Pastva pro oči posluchačů

Úterý, 24. Květen 2016 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Když se v SPŠ Na Třebešíně otevřou dveře do multifunkčního sálu, interiér zřejmě překvapí nejednoho návštěvníka. Dokážeme si představit, že alespoň zpočátku přednášky je více pozornosti věnováno zkoumání vzhledu tohoto sálu, než samotné akci. Zážitek to však musí být i z pódia. Není divu, že tento projekt získal letošní cenu Grand Prix architektů v kategorii interiér.

IO Studio, Rekonstrukce multifunkčního sálu SPŠ Na Třebešíně - foto © Alexander Dobrovodský
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Luka Križek, Radek Bláha
Ateliér IO Studio
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha 10 - Strašnice
Ulice, číslo Na Třebešíně 2299
PSČ 108 00
Datum realizace 2015
Poznámka

Foto © Alexander Dobrovodský

Stávající stav

Střední průmyslová škola Na Třebešíně byla postavena okolo roku 1973 jako moderní experimentální komplex, v jehož areálu naleznete budovy učeben, ředitelství, šaten, dílen, odborných učeben, tělocvičnu s bazénem, konferenční sál a ubytovací zařízení pro studenty. Areál byl postaven jako experimentální škola s neotřelým architektonickým výrazem. Celý komplex budov objektů školy zaznamenal od svého vzniku několik částečných stavebních úprav, z čehož jediná zdokumentovaná a nejzásadnější byla provedena v roce 2010. Jednalo se při ní o kontaktní zateplení obvodové schránky budov včetně střech a kompletní výměna výplní stavebních otvorů.

Řešená část – objekt budovy přednáškového sálu

Architektonicky nejzajímavější částí kampusu je bezesporu stávající budova přednáškového sálu, která byla dobově navržena s odkazem na architekturu pozdních 60. let 20. století. Půdorysné řešení sálu je prokreslené do vnějšího tvaru budovy a vytváří deltoid, tedy osově souměrný konvexní čtyřúhelník. Jedná se o nejčastěji používaný půdorys u kulturních staveb vycházející z tvaru hlediště. Sál je z vnější strany přisazen k objektu ředitelství školy tak, že působí jako by byl do něho zakousnutý. Jeho dominanta je viditelná přímo od hlavního vstupu do areálu školy. Směrem od chodníku je budova v místě částí hlediště vykonzolovaná nad úroveň okolního terénu a budova tak není ve své plné půdorysné ploše podsklepena. Půdorysný tvar dvoupatrové budovy přednáškového sálu připomíná diamant a je zde navrženo tzv. stoupající hlediště. Spodní podlaží částečně pod úrovní terénu slouží jako technologická část, ve které jsou umístěny vzduchotechnické zařízení a kotelna, zbývající část pod hledištěm slouží jako archiv. Přístup do objektu je řešen jediným vstupem přes schodiště ze společné chodby budovy učeben. Vše nasvědčuje myšlence, že autor vnímal sál jako velmi důležitou stavbu v celkovém řešení areálu kampusu a věnoval sálu patřičnou pozornost. Nosný skelet je proveden ze železobetonových monolitických sloupů. Obvodový plášť je vyzděn tvárnicemi. Obvodové stěny jsou z vnější strany opatřeny kontaktním zateplením z roku 2010. Vstupní schodiště je řešeno jako železobetonové, vetknuté mezi schodišťové stěny. Střešní konstrukce je provedena jako lanová ocelová síť, a je ukotvená do železobetonového věnce objektu. Díky rozdílnému výškovému průběhu ŽB věnce došlo k vytvarování lanové konstrukce do tzv. zborcené plochy. Celá skladba konstrukce střechy je pak originální v tom, že zůstává neustále volně v pohybu a pracuje tedy s ohledem na nahodilé přitížení střechy a na teplotní změny. Ostatní interiérové vodorovné konstrukce jsou řešeny jako železobetonová stropní deska.

