Nové číslo časopisu Beton TKS se zaměřuje na technologie

Pondělí, 23. Duben 2018 - 10:42
| Napsal:

Vyšlo nové číslo časopisu Beton TKS s tématem TECHNOLOGIE. V něm se můžete dočíst například o 3D tisku ve stavebnictví, plovoucích tělesech z vláknobetonu nebo o administrativní budově ve Strančicích od Davida Krause.

Časopis Beton TKS, číslo 2/18. Zdroj: Beton TKS
Fotoalbum: 

Technologie… co to vlastně je a jak ji současná doba vnímá?

 Technologie (slovo řeckého původu, resp. spojení slov „dovednost“ a „slovo, nauka, znalost“) je odvětví techniky, které se zabývá tvorbou, zaváděním a zdokonalováním výrobních postupů. Obecně lze za technologii označit použité prostředky pro danou práci (týkající se výroby, opravy nebo služeb) či souhrn dokumentů nazývaných výrobní tajemství nebo know-how, mezi něž patří technické výkresy nebo technická dokumentace, plány, výrobní postupy, schémata, ale též oddělení technické přípravy výroby ve výrobním podniku. Konstruktér/projektant je ten, kdo nakreslí (technický) výkres a připraví kusovník materiálu (výkaz výměr), ze kterého se má vyrábět/stavět. Technolog určí jak, na jakých strojích, jakým nářadím a za kolik peněz se bude stavba vyrábět či realizovat. Stavební technologie mají na rozdíl od jiných svá specifika, která spočívají především v tom, že pokaždé souvisí s unikátní stavbou, tedy originálem, který nemá své identické dvojče. Tím se dostávám na začátek úvahy, jak se vyvíjela stavařina samotná, a s ní i potřebné technologie realizace staveb.

Je třeba se ohlédnout hodně, ale hodně zpět. Možná že ne všichni vědí, že byl v roce 1415 v klášteře St. Gallen nalezen rukopis díla o architektuře a příbuzných oborech, známý dnes pod názvem Deset knih o architektuře od Vitruvia (jeho narození je kladeno přibližně do let 80. až 70. př. n. l.). Toto dílo je rozděleno na deset knih: 1. – plánování měst a základy urbanistiky, charakteristika dobrého architekta; 2. – stavební mate­riál používaný pro stavby; 3. a 4. – chrámy, sloupy; 5. – veřej­né budovy, divadla, lázně a další veřejné budovy; 6. – soukromé budovy; 7. – vnitřní zařízení; 8. – vodovody; 9. – stavba hodin, astronomie; 10. – strojnictví (zvedací, bojové a válečné stroje). Jedná se o jediné dochované dílo podobného druhu z období římské kultury, které je navíc pojato tak geniálně, že se dočkalo velkého ocenění staviteli raného středověku. Má charakter učebnice s literárními náznaky a řadí se tak mezi rané odborné publikace. Jistě byla tato kniha využívána architekty v císařském období Říma a je dokladem prozíravosti člověka té doby. O první známé novodobé vydání Vitruvia v Římě se roku 1486 zasloužil Giovanni Sulpicio a kniha se rychle stala inspiračním zdrojem pro renesanční a později i barokní a klasicistní architekturu.

Vitruvius nejvíce proslul tvrzením, že struktura stavby musí vykazovat tři základní vlastnosti, resp. musí být silná neboli trvanlivá, užitečná a krásná. Co na tento výrok říká 21. století? Např. vyhláška č. 268/2009 Sb., tedy vyhláška o technických požadavcích na stavby, ustanovuje, že „…stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou: 1) mechanická odolnost a stabilita, 2) požární bezpečnost, 3) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, 4) ochrana proti hluku), 5) bezpečnost při užívání, 6) úspora energie a tepelná ochrana“. Není zde jistá podobnost, která byla rozvíjena po dobu několika tisíciletí? Co nám sděluje Vitruvius o architektuře? Že architektura je napodobováním přírody. Stejně jako si ptáci a včely staví svá hnízda, podobně si i lidé z přírodních materiálů staví svá sídla, která jim mají zajistit ochranu před klimatickými vlivy za užití konkrétních technologických postupů. Zdokonalení lidského způsobu výstavby se projevilo např. u dórského, ionského a korintského stavebního systému, jako novější příklad lze uvést prefabrikovanou výstavbu z minulého století reprezentovanou např. systémy řady G55, T01B, PS61, VVÚ-ETA, Larsen-Nielsen a dalšími.

Vitruvius bývá někdy nepřesně nazýván prvním architektem, ale jeho výstižnější popis je první římský architekt, který psal o svém oboru. Je třeba poznamenat, že Vitruvius měl mnohem širší rozhled než dnešní moderní architekti, neboť římští architekti běžně praktikovali mnoho různorodých disciplín, díky nimž bychom je v dnešní době mohli nazvat zároveň inženýry (technology), architekty, krajinnými architekty, umělci i řemeslníky (dělníky). A není to přesně to, co nám dnes již schází? Ano, žijeme v době profilace do odborností, protože nejsme schopni být chodící encyklopedií. Ale není to možná na závadu? 

