Papež navštíví Gaudího. Světová architektura v Přerově. Fragnerka hledá ředitele

„Fragnerka“ hledá ředitele, ředitelku

Galerie Jaroslava Fragnera v Praze se má znovu stát významným místem pro „prezentaci architektury a veřejnou debatu o jejím společenském významu,“ řekl děkan Fakulty architektury ČVUT Dalibor Hlaváček. Fakulta galerii přebírá od Českého vysokého učení technického a hledá pro ni nového ředitele či ředitelku z Česka nebo zahraničí. Zájemci, kteří vyhoví požadavkům, se mohou hlásit do 26. června.

„Fragnerka“ je místo s úctyhodnou tradicí. Architektura se tu prezentuje už od 50. let, a některé výstavy vstoupily do dějin – viz třeba výstavy o budoucnosti města Urbanita v 80. letech. Od roku 2001 ji vlastnila Nadace české architektury a vedl Dan Merta (později s kurátorkou Klárou Pučerovou). Pak galerii koupila ČVUT a její ředitelkou se stala architektka Karolína Plášková.

Ta však svou kritickou dramaturgií narazila. Výstavu Svědectví prostoru o forenzní architektuře vedení ČVUT cenzurovalo a vysloužilo si za to protestní otevřený dopis architektů. Nyní je galerie převedena pod FA a s novým vedením snad začne i další úspěšná etapa.

Přerov má radnici s vyhlídkou

Do nové radnice se nyní stěhují úředníci a politici v Přerově.  Původně to byla nevzhledná kancelářská budova z konce 60. let. Teď má stříbrnou fasádu z tahokovu a prochází jí dlouhé diagonální schodiště, které vede až na střechu s vyhlídkou a kavárnou. Radnici navrhla studia Anagram A-U a GROUP A z Rotterdamu, vítězové  mezinárodní architektonické soutěže.

Průsvitná fasáda a také průhledy uvnitř budovy dávají návštěvníkovi pocit „transparentního fungování objektu“, jak se píše v hodnocení poroty – právě to je podle ní kvalita, která patří k úřadu ve 21. století. Výběr proběhl v roce 2021, po pěti letech budova stojí a přerovské náměstí má místo ošuntělého socialistického průměru skutečnou architekturu.

Sídlo Olomouckého kraje. Po rekonstrukci horší než před ní?

Přerov leží v Olomouckém kraji, kde si nechali rekonstruovat krajské sídlo. Také tato budova byla nevzhledná. Nyní prošla celkovou rekonstrukcí, která na tom bohužel mnoho nezměnila. Stavba má novou fasádu a okna, lepší tepelně izolační vlastnosti a solární panely, co se týče prostorových nebo materiálových kvalit, nic se nezlepšilo. Mohla by posloužit aspoň jako důkaz, že na veřejné stavby opravdu stojí za to povolat kvalitní architekty či architektky.

Papež navštíví Gaudího

Architekt Antoni Gaudí byl právě na cestě ke zpovědi, když ho srazila tramvaj. Na následky zranění zemřel o tři dny později. Bylo to 10. června 1926. Pochován byl v chrámu Sagrada Familia v Barceloně, který celý život budoval.

Sto let po jeho smrti přijede do Barcelony papež Lev XIV. a připomene sté výročí úmrtí slavného architekta velkou mší, na níž budou zpívat sbory z celého Katalánska. Poté požehná poslední dokončené věži Ježíše Krista. Letos na jaře byl na její špici osazen kříž, dosáhla tak výšky 172,5 metru a z chrámu Svaté rodiny se tímto stal nejvyšší kostel světa. 

Stavební práce ale ani sto let po smrti architekta nekončí – v interiéru se bude pokračovat nejméně do roku 2034.

Ze starého nové – nové využití průmyslových staveb

Z nádraží tělocvična (Havířov), z pivovaru kulturní centrum (Český Krumlov), z výtopny spalovna biomasy (Chrastava). Staré průmyslové objekty lze smysluplně znovu využít, což dokazuje nová publikace Fragmenty dědictví, transformace industriální architektury 2020–2025. Přináší celkem 31 příkladů kvalitních a užitečných proměn z posledních pěti let.

Navazuje na tři předchozí přehledy, které vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví a jako editor připravil znalec průmyslové architektury Benjamin Fragner. Při listování je vidět, že se v tomto směru poměry v České republice hodně zlepšily – právě i díky propagátorům z VCPD.

Turbo-venkov

Postrurální revoluci vyhlíží kulturní antropolog Radan Haluzík v knize Turbo-venkov: Plné krajiny a prázdné domy nejen na Balkáně. Podle něj venkov, jak ho známe, končí a vymírá, stává se místem pro „staré a mrtvé“. Alternativou je turbo-venkov, kam lidé posílají peníze vydělané ve městě nebo v cizině. Za ně si staví obří domy a místo zahrad a pěšinek pokládají zámkovou dlažbu. Jak z toho ven? Jakou budoucnost přát venkovu? Nad tím se autor zamýšlí, když prochází balkánským venkovem a turbo-venkovem.

Stavební zákon – tisíc stran a hodiny projednávání

Horkou středu a čtvrtek minulého týdne strávili poslanci a poslankyně poslanecké sněmovny projednáváním „komplexního pozměňovacího návrhu novely stavebního zákona“. Dokument má dohromady 1069 stran a poslanci o něm debatovali asi 7 hodin.

Zákon obsahuje mnoho sporných bodů, není ani jisté, jak by měl fungovat nový stavební úřad, který bude mít povolování staveb na starosti. Opozice o zákonu říká, že je to „paskvil“ (Michaela Šebelová, předsedkyně poslaneckého klubu STAN) či „právní kutilství“ (bývalý předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun). Tuto středu se bude jednat dál, na hladký průběh to ale ani tentokrát nevypadá.

Zastupitelstvo Prahy schválilo Metropolitní plán

Také o pražském Metropolitním plánu se minulý čtvrtek debatovalo několik hodin – i když se připravuje už čtrnáct let. Nakonec ho zastupitelstvo Prahy schválilo. Pro hlasovalo 50 z celkových 65 zastupitelů. Nový územní plán má nabýt účinnosti 1. září 2026.

Plán měl podporu koalice ODS, SPOLU a STAN i části Pirátů.  Hlavními odpůrkyněmi byly pirátky Jana Komrsková a Eva Tylová a nezávislá zastupitelka Hana Kordová Marvanová. Dále přijetí plánu kritizovali zástupci městských částí, místní spolky nebo ekologická a občanská organizace Arnika.

Hlavní politickou tváří byl náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN). „Na tento den jsem se těšil od samotného nástupu do funkce náměstka pro rozvoj,“ napsal na svůj Instagram.