Chátrající torzo památkově chráněné výtopny lokomotiv v Kořenově prošlo kompletní obnovou podle studia Alej

Úterý, 21. Květen 2019 - 8:12
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Objekt lokomotivní výtopny ze začátku dvacátého století se po dlouhých letech opět probudil k životu. Téměř třicet let chátrající stavba, ze které zbylo prakticky jen torzo obvodových zdí, prošla kompletní rekonstrukcí díky nadšení místního spolku Zubačka. Architektonické studio Alej obnovilo památkově chráněnou výtopnu na Liberecku podle původních výkresů a doplnilo ji o moderní konstrukční prvky.  Do objektu se také znovu navrátili lokomotivy, tentokráte však pouze jako exponáty Muzea ozubnicové dráhy Tanvald – Kořenov, které ve výtopně našlo nové sídlo.

Rekonstrukce lokomotivní výtopny Kořenov, ALEJ © Pavel Vlček
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Ivan Lejčar, Petr Lédl
Ateliér ALEJ - architektonický ateliér
Spolupracovníci Vladislav Kašper
Generální dodavatel BREX, s.r.o.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Kořenov
Datum projektu 2009
Datum realizace 2016

Lokomotivní výtopna (topírna) v Kořenově byla postavena v r. 1903. Sloužila do r. 1987, kdy se pod náporem sněhu zřítila střecha. Budova pak chátrala až do r. 2015. Tehdy se spolku místních nadšenců Zubačka podařilo sehnat finanční prostředky i grant na projekt obnovy. V širších vazbách je výtopna v Kořenově lákavým místem na železniční trati Liberec - Tanvald - Szklarska Poręba, která byla v r. 2010 po 65. letech znovu zprovozněna z Harrachova do Polska. 

Hlavními cíli projektu byly záchrana památkově chráněné budovy výtopny v Kořenově, uložení a zpřístupnění muzejní sbírky historických železničních vozidel a vznik živé interaktivní části Muzea ozubnicové dráhy Tanvald - Kořenov. 

Architektonické řešení 

Ruina výtopny byla opravena na základě původních plánů. Byla respektována historická hodnota budovy. Stávající kamenné zdivo bylo doplněno a zpevněno. Vrata a okna jsou repliky původních výplní. Součástí střešní konstrukce jsou dymníky dle původních výkresů. Střešní plášť připomíná původní krytinu. 

Podle dnešních statických norem nebylo možné uspokojivě realizovat původní ocelovou konstrukci střechy. Byla proto zvolena nová dřevěná konstrukce. Ta zejména v interiéru ostře kontrastuje s historickým prostředím. Konstrukci tvoří dřevěné lepené nosníky. Hlavní nosníky jsou podepřeny ocelovými sloupy ve tvaru písmene „V“. Dřevěné nosníky jsou vzájemně kotvené přes ocelové patky. Konstrukce vychází ze statického návrhu.  

Podlaha vnitřní haly je betonová, montážní kanály a koleje je možné zakrýt dřevěnými pláty. Objekt tak slouží pro remízování historických železničních vozidel a příležitostně také jako hala pro výstavy a kulturní akce. 

V urbanistickém detailu bylo řešeno nejbližší okolí výtopny. Plochy byly očištěny od náletové zeleně, zpevněny žulovým perkem a částečně zatravněny. Objekt byl napojen na infrastrukturu (elektro, voda, koleje, silnice). Vlastními silami Železniční společnosti Tanvald se podařilo rekonstruovat i točnu před výtopnou.  

Projekt i realizace byly pod přímým dohledem památkářů. Rekonstrukce výtopny byla oceněna zvláštní cenou generální ředitelky NPÚ Patrimonium pro futuro za rok 2016.