EARCH crash test: Nová radnice Prahy 7

Středa, 22. Duben 2020 - 0:43
| Napsal:

Nová Radnice Prahy 7 vyšla z architektonické soutěže, stavba proběhla rychle a podle pravidel. Všichni jsou na ten barák pyšný. Ale mohl být větší.

Nová radnice Prahy 7 podle návrhu Atelieru bod architekti © Matěj Beránek
Fotoalbum: 

Před radnicí městské části Praha 7 v Holešovicích se rozdává desinfekce. Občané s rouškami stojí v rozestupech frontu a prohlížejí si nový úřad – většina ho vidí poprvé. Fasáda z režných cihel působí teple a povědomě, osloveným se líbí. Prosklený parter též vstřícně zve dovnitř. Návštěvník vstoupí do světlé haly, které jako socha dominuje točité schodiště. Na stěně velká orientační cedule ve vkusné grafické úpravě. A pokud návštěvník tápe, hned se ho ujme pracovník ostrahy - nyní vybavený plastovým štítem, což ještě zvyšuje pocit, že tady se občanovi obětavě slouží. A ve službě je navíc Arnošt Prošek – bývalý herec má srdečný projev a jasný přednes. „Všichni jsou tady na ten barák pyšný. Zdravě pyšný,“ říká.

Uvítání je tedy více než přátelské. Nová radnice Prahy 7 vznikla rekonstrukcí starší administrativní budovy, která je proměněná k nepoznání. Je otevřená, bezbariérová, světlá. Ne že by neměla nevýhody – je úřadu už teď poněkud těsná, i elegantní točité schodiště by potřebovalo kolem sebe víc místa, a prostorové rezervy tu rozhodně nejsou. Ani umístění mimo centrum městské části, v nenápadné ulici U průhonu není ideální. Ale pak je tu velká výhoda: transparentní a rychlý proces vzniku. Stavba trvala od nákupu čtyři roky a vešla se do slibovaného rozpočtu 500 milionů.


Nová radnice Prahy 7 podle návrhu Atelieru bod architekti © Matěj Beránek

Nebylo to bez chyby. Oproti původním slibům se práce o několik měsíců protáhly a asi o 20 milionů prodražily. Budovu městská část koupila od firmy s nejasnou vlastnickou strukturou – a nebylo možné dohledat reálné majitele.

Ale všechno to jsou problémy, které se řešily rozumně a veřejnosti na očích. A to i přesto, že jsme v Praze. Tedy městě, kde stavební projekty provází korupce nebo přinejmenším mlha. Ve městě kolibříka a mazánka a dalších mazaných komunálních politiků. Městě, které má územní plán starý dvacet let a je v něm kolem tisícovky změn, o nichž už těžko říct, komu a k čemu posloužily. Za této situace je proces vzniku nové radnice Prahy 7 průzračný a rychlý jako bystřinka – a to je na ní asi vůbec to nejhezčí.


Vstupní dvoraně radnice vévodí točité schodiště © Matěj Beránek

Tohle není google

Bez ohledu na osobní vkus. Avšak i ten je uspokojen – vše odpovídá dnešnímu estetickému cítění, zároveň je tu vidět materiálová poctivost a péče o detail, takže snad přežije i další módní vlny.  Autory rekonstrukce je Atelier bod architekti, kteří zvítězili v mezinárodní architektonické soutěži. Jsou autory celého projektu od koncepce po interiér a je tu znát jednotný autorský rukopis. K arzenálu materiálů patří beton (není to teď nějaká povinnost?), buková dýha, tmavě modré dveře s kulatými okénky. Velké kulaté okno ve vstupní dvoraně vede také na schodiště - tady máme rybičky, vtipkuje pan Prošek z ostrahy. Je to nicméně jeden z těch detailů, které prozradí péči architekta, stejně jako třeba mřížkový podhled místo obyčejného sádrokartonu. Každé patro má jinou barvu podlah. Ve vyšších patrech vznikly terasy, velká terasa je i na střeše, a je možné uspořádat si tu třeba svatbu. Sedmá městská se vyznačuje zřejmě největší koncentrací hipsterů, kreativců a milovníků Berlína. Nikdo z nich tady nemůže nic namítat. „Je to budova z tohohle století,“ říká mladá maminka Bára, která přišla vyřídit trvalé bydliště. Odchází s pocitem, že se sem přestěhovala správně.

