Události /

Bedřich Rozehnal - architekt, který změnil standard nemocničního prostředí

Výstava představuje osobnost a dílo brněnského architekta Bedřicha Rozehnala (1902–1984), který se jako jeden z mála tvůrců 20. století specializoval na zdravotnickou architekturu a zásadním způsobem změnil standard nemocničního prostředí.

EARCH.CZ , 12. 11. 2013

Ve svých vrcholných realizacích zdařile skloubil elegantní funkcionalistickou estetiku s vědeckým přístupem k nemocničnímu provozu i s důrazem na psychologické působení na pacienta – dnešní terminologií řečeno humanizaci prostředí. Svým dílem nejen definoval pojem „moderní nemocnice“, ale vychoval i celou poválečnou generaci architektů.

Pořadatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Muzeum města Brna Místo konání výstavy: Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice, Staroměstské nám. 1, Praha 1 Termín: 14. 11. 2013 – 30. 3. 2014 Otevírací doba: po 11.00–18.00, út-ne 9.00–18.00 Vstupné: zdarma Autoři výstavy: Jindřich Chatrný (Bedřich Rozehnal), Martina Flekačová a Milan Kudyn (Historie pražských nemocnic) Kurátorka: Klára Halmanová Architektonické řešení: Lenka Křemenová, David Maštálka, Tereza Schneiderová – A1 Architects Grafický design: Marta Maštálková Produkce: Jitka Kulhánková Informace pro veřejnost: www.salarchitektu.cz, www.facebook.com/salarchitektu / info@salarchitektu.cz / tel. 236 002 159

Bedřich Rozehnal pracoval po ukončení vysokoškolského studia v roce 1931 v architektonické kanceláři Vladimíra Fischera, kde se podílel na projektu Domu útěchy v Brně, který upravil a samostatně dokončil. Následovala intenzivní práce na projektech regionálních a klinických nemocnic (Nové Město na Moravě, Kyjov, Dačice, Kroměříž, Hodonín aj.) završená po válce Dětskou nemocnicí v Brně. V téže době byl jmenován profesorem na Odboru architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické dr. Edvarda Beneše v Brně, kde se stal nejoblíbenějším pedagogem. V letech 1960–1962 byl komunistickým režimem vězněn za údajné honorářové a daňové nesrovnalosti v souvislosti s projekční činností na vysoké škole. Za pobytu v Basaprojektu, kde zaujímal téměř legendární postavení mezi perzekvovanými a uvězněnými architekty, navrhl své poslední realizované stavby. Po roce 1966 se stal vedoucím Kabinetu tvorby životního prostředí na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně a později pak ředitelem Ústavu tvorby životního prostředí VUT, na jehož Fakultu stavební se vrátil jako profesor. V roce 1970 se dočkal plné rehabilitace a získal řadu vyznamenání.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři