Nejmodernější atletická hala v České republice nabízí třetí sezónou zázemí pro sportovní i kulturní akce

Úterý, 9. Červenec 2019 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Od roku 2016 mohou aktivní sportovci i milovníci sportovních utkání navštěvovat nejmodernější atletickou halu v České republice, která vznikla pod taktovkou projekční a inženýrské společnosti Ateliér Chválek v Ostravě – Vítkovicích.

Atletická hala v Ostravě - Vítkovicích, Chválek ateliér s.r.o. - foto © Cembrit
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Martin Chválek, Tomáš Janča, Jan Zavadil
Ateliér Chválek ateliér s.r.o.
Zodpovědný projektant
Generální dodavatel EKKL a.s.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Ostrava - Zábřeh
Ulice, číslo Starobělská 1392/74
Suma 385 000 000.00
Měna CZK
Datum realizace 2016
Materiál

Atletická hala vznikla v těsném sousedství haly Ostravar Aréna, se kterou je i provozně propojena. Spolu s blízkým Městským stadionem tak vznikl sportovní komplex umožňující pořádání sportovních i kulturních akcí. Celý sportovní komplex se zároveň řadí mezi sedm míst v České republice, která splňují podmínky projektu Národních olympijských center pro atletiku a fotbal.

Záměrem autorů bylo vytvořit budovu s jednoduchým hmotovým řešením, která nebude konkurovat dominantní Ostravar Aréně. Finální hmota navíc logicky využívá konfigurace terénu, který se mírně svažuje k jihozápadu.

Požadované rozměry sportovišť jako určující parametr

Objem haly od počátku určovaly požadované rozměry sportovišť, která splňují požadavky pravidel Mezinárodní atletické federace (IAAF) pro halové soutěže. Hala je „rozkročena“ nad stávajícím atletickým tréninkovým tunelem, který byl kompletně rekonstruován. Její elipsovitý tvar doplňují dvě hmoty obslužných objektů. První přidružená budova slouží sportovcům. Nachází se zde šatny, zázemí pro rozhodčí a organizátory soutěží. Návštěvníci pak přicházejí hlavních vchodem skrze druhou budovu, kde dále nalezneme stravovací zařízení a VIP zónu. Ze vstupní haly se šatnou a centrálním schodištěm procházejí diváci na tribunu s kapacitou 1020 míst k sezení. Ze severovýchodu se atletická hala těsně přimyká k podnoži Ostravar Arény. Hala skrývá běžecký ovál s několika drahami různých délek, sektory pro skok do výšky, skok do dálky, skok o tyči a vrh koulí. Její součástí je i atletický tunel s přímou běžeckou dráhou, sektorem pro skok do dálky a posilovnou.

Atletická hala v Ostravě - Vítkovicích

Materiálové řešení

Vzhledem k tomu, že hala je primárně určena především pro trénink atletických disciplín, bylo snahou autorů minimalizovat prosklené plochy fasád. Fasády štítových zdí tvoří kombinace imitace pohledového betonu a fasádních desek Cembrit Solid v šedém odstínu. Šedé vláknocementové desky doplňuje krytina z přírodního titanzinku v modrošedém odstínu. S hlavním tubusem haly pak kontrastují jak hmotově, tak materiálově obslužné objekty, kde autoři opět použili kombinaci kontaktního zateplovacího systému a provětrávané fasády, tentokrát s obkladovými deskami v dezénu imitujícím vzhled kortenového plechu. Diagonální vzpěry jihovýchodní fasády, které si vyžádalo statické řešení, současně vizuálně rozbíjejí monotónní fasádu tubusu haly.

Atletická hala v Ostravě - Vítkovicích

Rekonstrukce atletického tunelu

Realizace atletické haly a její provozní propojení s tréninkovým tunelem vyvolalo úpravy dispozičního řešení původního tunelu. Zásadní změnu znamenalo přemístění vstupu do samotného tunelu, který byl nově navržen v návaznosti na ostatní provozy ze vstupního prostoru neveřejné části atletické haly. Původně byl objekt tunelu zapuštěn do terénu. Při rekonstrukci došlo k odstranění větší části násypů, což umožnilo provedení úprav rozvodů vzduchotechniky, vyústění únikových východů z tunelu přímo na terén bez potřeby stávajících schodišť a zajištění přímého větrání šaten.

Konstrukční řešení

Základní nosnou konstrukci skeletu navrhli autoři ze železobetonu, nosnou konstrukci střechy pak tvoří dřevěné vazníky. Hlavním nosným prvkem střechy jsou obloukové nosníky z lepeného lamelového dřeva. Konstrukci zavětrování tvoří kombinace prutů z oceli a dřeva. Vzhledem ke značnému rozpětí střešních vazníků, které činí téměř 62 metrů, bylo nutné v rámci spodní stavby počítat se zachycením značných vodorovných sil. Autoři projektu pracovali s několika variantami střešní konstrukce a finálně pak došli k vytvoření spodní stavby v podobě železobetonové „krabice“, která dobře koresponduje s horní stavbou. Pro zvýšení tuhosti kolmo na svislou rovinu střešních vazníků byly navrženy oboustranné šikmé vzpěry v podobě ocelových trubek, které jsou kotvené do vazníků a do horizontálních prutů.

Veškeré informace získáte na webových stránkách www.cembrit.cz.