EARCH TÝDENÍK: Liberecký kraj kupuje Ještěd, v Praze chybí byty pro rodiny a otevřelo nové nádraží Bubny
Výběr novinek z architektury, stavebnictví, designu a krajinářské tvorby podle redaktorky Evy Klapky Koutové.
Eva Klapka Koutová , 4. 8. 2025
Praha otevřela nejmodernější nádraží v Česku – Bubny
Po čtyřiceti letech se metropole dočkala nového nádraží. Nový dopravní uzel postavený na pilířích nahradil staré náspy a zpřístupnil veřejný prostor, čímž výrazně proměnil tvář Holešovic. Nádraží přišlo na více než 5 a půl miliardy korun, 85 procent má pokrýt příspěvek z evropského programu CEF.
Vlaky tu poprvé v Česku vjíždějí přímo do interiéru nádražní budovy, pod níž vzniklo přes deset komerčních jednotek. Elegantní estakády, stromová výsadba s automatickou závlahou i přímé napojení na metro dělají z projektu výrazný příklad propojení městské infrastruktury a současné architektury.
Navrhli Jakub Cigler Architekti. Autorství nepřekvapí, tento ateliér je s investorem Správou železnic v dobrých vztazích. Připravují pro ně například také úpravy a zastřešení Masarykova nádraží a kontroverzní překrytí kolejiště Hlavního nádraží.
Liberecký kraj kupuje Ještěd
Horský hotel a vysílač Ještěd koupí Liberecký kraj od Českých Readiokomunikací. Částka je odhadnutá na 181 milionů korun. Transakci by měla krajská rada definitivně schválit v srpnu. Kraj slibuje tuto národní kulturní památku citlivě rekonstruovat a podpořit nominaci a zápis na Seznam UNESCO. „Pokud v srpnu záměr schválí krajské zastupitelstvo, jsme připraveni částku uhradit do konce letošního roku,“ uvedl Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.
Technický stav Ještědu je dlouhodobě nevyhovující. Památka si vyžádá rozsáhlou obnovu, která zachová její původní charakter. Projekt vypracovalo už před pěti lety ARN Studio, prošel konzultací s Národním památkovým ústavem i původními architekty Ještědu a podle zveřejněných vizualizací i tiskové zprávy se ho kraj hodlá dále držet. „Unikátní projekt řeší v jedné budově dva velmi rozdílné účely, tedy vysílač a hotel. Z technického hlediska bude nutné použít při rekonstrukci stejné materiály, jako byly původní, a vzhled objektu se nesmí lišit,“ uvádí Liberecký kraj své tiskové zprávě.
Soutěž o Kunderův náhrobek - kdo vlastně vyhrál?
Milan Kundera budí kontroverze i po své smrti - neobejde se bez nich zřejmě ani výběr jeho náhrobku. Proběhla na něj sice soutěž, ale vítěz ho zřejmě dělat nebude.
Minulý týden oznámil Magistrát města Brna, že náhrobek jeho a jeho ženy na brněnském Ústředním hřbitově navrhne rakouský architekt Johannes Paar ze studia Mair-Paar. „Návrh respektuje přání manželů Kunderových na střídmost, vyznačuje se výtvarnou jednoduchostí a efektem levitace masivního betonového prvku," píše se ve zprávě magistrátu.
Rada se odvolává na přání zesnulého spisovatele, jaksi ale zapomněla na výsledky soutěže. Porota vybrala ze 41 přihlášených jiného vítěze. V porotě zasedala primátorka města Markéta Vaňková, zastupitelka Kateřina Jarošová a také pět odborníků na výtvarné umění a architekturu a odhlasovali, že první místo získal rakouský architekt Hannes Stiefel a jeho studio Stiefel & Company Architects. Johannes Paar se umístil jako druhý, rada města však rozhodla, že se bude realizovat jeho návrh. Na to má podle podmínek soutěže právo, Rada města podle nich "rozhoduje o konečném výběru zhotovitele."
Výsledky soutěže však zpráva z magistrátu ani nezmiňuje a vítězný návrh nebyl publikován. Vítěz Hannes Stiefel napsal kvůli tomu do Brna dopis. Bude zkoumat, zda je možné nerespektovat rozhodnutí poroty bez jakéhokoliv zdůvodnění. „Vyhrazujeme si právo se v případě potřeby proti rozhodnutí Rady města Brna v této věci odvolat," píše se v dopisu, který putuje na brněnský magistrát. Ještě to asi potrvá, než Milan Kundera najde klid ve svém hrobě na Ústředním hřbitově v Brně.
Zámek Zelená Hora má nového majitele
Za 30 milionů ho koupila firma KLAUS Timber, která se zaměřuje na zpracování dřeva. Nový majitel chce zámek postupně opravit, zpřístupnit veřejnosti. „Jakmile bude proces koupě dokončen a zámek nám bude předán, začneme provádět nezbytné opravy a údržbu. Zámek zůstane otevřený lidem. Postupem času bychom z něho chtěli ideálně vytvořit multifunkční kulturní centrum našeho regionu,“ uvádí majitel firmy Marcel Klaus.
Ústav šlechtičen na Pražském hradě se postupně opravuje
Rekonstrukce bývalého Ústavu šlechtičen na Pražském hradě se přesouvá do další fáze. Na střeše o velikosti fotbalového hřiště (6 500 m²) se vyměňuje 210 tisíc tašek a fasáda se vrací k původní zelenkavé barvě z 18. století.
„Fasáda bude mít opět, téměř po třech stoletích, obnovenu původní barevnost v kombinaci odstínů zelené a jemně lomené slonové kosti. Barevnost se nám podařilo zjistit z nejstarších vrstev dochovaných pod nátěry z minulých století. Restaurátoři musí zpevnit a opravit historickou omítku, zachovanou ve velkém rozsahu, a obnovit pohledové povrchové vrstvy,“ popisuje práce vedoucí Odboru specializované památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Petr Měchura.
Celková investice přesahuje 180 milionů korun a jde o největší projekt Správy Pražského hradu za posledních 20 let. Dokončení se plánuje na konec roku 2026. Budova dnes slouží pro potřeby Správy hradu, restaurátorů a Archeologického ústavu AV ČR.
Byty pro rodiny v pražských novostavbách ubývají
Pražský trh s byty míří k historicky nejvyššímu počtu prodejů, z čehož ale rodiny příliš neprofitují. Podle tiskové zprávy společnosti Home Portal jsou byty vhodné pro rodinné bydlení čím dál méně dostupné – jak cenově, tak svou velikostí a uspořádáním.
V nových domech jsou převážně menší jednotky určené jednotlivcům, párům či investorům. Tento vývoj vytváří rostoucí nesoulad mezi tím, co kupující potřebují a tím, co developeři nabízejí. Praha se tak přizpůsobuje ne rodinám, ale investorům.
