Architektstvo proti novele stavebního zákona. Architektura Kolumbie zničená zemětřesením, v Ostravě přestavují mrakodrap
EARCH TÝDENÍK: 8 novinek z architektury vybrala redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 17. 8. 2026
Otevřený dopis Senátu: novelu stavebního zákona odmítněte
Odpor vůči novele stavebního zákona se dál organizuje. Vznikl otevřený dopis architektek a architektů, který vyzývá senátory a senátorky, aby ve středu při projednávání novely hlasovali proti jejímu přijetí. Důvodů je podle iniciátorek dopisu, architektek Karolíny Kripnerové a Elišky Málkové, celá řada – od problémů v oblasti územního plánování přes dopady na životní prostředí až po oslabování ochrany veřejného zájmu.
Za první dva dny dopis podepsala zhruba stovka lidí z oboru. Jsou mezi nimi také veřejně známí architekti a architektky nebo představitelé vysokých škol, mimo jiné děkan Fakulty architektury ČVUT Dalibor Hlaváček. Další podpisy stále přibývají.
Otevřený dopis je možné přečíst a připojit k němu podpis zde. Podpis se do dokumentu připisuje jako návrh a následně jej schválí iniciátorky.
Zničená architektura po zemětřesení v Kolumbii
V pondělí 10. srpna zasáhlo západ Kolumbie ničivé zemětřesení o magnitudu 7,4. Zemřelo při něm nejméně 265 lidí, téměř 500 se stále pohřešuje a tisíce dalších jsou zraněné. Země vyhlásila třídenní státní smutek, stav celostátní nouze a nově také ekonomickou nouzi.
Epicentrum se nacházelo u města San José del Palmar v departementu Chocó, škody se ale rozprostírají po velké části západu země. Silně zasažená jsou města Cali, Pereira, Manizales nebo Armenia a rozsah škod se stále upřesňuje. Zemětřesení poškodilo obytné domy, nemocnice, školy, letiště i další infrastrukturu.
Mezi poničenými stavbami jsou také architektonicky a historicky hodnotné budovy. Zasaženo bylo Valle del Cauca, oblast s vrstevnatým stavebním dědictvím od španělské koloniální a kolumbijské republikánské architektury až po modernismus. Jeho hlavní město Cali je zároveň důležitým centrem kolumbijské moderní architektury. Právě zde se například částečně zřítila památkově chráněná budova Hospital Universitario del Valle stavěná mezi 30. a 50. lety.
Další výraznou hlášenou ztrátou je poškození katedrály ve městě Manizales, nejvyšší katedrály v Kolumbii. Jedna z bočních věží novogotické stavby se při zemětřesení zřítila. Katedrálu navrhl francouzský architekt Julien Polti a vznikla mezi lety 1928 a 1939.
Přihlášky do Ročenky české architektury 2025-2026 otevřeny
Vydavatelství Archizoom, které od loňského roku vydává Ročenku české architektury, otevřelo přihlášky do ročníku 2025–2026. Pokud jste autory stavby, která by se podle vás do ročenky hodila, můžete ji přihlásit do 30. září.
Kurátorem nového ročníku bude architekt David Richard Chisholm z ateliéru CMC architects, který v 90. letech založil společně s Vítem Máslem. Na jaké stavby se zaměří a jaké téma tentokrát vyzdvihne, se dozvíme začátkem léta 2027, kdy vyjde 27. díl ročenky.
Loňský kurátor Jan Schindler se zaměřil na „pomalou architekturu“, tedy především na projekty, které vznikají v delším časovém horizontu. V ročence proto dominovaly rozsáhlejší realizace silných investorů a developerů. Za podobnými projekty stojí také CMC architects – z nedávné doby to jsou například rezidenční čtvrť v areálu Nuselského pivovaru, kancelářská budova AFI Butterfly v Karlíně či administrativní komplex Rustonka.
Do ročenky lze přihlásit stavby dokončené, zkolaudované nebo uvedené do provozu v letech 2025 a 2026, a to kdekoliv na světě. Podmínkou je, aby autorem či spoluautorem architektonického řešení byl architekt, projektant nebo autorský tým z České republiky.
