Architektura /

Miloš Florián | Architektura mění formu

V úterý 29. listopadu se jako třetí host zimní série přednášek Digitální architekt [05] představí architekt Miloš Florián přednáškou, pro někoho možná až s provokativním názvem: Architektura mění formu. Miloš Florián přiblíží problematiku navrhování konstrukcí volných forem na bázi skla, síťových prostorových skořepin, fólií ETFE a plastu GFK.

Digitální architekt , 22. 11. 2005

Miloš FloriánAteliér Glass / Free form architecture1983 Absolvoval ČVUT FA, diplomní projekt vybrán do mezinárodní soutěže UIA o cenu UNESCO 19841983 - 90 Státní projektová organizace1991 ÚHA Praha, volné zaměstnání, některé návrhy oceněny1993 Orientace na nové tendence navrhování staveb, např. UNDERGROUND SPACE DESIGN1995 Od října pedagog na FA1996 Od října doktorandské studium1996 - 1997 Společně s arch. P. Vágnerem navrhuje v tuzemsku první skleněné stavby založené na počítačové simulaci a technice prostředí1998 Člen organizace simulace budov a techniky prostředí IBPSA1998 - 1999 V časopise Architekt a Stavba publikuje sérii článků o navrhování skleněných fasád budov1999 - 2000 Editor architektury časopisu Nanotechnology magazine2001 - 2004 V časopise Architekt a Era 21 publikuje sérii článků o navrhování skleněných fasádách a vysokoškolské skriptum Inteligentní skleněné fasády, které vychází v roce 2005 2004 Od října na FA-Ústav stavitelství 16 123 zakládá a vede ateliérovou skupinu Glass / Free form architectureAteliér Glass / Free form architecture se zaměřuje1. Navrhování energeticky úsporných budov ve spojení s inteligentními plášti ze skla na základě počítačové simulace, skleněná fasáda může být označena skutečně jako inteligentní jen tehdy, když využívá přírodních obnovitelných zdrojů energie, jako je energie slunce či větru, vzduchových proudů nebo vody či země jako zdroje tepla, aby zabezpečila požadavky na budovu. Pokud jde o vytápění, chlazení a osvětlení pro tento účel jsou prováděny počítačové simulace, testy s modely budov v aerodynamickém tunelu a s modely ve skutečné velikosti ve volném prostoru. Pro simulace se často používá počítačová metoda matematické modelování proudění tekutin / CFD - Computational fluid dynamics, která může pomoci proudění například plynu vizuálně demonstrovat rychlost, teplotu a intenzitu vzduchových proudů, aby se účinně využilo opatření pro úsporu energie. Znamená to, že celková energetická koncepce se musí vyvýjet ve stádiu navrhování, aby se dosáhlo efektivní interakce mezi fasádou, okolím a systémy budov. Současně s tímto způsobem navrhování souvisí i seznamování s příklady zasklení fasád. Plášť bývá sestaven z transparentních, matných či potištěných izolačních skel, která jsou zakomponována do posuvných, sklopných či otočných okenních křídel. Do zasklení mohou být integrovány holograficko-optické prvky, systémy denního osvětlení či fotovoltaické články, které zabraňují přehřátí slunečním zářením, rozvádějí rozptýlené denní světlo do místnosti a vyrábějí energii. Další prvky jsou skla s elektrochromickými, plynochromickými i elektrooptickými povlady. Vedle úsilí zaměřeného na sklo se výzkum orientuje i na materiály z plastu.>>Inteligentní skleněné fasády | Miloš Florián>>Miloš Florián | Inteligentní skleněné fasády2. Navrhování se sklem jako konstrukčním materiálem: sklo jako materiál, skleněná tabule, laminované sklo, izolační sklo. Poznatky budou aplikovány při plánování skleněných projektů.3. Navrhování systémů, které by zajistily optimální realizovatelnost architektur fantastických tvarů budov, struktur a urbanistických forem, kterými v poslední době reaguje nová generace architektů na zájem o teorii chaosu, fraktální geometrii a na zrychlující se vývoj v ostatních oblastech, především v informatice, umělé inteligenci, materiálovém inženýrství, molekulární biologii, genetice a nanovědě. Pozornost se obrací ke konstrukčním plně automatizovaným firmám, které využívají softwary na principu CAD/CAM technologii nejen k přípravě modelů a prototypů, ale i k jejich výrobě. Často se v této souvislosti hovoří o navrhování metodou digitálního prototypingu, o rapid prototypingu a podobně, které jsou dnes hybnou pákou řešení různých vývojových a úkolů. Výhodou takového digitálního navrhování je nejen precizně nadimenzovaný a vytvarovaný díl z různých hmot, ale pak i ve finále ze všech dílů vytvořeny dokonalý objekt ve velmi krátkém čase.4. Automatizace a robotizace ve strojírenství a stavebnictví. 5. Nanovědy a nanotechnologie. body 1, 2, 3, 4 a 5 se navzájem doplňujíMiloš FloriánArchitektura mění formuSérie přednášek Digitální architekt [05]Úterý 29. 11. 2005 | 17:45 hodFA ČVUT PRAHAPřednášková místnost C223Thákurova 7DIGITÁLNÍ ARCHITEKT [05]

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři