až 3,5 podlaží (max 15 metrů)

4. vztah k ulici

o bez vztahuo jednou hranou na uliční čářeo dvěma hranami (rohem) na uliční čáře

5. vztah k ostatním domům (sousedům)

o volně, nikoho se nedotýkáo jednou zdí spojený, sdílející jednu stěnuo dvěma zdmi spojený, ze dvou stran chráněný

6. plot na uliční čáře

o plný kamenný nebo plný betonovýo transparentní dřevěný

7. výhled

o Ještědo Jizerky/Krkonoše

atelier: Fránek/Raková