Na shortlist Miesovy ceny se zatím probojovalo jen 7 českých realizací. Najdeme mezi nimi také klášter nový dvůr.
Foto: Jens Weber
1/15
1996 – Budova Investiční a poštovní banky v Brně, Burian-Křivinka.
Jako historicky první stavba od českých architektů se na shortlist Mies van der Rohe Award dostala roku 1996 budova Investiční a poštovní banky v Brně od domácí architektonické kanceláře Burian-Křivinka.
Foto: Pavel Štecha
2/15
Stavba, realizovaná na základě vítězství v architektonické soutěži, se stala jednou z prvních velkých porevolučních realizací v centru Brna. Architekti Aleš Burian a Gustav Křivinka se na nároží Joštovy a České ulice rozhodli navázat na slavnou tradici brněnské meziválečné architektury. Budově s vysokým parterem tak dali jednoduchou fasádou s bílým kamenným obkladem a širokými okny vysunutými až do líce fasády.
Foto: Pavel Štecha
3/15
2001 – Muzo centrum v Praze, D3A.
Další česká realizace se na shortlist probojovala o pět let později. Tentokrát se jednalo o MUZO centrum v pražských Strašnicích od ateliéru D3A. Trojice architektů Stanislav Fiala, Tomáš Prouza a Jaroslav Zima zde realizovala budovu centrály systému magnetických platebních karet, která se měla přizpůsobit místnímu okolí.
Foto: Ester Havlová
4/15
Objektu s velmi specifickou funkcí a zároveň náročným technologickým zázemím záměrně dali podobu „klasické“ administrativní budovy ve stylu high-tech. Stavbu se složitou vnitřní dispozicí obalili transparentním skleněným pláštěm, který před sluncem chrání skladba vnějších a vnitřních žaluzií rozehrávajících na fasádě strukturální hry.
Foto: Ester Havlová
5/15
2003 – Pěší cesta Jelením příkopem, AP atelier.
Roku 2003 se do užšího výběru probojovaly dokonce dvě české realizace. Jednu z nominací získal Josef Pleskot se svým studiem AP atelier za realizaci pěších cest, které umožňují projít z Klárova přes kamenné zdi Opyše až do Jeleního příkopu a dále k severní bráně Pražského hradu.
Foto: Prague-stay
6/15
Pro vybudování netradiční soustavy cest využil zejména přírodní materiály jako lomový kámen, režné pálené cihly nebo surový beton. Nejvýraznějším prvkem cesty se stal tunel skrze val Prašného mostu nad korytem říčky Brusnice. Pleskot zde vybudoval efektní průchod vejčitého tvaru dlouhý 84 metrů, kterému dal podobu klenutého prostoru z režných cihel. Zároveň zachoval pohled na otevřené koryto Brusnice přemostěné pouze ocelovými rošty.
Foto: Štěpánka Budková
7/15
2003 – Palác Euro na Václavském náměstí, DAM architekti.
Druhou českou realizací na shortlistu ceny za rok 2003 byl palác Euro na Václavském náměstí od ateliéru DAM architekti s.r.o. Novostavba obchodně-administrativního objektu tehdy vznikla na místě původního trojpodlažního domu, který byl zbourán při výstavbě metra v 70. letech.
Foto: Filip Šlapal
8/15
Palác s organicky tvarovaným skleněným pláštěm vyplňuje trojúhelnou nárožní parcelu a upozorňuje na sebe převýšenou kubickou věží. Tu tvoří zlaté vertikální clony, které v nároží probíhají již od přízemí, a nakonec vyznívají nad skleněnou fasádou. Nárožní dominantu architekti zvolili zejména proto, aby navázala na věž paláce Koruna z protější strany náměstí.
Foto: Filip Šlapal
9/15
2005 – Klášter Panny Marie v Novém Dvoře, John Pawson a Jan Soukup.
Jediný český projekt zahraničního architekta, který se v cenách kdy objevil – trapistický klášter Panny Marie v Novém Dvoře. Na proměně bývalého zemědělského hospodářství z 18. století v klášterní komplex se podílel slavný britský architekt John Pawson ve spolupráci s plzeňským ateliérem Jana Soukupa.
Foto: Gilbert McCarragher
10/15
Nynější konvent se skládá ze zrekonstruované historické budovy, ke které se přimyká minimalistická novostavba klášterního kostela. Společně tak uzavírají pro kláštery tradiční čtvercovou dispozici s centrálním dvorem.
Foto: Jens Weber
11/15
2009 – Rodinný dům v Černošicích, ksa.
Mezinárodní porotu ceny Miese van der Rohe zaujal také rodinný dům v pražských Černošicích od ateliér ksa. Stavba složená z několika modulů, které jsou nakonec staženy obvodovým pláštěm má výrazný krystalický tvar, díky kterému ji bylo možně umístit do jinak těžce zastavitelného svahu.
Foto: Ján Studený
12/15
V kónické podnoži vily se nachází technické místnosti, ze kterých se schodišťovou halou vstupuje do obytného patra s výhledem na Prahu. Na střeše se navíc nachází zahrada s bazénem.
Foto: Ján Studený
13/15
2022 – Revitalizace pražských náplavek, Petr Janda / brainwork.
Nejčerstvějším „zářezem“ české architektury v rámci prestižního evropského ocenění je realizace, která vzbudila velkou pozornost jak u nás, tak i v zahraničí. Revitalizace pražských náplavek od studia Petra Jandy, který na projektu pracoval přes 10 let, je zároveň největší porevoluční investicí hlavního města do veřejného prostoru.
Foto: BoysPlayNice
14/15
Symbolem projektu se staly obří čočky, které jako největší pivotové dveře na světě uzavírají 6 kobek na straně Rašínova nábřeží. Na protější náplavce pak nový kabát získalo dalších 14 kobek se sochařsky pojatými ocelovými vraty.
Foto: BoysPlayNice
15/15
