Divadlo pojaté jako měděná katedrála umění

Středa, 3. Květen 2017 - 1:22
| Napsal:

V roce 2004 vypsalo polské město Gdaňsk mezinárodní soutěž na nové Shakespearovo divadlo na místě původního historického objektu. Zvítězil v ní italský architekt Renato Rizzi s projektem budovy z černých cihel, kterou shora otevírají dvě masivní křídla z patinované mědi.

Renato Rizzi, Shakespearovo divadlo v Gdaňsku, foto © Matteo Piazza
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Renato Rizzi
Subdodavatel
Světadíl Evropa
Země Polsko
Město Gdaňsk
Ulice, číslo Ogarna 101
PSČ 80-826
Datum realizace 2014
Plocha pozemku 4 000.00m2
Materiál

V projektu divadla se spojují dvě základní témata: historický a politicko-kulturní charakter. Historicky je toto baltské město známé už od počátku sedmnáctého století svou dřevěnou budovou alžbětinského divadla. O čtyři století později ji za změněných okolních podmínek na původním místě nahradilo nové divadlo, které reaguje na nový městský i krajinný kontext.

Divadelní budova je rozdělena po formální a funkční stránce do tří hlavních částí: průchodu kolem vnějších okrajů, samotného objektu divadla a administrativních dispozic zahrnujících kanceláře, restauraci a šatny.

Vnější okraje tvoří veřejné průchody vedoucí kolem celého komplexu. Nová pěší městská platforma se nachází šest metrů nad úrovní vchodu. Tato výška nabízí nový úhel pohledu na dnešní moderní město s hlubokými historickými kořeny, které vykazuje řadu kompozičních kontrapunktů. Funkčně zajišťují okraje únikové cesty z divadla a pěší spojení se všemi úrovněmi komplexu včetně suterénu pět metrů pod zemí.

Zvnějšku je silueta divadla charakterizována třemi hlavními prvky: hmotami, zděným žebrovím a otevíratelnou střechou. Z hlediska hmoty jsou patrné dvě velmi odlišné části. První patří alžbětinskému divadlu a nastavuje výšku budovy na dvanáct metrů. Druhá hmota patří osmnáct metrů vysoké scénické věži. Technika, související systémy a symbolické požadavky z ní dělají nejvyšší panoramatický bod.

Při otevřené střeše poskytuje věž výhled i na interiér divadla. Zděná žebra ve vnějších stěnách charakterizují hmoty divadla a věže. Zvnějšku pak určují rytmus modulární vnitřní konstrukce. Jsou nezbytná pro absorpci tlaku, který otevřená křídla střechy vyvíjejí na stěny pod ní, a čelí nepříznivé síle severních větrů. Výběr materiálu pro střešní křídla – zelená patinovaná měď – vychází především z inspirace nedalekou katedrálou Panny Marie. Ta využívá jak tmavé cihly, tak i měděný plech pro pokrytí střech svých jehlových věží

Tímto bychom čtenáře rádi upozornili, že se letos koná 18. ročník soutěže Evropská měď v architektuře, do níž se mohou přihlásit projekty využívající měď a její slitiny. Přihlásit se lze do 30. dubna 2017 prostřednictvím formuláře na webu pořadatele.

 

Další příklady použití mědi najdete na adrese www.copperconcept.org