Popis stavebního záměru

Navržené úpravy měly za cíl revitalizovat prostor a vybavení přednáškového sálu tak, aby odpovídal současným požadavkům. V prostoru měly být navrženy nové povrchy a akustická opláštění, podhledy, vybavení mobiliáře a zázemí pro přednášející. Nově měl být navržen již nevyhovující způsob projekce a zvukového sdělení. Nově bylo rovněž požadováno nové řešení nucené výměna vzduchu a zajištění nových rozvodů tepla a chladu.

Popis konceptu architektonického řešení

V interiéru se nezachovaly žádné hodnotné architektonické prvky. Ani pod nánosy z různých stavebních epoch nebyly objeveny žádné dobové detaily. Přes všechny soudobé rekonstrukce byla v architektuře kampusu cítit přítomnost ducha 70. let. Proto jsme se na tuto vlnu architektonicky a výtvarně napojili a stavbě se pokusili přizpůsobit.

Výtvarné řešení sálu je silně ovlivněno dobovou architekturou postavenou na principu polygonálních ploch a užitém uměním vycházejícím z geometrické kompozice. Je ovlivněno dílem českého sochaře a skláře Stanislav Libenského. Hlavní myšlenka je postavena na expresivním tvarovém řešení stropu a stěn jako dvou samostatných útvarů. Tvarové řešení stropu vychází z půdorysu sálu, který je navržen ve tvaru „rozevřeného vějíře“. Podobně jako vějíř má povrch stropu vroubkovaní, které se směrem od středu rozevírá a prohlubuje. Strop je vytvořen z pnuté folie napínané na prostorově vytvarovanou Al konstrukci, která je složena z množství navazujících trojúhelníkových ploch. Neboť folii lze v celé ploše prosvítit, strop působí odlehčeně a křehce a vytváří přirozený protipól k přírodnímu charakteru lehce tónovaných dýhovaných obkladů stěn.

Stěny sálu jsou obložené nepravidelně naformátovanými deskami z překližky, které na sebe plynule navazují a vytvářejí polygonální tvarované plochy. Desky jsou dýhované břízovou dýhou opatřenou bílou poloprůsvitnou lazurou tak, aby prosvítala kresba dřeva a zachoval se přírodní charakter interiéru. Bílé tónování dřeva působí více abstraktně a dává vyniknout různému natočení ploch. Prostor tak působí více plasticky. Desky plní jak funkci akustickou tak i estetickou.

Sedadla včetně stolečků jsou provedeny rovněž v břízové překližce a jsou opatřeny látkovým čalouněním v pískové barvě. Ve stejném odstínu je pak vybrána podlaha z přírodního kaučuku.

Popis navrženého řešení

V prostoru jsou provedeny instalace elektro slaboproudé i silnoproudé a nové rozvody elektronického zabezpečovacího systému. Realizovány jsou nové instalace zdravotechniky, vzduchotechniky, vytápění a chlazení, zařízení AV techniky.

Obklady stěn jsou opatřeny deskovými dýhovanými materiály v dekoru břízy. Svislé obklady stěn (netýká se prostorově tvarovaných částí) jsou provedeny z formátů 3000 × 1500 mm orientováno vždy na výšku. Prostorově orientovány jsou řešeny dle předepsaného spárořezu. Použitá dýha je řezaná radiálně.

V prostoru přednáškového sálu je instalován tzv. napínaný podhled z pnuté folie. Tato napínaná folie je provedena jako transluscenční.

Prostor je nasvětlen pomocí spotlightů uchycených ke stropní konstrukci pomocí světelných lišt.

Sál je vybaven 125 sklápěcími křesly a 100 sklápěcími stolky firmy Kinoexport typu Komenius.

Ve spodní části sálu jsou nově umístěné interiérové celoskleněné bezrámové dveře, které oddělují přístupové schodiště kinosálu od chodby budovy učeben. Stávající 4 ks okenních výplní jsou opatřeny zatemňovacími roletami, které jsou ovládány inteligentním systémem, který slouží k zajištění vhodného prostředí pro promítání na plátno.

Sál je vybaven řízeným inteligentním ovládacím systémem, který umožňuje ovládat venkovních zatemňovacích rolet, stmívání a zapínání světel čí audio vizuální produkci.