Ze vstupní haly se dá jít také dolů do podzemí, kde je největší místnost – multifunkční sál, kde se jednou měsíčně bude scházet zastupitelstvo. Zatím se to ovšem stalo jenom jednou (záznam zde, pozor, schůze trvá 6 hodin), druhé zasedání překazila koronavirová infekce. Je tady lehký bílý nábytek, který se dá snadno přestavět, a dřevěná podlaha.


Sál pro zastupitele. Anebo „hezká tělocvična“? © Matěj Beránek

„Není tu žádná výzdoba ani státní znak, spíš to vypadá jako hezky vyvedená tělocvična,“ myslí si Tomáš Bartovský, zastupitel z opoziční ODS. A připomíná krásné sály historických radnic. Tenhle prostor má ovšem nejrůznější využití, budou se tu konat různé kulturní a společenské akce, a je to taky místo, kde si zaměstnanci mohou ohřát a sníst oběd. „V případě zastupitelského sálu mě ta multifunkčnost úplně neuspokojuje,“ říká Bartovský. Místostarosta Pavel Zelenka (Praha 7 sobě), který měl celou stavbu na starost, má pocit, že víc funkcí v jedné místnosti není problém. A že zaměstnanci mohou klidně donést krabičku s obědem do místnosti, kde jednou měsíčně zasedá zastupitelstvo. Není nutné mít na to zvláštní zónu. „Tohle není google, to je úřad,“ říká místostarosta.

Málo prostoru je nicméně asi hlavní nedostatek téhle nové budovy. Je to znát také před úřadovnami. Míst k sezení je pár, zbytek čekajících stojí. Kanceláře úředníků jsou minimální. A hlavně – několik pracovišť se sem zkrátka nevešlo: odbor auditu a kontroly, část odboru dopravy, centrální spisovna  – i když trend je spíš shromáždit pod jednu střechu úřad, městské organizace a přidat třeba ještě knihovnu nebo kulturní sál.

„Za daných okolností nebyla lepší varianta. Museli jsme jednat rychle,“ říká Pavel Zelenka. Úřadu totiž končil nájem v jeho provizorním sídle v budově Generálního finančního ředitelství. A dost dlouho to vypadalo, že MČ zvolí variantu, která trochu vypadala jako z kanceláře Tondy Blaníka.


Kaskádovitý tvar budovy vytváří venkovní terasy radnice © Matěj Beránek

Argentinská super hvězda

Je červen 2010 a tehdejší starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS) přináší na zastupitelstvo nabídku. Koupit pro radnici od skupiny PPF jejich projekt na administrativní budovu Argentinská hvězda. Projekt je už hotový a stavba domluvená – stavěl by Syner. Tedy společnost, která ODS sponzorovala a zároveň od jejích představitelů získávala zakázky, zejména ve svém domácím Liberci, jehož symboly byly tou dobou Ještěd a korupce. Cena by byla zhruba jedna a půl miliardy, což jsou přibližně dva roční rozpočty městské části – ale vyřešila by to miliardová půjčka

Přesvědčování trvalo dva roky, skončilo to až hromadným NE. Opozice uspořádala referendum, přišla skoro půlka Prahy 7, s odhlasovali si nové výběrové řízení, radnici do 500 milionů, a také architektonickou soutěž.Referendum pořádali TOP 09, Strana zelených, a také tehdy neznámý učitel Jan Čižinský. A pak vzniklo uskupení Praha 7 sobě a vyhrálo volby a vládne na Praze 7 dodnes. Symbolem jejich politického stylu měla být právě nová radnice.


Střešní prostor může sloužit třeba malým svatbám, na fotce místostarosta Pavel Zelenka (Praha 7 sobě) a Karolína Vránková © Matěj Beránek

Povedlo se jim to. Vešli se do slibovaného rozpočtu –  radnice vyšla na 430 milionů korun včetně zařízení. Uspořádali  architektonickou soutěž s mezinárodní účastí i porotou. Díky tomu se povedlo udělat z vyžilé administrativní budovy z 80. let cool dům. Rekonstrukce a recyklace starších budov vidí architekti i ekologové jako krásnou a záslužnou činnost, v praxi je to ovšem spíš série komplikací – tady se během stavby musely měnit statické výpočty a to zvýšilo náklady. Nová budova je nízkoenergetická a slibuje úsporný provoz. Tohle vše uznávají i zastupitelé opozice. 

Výhrady mají k velikosti – a není to už volání po super hvězdě, znějí vcelku rozumně. „Radši bych šel do budovy větší, kde by mohly sídlit i nějaké další instituce a služby,“ říká Tomáš Bartovský. Za příklad dává Prahu 12. Ta začíná stavět radnici, kde bude také kulturní sál, restaurace, obchody či kanceláře. 

Všechny kroky zveřejňuje na webových stránkách, proces je transparentní, z pohledu architektury a urbanismu to však neslibuje oslnivý výsledek: má to být sice „logické centrum městské části“, avšak neproběhla architektonická ani urbanistická soutěž. Radnice uzavřela smlouvu se stavební firmou, a ta zadala projekční práce architektonické a inženýrské společnosti LOXIA, která jinak projektuje komerční development domů a kanceláří – a podle toho bude zřejmě vypadat i nová městská budova.


„Tady máme rybičky,“ vtipkuje ostraha. Pohled ze schodiště do jednoho z podlaží. © Matěj Beránek

Deset rozdílů

Také další městské části Prahy se snaží nějak vyřešit problém radnice – a je to vždycky jinak složité. Praha 10 se pokouší oživit Vlastu. To je vyžilá budova z 80. let, a hezké jméno je asi její hlavní přednost. Praha 16 buduje novou radnici a náměstí v Radotíně, studii navrhlo (bez soutěže) studio Třiarchitekti, podrobnou projektovou dokumentaci však provádí inženýrská firma, a tak se nedá spolehnout na jednotný autorský rukopis. A pak je tu samozřejmě Praha 8 a její Nová Palmovka, památník komunálního velikášství. V roce 2010 tam zastupitelé odhlasovali (většinou jednoho hlasu a krátce před volbami) stavbu za miliardu, kde měl být úřad, kanceláře i obchodní centrum. „Jsme rádi, že jsem nedopadli jako tam za řekou,“ říká místostarosta Prahy 7 Pavel Zelenka a ukazuje rukou směrem k Palmovce. Rozestavěné torzo tam chátrá už pět let.

Celkově je to spíš rozpačitý seznam. Nejlépe z toho asi vychází malá městská část Praha - Ďáblice s novou městskou budovou z prefabrikovaných dílů a s reflexní fasádou – svižné řešení ateliéru A.LT. 


„Otevřená a vstřícná radnice,“ je heslo Prahy 7 sobě. Do každé kanceláře lze nahlédnout oknem ve dveřích. © Matěj Beránek

A Praha 7 je též favorit. Kvalitní architektonické řešení, přiměřená míra designu, rozumné náklady, rychlá realizace a přímá cesta od architektonické vize ke skutečnosti. „Když se podíváte na vizualizace a dnešní podobu, je to skoro stejné,“ říká Pavel Zelenka. Je opravdu těžké najít deset rozdílů mezi vizí a realitou. Jen ostraha má přes obličej plastový štít a roušku. A na recepční pult vylepil někdo nevzhledné plakátky s koronavirovou osvětou, které místostarosta Pavel Zelenka,  povoláním grafický designér, těžko snáší. 

plus: transparentní výběr, mezinárodní architektonická soutěž, rychlost, efektivita, rekonstrukce

minus: zvýšení ceny během rekonstrukce, není jasné, kdo byl vlastníkem budovy, málo prostoru 

EARCH crash test: Publicistka a novinářka Karolína Vránková testuje nové stavby v ostrém provozu. Jak přežije nová architektura srážku s realitou? A co lidi? Milují ji nebo nenávidí? V rubrice vyšlo: apartmány v Harrachověsídlo firmy Lasvit v Novém Boruprodejna potravin v Seči.