O kameni s dodavatelem stavby Vítězslavem Hájkem

Čtvrtek, 18. Březen 2010 - 1:00
| Napsal:
Přinášíme vám rozhovor s Vítězslavem Hájkem, dodavatelem stavby domu pro rodinnou rekreaci v Hraběticích v Jizerských horách.

Na první pohled i při bližším ohledání kamenné fasády domu v Hraběticích je patrná profesionalita provedení v celku i v každém detailu. Kde jste získali zkušenosti s tímto materiálem?

Byli jsme hlavním dodavatelem celé stavby, která nebyla z hlediska technologie ničím výjimečná. Zajímavá nám připadala sendvičová skladba obvodového zdiva – pálené cihelné bloky, vrstva tepelné izolace a kamenná přizdívka. To byla „výzva“. Tato přizdívka je vlastně betonový monolit prokládaný kamenem o tl. max. 16 cm. Při průměrné výšce přizdívky cca 7 m (ve štítech 10 m) musíte samozřejmě počítat s možností zborcení (vyboulení). Nejdůležitější však bylo vyřešit dilataci tohoto pláště. Podle výpočtů bylo třeba počítat s roztažností cca 2–3 cm na delší straně budovy. Navrhli jsme tedy speciální pružné kotvy, které umožňují přizdívce „chodit“ ve všech směrech a současně ji fixují proti vyboulení. Velice důležité bylo provedení svislé dilatační spáry na každé stěně budovy (protože si doposud nikdo nevšimnul, je asi udělána dobře…). Detailů, které bylo nutné řešit během výstavby, bylo ale více (např. podepření kamenné přizdívky nad rohovým oknem, vynešení oken mimo nosnou konstrukci, řešení pojezdových žaluzií apod.). Původně jsme zvažovali, zda provedení kamenného pláště nesvěřit specializované kamenické firmě, ale nakonec jsme se rozhodli provést ji našimi pracovníky. Tak velký rozsah kamenného zdiva jsme sice do té doby ještě nedělali, ale vše v životě je jednou poprvé. Navíc jsme si uvědomovali, že během provádění bude třeba řešit řadu výše uvedených detailů a problémů.

Samotná práce byla asi značně náročná nejen na řemeslné zpracování, ale i na pracnost. Kolik jste potřebovali času?

Svým způsobem jsme šli do neznáma, protože práce s kamenem se liší případ od případu. Zde chtěl architekt docílit přirozeného, nevyumělkovaného dojmu, jako by byl kámen přirozeně vyskládán bez zjevných, výrazných kamenických úprav. Už i proto bylo asi rozumné nezadávat práci kameníkům. Ti jsou většinou zvyklí opracovat kámen s jistou geometrickou přesností – a o to zde nešlo. Důležitý byl již výběr kamene. Vybírali jsme v určitém poměru různé druhy obkladových haklíků místní liberecké žuly, sáhli jsme i do hromad s úlomky, evidovanými v lomu spíš jako odpad. Architektovi vyhovovaly různé, atypické tvary a velikosti kameniva. To byla první fáze. Poté jsme zkoušeli různé kombinace a hledali optimální rytmus kamenů tak, aby byl dojem naprosto přirozený, nenásilný. Inspirací nám byly různé stavby v Jizerských horách, seděli jsme s panem architektem nad desítkami fotografií, které pořídil na svých cestách nejen v této lokalitě. Provedení pláště trvalo asi dva a půl měsíce. Pro dělníky i pro mě to bylo do jisté míry určité dobrodružství čehosi dosud nepoznaného, radost z hledání řešení, provedení, výrazu. Myslím, že i pan architekt prožíval podobné pocity.

I když bylo dáno, že zdivo bude mít rustikálnější charakter, museli jste kameny nějak opracovávat, upravovat?