Přestavba Ostravského mrakodrapu zahájena
Začalo se s přestavbou tzv. Ostravského mrakodrapu, který stojí v centru města. 68metrová budova zde vznikla ve druhé polovině 60. let podle návrhu Jana Slezáka. Nyní projde přestavbou podle ateliéru AI - DESIGN Evy Jiřičné a Petra Vágnera, zvýší se při ní o 5 metrů. Vizuálně se stavba promění k nepoznání. Boletické panely se sejmou, na jejich místo přijde transparentnější fasáda a všechny rohy budovy „obalí“ balkony osázené zelení. Investor slibuje, že díky samozavlažovacímu systému neoschnou. Tak uvidíme, jak to dopadne. S rostlinami porostlými budovami a jejich úspěšností v každodenním životě zatím v Česku dobré skóre nemáme.
V domě má vzniknout 111 bytů a přestavba vyjde zhruba na 800 milionů korun. Investorem je společnost First Skyscraper, která v roce 2024 odkoupila od města budovu i pozemky za 55 milionů korun. Byty se prodávají za 3,5 až 38 milionů korun, přičemž cena za metr čtvereční se v projektu pohybuje vysoko nad ostravským průměrem.
Tip na knihu: Turbo-venkov
Tip na knihu – ne tedy úplně novou. Turbo-venkov antropologa Radana Haluzíka vyšel letos v únoru, pořád ale může být dobrým kandidátem na letní čtení někam k vodě.
Haluzík v něm poutavě líčí příběh živelných proměn venkova, především v zemích bývalé Jugoslávie, od 80. let prakticky dodnes. Píše o tom, proč si tamní obyvatelé, především z řad etnických menšin, stavějí opulentní domy, které zůstávají po většinu roku prázdné a životem se naplní hlavně v létě. Na fotografiích mohou připomínat naše podnikatelské baroko, úplně totéž to ale není.
Jaký je rozdíl mezi západními satelity a balkánským turbo-venkovem? Dočtete se v knize.
Tip na dokument: Veřejný prostor Františka Skály
František Skála patří k nejvýraznějším uměleckým osobnostem generace osmdesátých let. V roce 2012 mu vyšla monografie, o pět let později mu Národní galerie uspořádala velkou výstavu ve Valdštejnské jízdárně a letos přibyl i dokumentární film, který nedávno vstoupil do kin.
Veřejný prostor Františka Skály natočil Petr Slavík. Během devadesáti minut v něm Skála provází diváka po svých realizovaných dílech a přibližuje, jak vznikala. Právě proces tvorby je nejsilnější linkou filmu – možná ještě víc než samotný veřejný prostor, přestože dokument sleduje výhradně díla, která pro něj Skála vytvořil.
Film nyní promítají hlavně menší kina a tento týden má podle předpovědi konečně pršet, takže je docela dobrá chvíle na něj vyrazit. Jen pozor: devadesát minut Skálova svérázného způsobu vyjadřování vyžaduje určitou diváckou odolnost.
Výstava o (nejen) lidové architektuře v Soběslavi
V soběslavském Blatském muzeu začala 13. srpna výstava Historická architektura nejen lidová. Koná se u příležitosti 90. narozenin památkáře Jiřího Škabrady, který podstatnou část svého profesního života zasvětil výzkumu lidové architektury.
Výstava představuje jeho badatelskou práci i dílo jeho dlouholetého kolegy, architekta Svatopluka Voděry, který by letos rovněž oslavil devadesáté narozeniny. Společně se věnovali výzkumu historické a lidové architektury, pedagogické činnosti a jsou mimo jiné autory knihy Jihočeská lidová architektura. Jiří Škabrada se také významně podílel na přípravě vyhlašování vesnických památkových rezervací a zón.
Wim Wenders natočil film o Peteru Zumthorovi
Slavný oscarový režisér Wim Wenders natočil dokumenty o papeži Františkovi, tanečnici Pině Bausch nebo umělci Anselmu Kieferovi, teď přidává i snímek o architektovi – laureátovi Pritzkerovy ceny Peteru Zumthorovi. Premiéru bude mít na začátku září na filmovém festivalu v Benátkách.
Film má název From Inside Out – The Architecture of Peter Zumthor a během 114 minut se bude snažit zprostředkovat architekturu Zumthorových staveb z pohledu jejich uživatelů, návštěvníků nebo řemeslníků, kteří na nich pracovali. Ve kterých konkrétních stavbách se natáčelo, zatím tvůrci nepíší. Každopádně lze čekat, že se film dotkne i těch nejvýznamnějších, jako jsou termální lázně ve Valsu, muzeum Kolumba v Kolíně nad Rýnem nebo Kunsthaus v Bregenzu.
Pádná švýcarská architektura očima Wima Wenderse – na podzim nás očividně čeká cesta do kina.
