Knihovna jako skála. Nové Národní centrum architektury. Park v Plzni po 12 letech obnovy
EARCH Týdeník: 7 novinek z architektury vybrala redaktorka Eva Klapka Koutová
Eva Klapka Koutová , 5. 10. 2026
Otevření Knihovny Antonína Marka v Turnově
Nová Městská knihovna Antonína Marka v Turnově se konečně, po měsíčním zdržení, 6. října otevírá veřejnosti. Odložení otevření způsobil přívalový déšť na konci srpna, který poškodil část stavby i část již nastěhovaného nábytku a knihovního fondu.
Budovu navrhl ateliér A69 – Boris Redčenkov, Prokop Tomášek a Jaroslav Wertig. Její podoba vychází z krajiny Českého ráje: její hmota, křivky a členění odkazují na skalní masivy, pukliny a úzké soutěsky. Centrální prostor knihovny je jejich prostorovou analogií, návštěvníka jím provázejí průhledy a zlomy, zatímco střecha nabízí výhled na město a krajinu.
Knihovna nahradí kapacitně již nevyhovující původní sídlo a nabídne prostor nejen pro knihovní fond, ale také pro čítárny, debaty, literární a další kulturní programy. Součástí budovy jsou vyhlídky a pobytová míst. Jedna její vnější zeď poslouží pro promítání letního kina. Slavnostní otevření proběhne 6. října v 16 hodin, v 17 hodin knihovna nabídne první koncert a od 18 hodin literární program.
Vznikne Národního centra architektury?
O jeho vznik se zasazuje Česká komora architektů společně se spolkem Architectura, Nadací české architektury a Národním technickým muzeem, což stvrdili zástupci těchto institucí společnou deklarací.
NCA by se mělo věnovat české architektuře, urbanismu, krajinářské architektuře a kultuře vystavěného prostředí. Fungovat by mělo jako výstavní, vzdělávací a diskusní platforma, která bude pečovat o architektonické dědictví, představovat současnou tvorbu a otevírat debatu o podobě měst, krajiny a veřejného prostoru.
Cíleně a přiznaně tak navazují na dokumentu Politika architektury a stavební kultury České republiky (aktualizovaný v roce 2022), jehož cílem je zvyšovat kvalitu staveb a prostředí jako celku – od jednotlivých budov přes veřejná prostranství až po jejich vztah ke stávající zástavbě a krajině. Dokument v aktualizaci posiluje důraz na kvalitní plánování území, dostupnou veřejnou infrastrukturu a dlouhodobou urbanistickou koncepci. Větší roli mají mít kraje a obce i veřejnost, která se má více podílet na péči o kvalitu vystavěného prostředí.
Jako ideální prostor pro sídlo NCA považují památkově chráněný areál Nákladového nádraží Žižkov v Praze, o jehož záchranu se Architectura zasazovala. Jeho plánovaná konverze podle nich představuje příležitost propojit ochranu významné stavby s novým veřejným využitím. Deklarace proto požaduje, aby možnost umístění centra byla zohledněna už při přípravě mezinárodní architektonické soutěže na konverzi areálu a aby soutěž prověřila prostorové, provozní a architektonické podmínky pro jeho začlenění.
Deklaraci (ke stažení zde) podepsal Dan Merta za Architectura, z. s., Jan Kasl za Českou komoru architektů, Ludvík Grym za Nadaci české architektury a Karel Ksandr za Národní technické muzeum.
Letošní designblok spojí výstavy, instalace, diskuse a přednášky pod tématem Světlo
Designblok se letos uskuteční od 6. do 11. října a během šesti dnů zavede návštěvníky na několik výjimečných míst Prahy. Letošním tématem je Světlo, které má být nejen praktickým prvkem designu, ale také symbolem poznání, pravdy, naděje a života a východiskem pro otázky, jak může design ovlivňovat kvalitu života a reagovat na současné společenské výzvy.
Festival bude možné navštívit v Uměleckoprůmyslovém muzeu, ve Veletržním paláci Národní galerie a vrací se také do Jízdárny Pražského hradu a speciální výstava vznikne v Kapli svatého Kříže na Druhém nádvoří. Po rozsáhlé rekonstrukci se v rámci DesignBloku znovu otevře Průmyslový palác.
Součástí programu budou také diskuse na Designblok Stage a konference Designblok Talks. Festival zároveň představí novinky současného designu a otevře veřejnosti vybrané prostory Pražského hradu. Letošní ročník je zároveň posledním pod kreativním vedením Jiřího Macka, který po 26 letech v Profil Media končí.
Tipy co vidět přineseme první den designbloku 7. října.