Ručně je třeba upravit téměř každý kámen. Ale asi nejpracnější bylo spárování. Z estetického hlediska bylo třeba dodržet představu architekta o profilu a hloubce spáry. S architektem jsme také hledali přesný barevný odstín spárovací malty, který jsme pak museli dodržet, a protože se jednalo o maltu cementovou, bylo třeba průběžně stále kámen čistit – po zaschnutí by to bylo skoro nemožné. Ani se to nezdá, ale kamenná přizdívka má plochu kolem tří set metrů čtverečních. Naše práce budila velkou pozornost kolemjdoucích a vyslechli jsme spoustu názorů. Mohli jsme z nich téměř udělat anketu. Zprvu opatrné, spíše kritické hlasy – ale když jsme byli ve finále, byly názory již jednoznačně kladné. V drtivé většině se fasáda těmto laickým kritikům líbí. A nejen jim. Byli jsme již poptáváni dalšími architekty, zda máme volné termíny na kamenické práce. A to je myslím dobrá vizitka.

Psáno pro časopis Architekt 1/2010

EDITORIAL 01 NA OKRAJ / JULIUS MACHÁČEK SLOVO 02 DIGITÁLNÍ ARCHITEKTURA NEMUSÍ BÝT JEN VIRTUÁLNÍ / PETR VANĚK REALIZACE 04 DŮM PRO RODINNOU REKREACI, HRABĚTICE / JOSEF FALTEJSEK / ATELIER 4 / RECENZE JIŘÍ DOSTÁL 14 ZAHRADNÍ ALTÁN U RYBNÍKA MÁSÍLKO, HUMPOLEC / LUDĚK RÝZNER, JIŘÍ VINCENC, RADEK KUBÁT / OK PLAN ARCHITECTS 20 ROZHLEDNA BÁRA II, CHRUDIM / MARTIN RAJNIŠ / E-MRAK 26 AKÁTOVÁ VĚŽ, ŽIDLOCHOVICE / PAVEL JURA REALIZACE 32 TŘI VĚŽE VLADA MILUNIĆE STUDIE 28 KRKONOŠSKÉ CENTRUM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VRCHLABÍ / PETR HÁJEK REALIZACE 40 BYT NA STŘEŠE BÝVALÉ ŠKOLKY, PARDUBICE / IVANA DOMBKOVÁ / DONLIĆ INTERIÉR REKONSTRUKCE 46 PŘESTAVBA TRAKTOROVÉ STANICE, DOBRANOV / RADOMÍR GRAFEK, ZDENĚK NAVRÁTIL / RG PROJEKT REALIZACE 54 NOVOSTAVBA ATELIÉRU JIŘÍHO DAVIDA, ZBRASLAV / JIŘÍ PELCL VÝSTAVA 60 BIOUTOPIE MICHALA BRIXE/TEXT MICHAL JANATA TÉMA DIGITÁLNÍ ARCHITEKTURA 65 FLO(W) / TEXT MILOŠ FLORIÁN / PRÁCE STUDENTŮ A ČLENŮ ATELIÉRU FLO(W) 106 SKOK Z ANALOGOVÉHO SVĚTA DO SVĚTA DIGITÁLNÍHO / PROFILOVÝ ROZHOVOR S JANEM KRATOCHVÍLEM / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA 114 PARAMETRICKÁ STRUKTURA Č.2 / MICHAL KUTÁLEK / NEXT LEVEL studio,viktorjohanis KRÁTCE Z ATELIÉRŮ 120 ANKETA 123 ROZHOVOR 126 S MILOŠEM G. PARMOU HISTORIE 127 OD KOŇSKÉ BRÁNY K NÁRODNÍMU MUZEU / TEXT YVONNE JANKOVÁ 130 MĚNÍRNY ELEKTRICKÝCH PODNIKŮ HL. M. PRAHY / TEXT ZDENĚK LUKEŠ SOUTĚŽ 132 EUROPAN VÝSTAVA 134 DRNH:MĚ101 / TEXT ANTONÍN NOVÁK RECENZE 136 JEDINEČNÁ MONOGRAFIE O PŘÍBĚHU JEDINEČNÉ STAVBY / TEXT PAVEL HALÍK PUBLIKACE 137 SERVIS 138 SUMMARY 142

Klíčová slova: