Honosná vila navazuje na stuttgartskou tradici

Pátek, 19. Květen 2017 - 0:30
| Napsal:

Německý architekt Alexander Brenner navrhl pro umělecky založený pár vilu s výhledem a bazénem. Jednoduché bílé linie, specifické členění formy a rozostřené přechody mezi interiérem a exteriérem navazují na tradici architektury ve Stuttgartu, města, kde Le Corbusier uskutečnil svůj sen.

Vista House, Alexander Brenner, Stuttgart, © Zooey Braun
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Ateliér Alexander Brenner Architekten
Světadíl Evropa
Země Německo
Město Stuttgart

Kompozice stavby

Klienti si zakoupili parcelu na okraji šestisettisícového Stuttgartu s krásným výhledem na město. Vede k ní soukromá příjezdová cesta a jakémukoliv průhledu z ulice brání pískovcová zeď a nenápadná garáž, schovaná pod mozaikou z černého betonu. Od té vede lehce zakřivená úzká pěšinka až k zadní části pozemku, kde se nachází vstup.

Poměrně blízko umístěné budovy na východní a severní straně pozemku ovlivnily situování celé stavby. Architekt do severovýchodní části navrhl strohý roh a stavbu umístil co nejblíže k hraně pozemku. Před domem tak vzniká klidná a cizím pohledům skrytá zahrada. K jihozápadu, kde se naskýtají výhledy na město, se kompozice stavby otevírá. Výhled umocňují i četná zasklení po celé výšce podlaží.

Nepravidelný tvar stavby kompenzuje rozdílné hmotové pojetí staveb ve svém sousedství a snaží se tak lokalitu sjednocovat. Vedle toho vytváří krytí, díky čemuž u bazénu a zahrady vzniká pár zákoutí. Výrazná předsazená plochá střecha brání vnikání slunce do interiéru a jeho přehřívání a zároveň rámuje výhled na město.

Idea klientů a architekta

Ačkoli měli klienti poměrně přesnou představu o materiálech a atmosféře domu, spolu s architektem Alexander Brennerem se jim podařilo vytvořit kompromis, který splňuje ta nejvyšší architektonická kritéria. Interiér je velice otevřený a nabízí spoustu prostoru. Nejvíce je to poznat v obývacím pokoji, centru rodinného života a domu. Brennerovi se podařilo skloubit útulný interiér plný barev, kterému dominuje knihovna a v němž se dá rovněž příjemně relaxovat, s bílým světlým a vzdušným atriem, ze kterého vede schodiště do druhého patra. Přechod mezi těmito dvěma zónami je takřka nepatrný.

Jedním z přání klientů také bylo, aby si v domě mohli vystavit své umění. Proto do něj architekt umístil světlé a decentní prostory sloužící pouze jako doplněk a něžné pozadí. Podlaha z tmavého dřeva vizuálně propojuje všechny místnosti do jednoho harmonického celku, který ale může být, pokud je třeba, rozdělen. Například mezi kuchyni a jídelnu lze vsunout posuvnou příčku s dveřmi ze stejného dřeva, jaké je použito na podlaze.