Nový sál na Slezkoostravském hradu
V areálu Slezskoostravského hradu v Ostravě má vzniknout nový velký sál. Novostavba od Atelieru 38 nahradí současný objekt, který je již technicky, dispozičně i provozně nevyhovuje. Dvoupodlažní budova s kapacitou 150 až 200 lidí nabídne zázemí pro konference, výstavy, kulturní a společenské akce i svatby a má přispět k celoročnímu využití hradního areálu.
Návrh respektuje památkový charakter hradu a půdorysně navazuje na stopu původního severního křídla. Přimyká se k hradní věži a pracuje se současnou interpretací motivů historického opevnění, zejména hradby, klenby, vinice a kazetového sálu. Projekt počítá také s rozšířením sociálního zázemí, zachováním přístupu na střešní terasu a bezbariérovým propojením s hradní věží a východním křídlem.
Ostrava poskytne na projekt 4,5 milionů, celkové náklady budou 97 milionů korun.
Galerii Jaroslava Fragnera povede Marie Kordovská
Galerii Jaroslava Fragnera povede kurátorka a teoretička architektury Marie Kordovská. Do funkce nastupuje po výběrovém řízení v době, kdy galerie přechází pod Fakultu architektury ČVUT. České vysoké učení technické objekt galerie koupilo v roce 2020 a v roce 2026 přešla instituce pod FA ČVUT. Kordovská vystudovala Teorii a dějiny umění na UMPRUM, působila jako kurátorka a manažerka galerie 400 ASA a vedla kurátorský tým bienální výstavy UMPRUM Velká věc. Založila také projekt Respekt Madam zaměřený na propagaci poválečné architektury a ochranu díla jejich prarodičů, Vladimíra a Věry Machoninových. Aktuálně působí jako výzkumná pracovnice na Kyoto University of the Arts v Japonsku.
Ve své koncepci chce Kordovská navázat na postavení galerie jako prostoru pro odbornou i širší diskusi o architektuře a posílit její mezinárodní propojení. Plánuje až tři hlavní výstavní projekty ročně doplněné menšími či studentskými výstavami a zaměřit se chce také na současná témata, jako jsou dostupné bydlení, pracovní podmínky v oboru nebo ekologické stavebnictví.
Soutěž na podobu mostu vysokorychlostní trati přes údolí Oslavy u Velkého Meziříčí zná vítěze
První místo získal návrh ateliéru Blank architekti ve spolupráci s AZ GEO, jehož autory jsou Marek Blank a Petr Harazim. Soutěžní návrh pracuje s jednoduchou horizontální linií sedmipolového viaduktu, který má podle autorů v dálkových pohledech přirozeně splynout s krajinou a zároveň navázat na historické i současné mostní a industriální stavby v okolí.
Most bude dlouhý 350 metrů a povede přibližně 42 metrů nad terénem. Tvořit jej bude spojitá trámová konstrukce se subtilními dvojicemi stěnových podpěr, které jsou umístěny mimo koryto řeky i její bezprostřední břehy. Konstrukce má být realizována postupným výsuvem, což podle návrhu snižuje náklady na výstavbu i budoucí údržbu. Návrh zároveň minimalizuje zásahy do údolí a počítá s využitím původních druhů vegetace a opatřeními podporujícími průchodnost území pro živočichy.
Dokončení Lochotínského parku v Plzni
Lochotínský park, nejstarší záměrně založený park v Plzni, který vznikl už v roce 1833 spolu s lázeňským pavilonem a kolonádou, se dočkal revitalizace. Parkový areál prošel postupnou obnovou podle projektu Architektonického studia Hysek. Celková obnova trvala zhruba dvanáct let a stála více než 90 milionů korun, z toho 30 milionů pokryla dotace.
V poslední etapě, která se právě dokončila, byly opraveny cesty, vodní síť a elektroinstalace, ošetřeny vzrostlé stromy a vysazeno dalších 18 stromů, keře, popínavé rostliny a nové trvalkové a cibulovinové záhony. Obnoven byl také kamenný vodopád, který původně napájely lochotínské prameny, a upravena byla vodní tůň s pobytovým molem. Park doplnily herní a cvičební prvky, boulderingová stěna, mobiliář a kruhová lavička.
Součástí Revitalizace parku zahrnovala také obnovu památníku Martina Kopeckého a pamětní desky Josefa Františka Smetany, úpravu porostů a výsadbu více než 80 stromů. Závěrečná etapa se týkala zhruba tří hektarů mezi pavilonkem, Karlovarskou ulicí, ulicí Pod Vinicemi a alejí Kilometrovka. Nyní Plzeňané čekají už pouze na obnovení samotného Lochotínského pavilonku, k jehož funkci se mohli před dvěma lety vyjádřit a navrhnout, k čemu by měl sloužit.