Žijeme v době softwarového rozvoje v různých prostředích, kde se v současnosti významně profiluje BIM (Building Information Modeling aneb informační model budovy). Je potřeba si uvědomit, že se nejedná pouze o nainstalování nového softwarového řešení, ale o zásadnější změny v celkovém systému práce ať už se jedná o projektanta – jednotlivce –, či spíše celý projekční ateliér. Málokdo totiž bere na vědomí, že BIM se kromě plánování týká i volby technologií pro realizaci vč. např. řešení BOZP, a to jak ve fázi výstavby, tak i následně za provozu. Jedná se o prostředí, které pokrývá vše od záměru přes užívání až po odstranění stavby. U nasazení softwaru BIM jde o změny v myšlení, pracovních postupech a návycích, jež v podstatě vedou k nové metodice práce, tedy jde ideálně o spolupráci všech v reálném čase na jednom modelu budovy. Právě i tento vývoj nám pomáhá zdokonalovat modelování staveb s cílem zajistit bezpečnější pracoviště při realizaci technologických postupů, lépe definovat možné realizační konflikty a také naplánovat bezproblémovou údržbu. S tím souvisí také možnost vzájemné komunikace pomocí otevřeného souborového formátu, který je nezávislý na vývojářích programů a který s sebou nenese pouze informace o prostorových vazbách např. ve 3D modelu, ale též dovoluje ke každému stavebnímu prvku přiřadit další potřebné informace, tj. metadata, jako např. typ výrobku, výrobce či jeho cenu, příp. další potřebné a užitečné informace. Své řešení BIM v něm tak naleznou jak architekti, stavební inženýři, statici, projektanti profesí, technologové, koordinátoři BOZP, tak i stavební firmy, stavebníci, developeři či správci budov. 

Tedy zpět k Vitruviovi. Na počátku minulého století nám stačilo na realizaci staveb pár výkresů 2D. Bylo to též o „těch“ stavitelích, kteří měli vše jen v hlavě. Možná nás co nevidět překvapí fakt, že zmizí mezifáze 2D a 3D výstupů a náš nápad v hlavě bude ihned realizován roboty. Ano, též robotizace žene v současnosti stavebnictví, které doposud zaostávalo za ostatními průmyslovými odvětvími, vpřed, resp. robotizace se již dostává na stavbu samotnou. Rozhodně nechci být zpátečnický, ale často podléháme vlivům těchto prostředí a vzdalujeme se využití našeho nejsilnější computeru, a tím je náš mozek. Mysleme i za použití všech dostupných podpůrných systémů!

doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.

vedoucí Katedry technologie staveb na ČVUT v Praze

 

OBSAH: 

Úvodník

Technologie…
co to vlastně je a jak ji současná doba vnímá?

Pavel Svoboda/2

 

Téma

Přehled dostupných technologií 3D tisku z cementových malt

Michal Kovářík, Pavel Svoboda, Petr Štemberk/3

 

Stavební konstrukce

CELKOVÁ PŘESTAVBA A ROZŠÍŘENÍ ÚČOV V PRAZE NA CÍSAŘSKÉM OSTROVĚ

Hana Maixnerová, Ivo Köhler, Alena Procházková, Vladimír Hendrich/17

BETONOVÉ KONSTRUKCE PLAVEBNÍ KOMORY HNĚVKOVICE

Miloš Zich, Jan Prokeš, Kateřina Boříková, Jan Koláček/28

 

Materiály a technologie

Unikátní tenkostěnná oblouková lávka z UHPFRC

Jiří Kolísko, David Čítek, Ondřej Císler, Petr Tej, Jan Marek/34

PLOVOUCÍ TĚLESA Z VLÁKNOBETONU

Ondřej Slabý, Stanislav Smiřinský, Jitka Vašková/40

TEPLOTA ČERSTVÉHO BETONU A MOŽNOSTI JEJÍHO SNÍŽENÍ

Robert Coufal, Jan L. Vítek/46

 

Věda a výzkum

Voda v betonu

Marek Vinkler/49

Specifikace betonu pomocí jeho vlastností

Jakub Hobza, Robert Coufal, Jan L. Vítek/54

Metodika hodnocení trvalé udržitelnosti betonu

Tomáš Vymazal, Břetislav Teplý, Pavla Rovnaníková/58

Protipožární obklady z lehkého kameniva pro tunelové stavby

Vladimír Junek, Tomáš Míčka, Jiří Kolísko, Martin Kroc, Isabela Bradáčová/64

 

Můj dům, můj beton

Administrativní budova ve Strančicích

David Kraus, Štěpán Kočí/68

 

Aktuality

Zemětřesení vzdorný bednicí systém pro chladicí věž

Radek Syka/39

Technická pravidla ČBS 03 (2018) Pohledový beton (info o publikaci)

Pavel Kasal, Rudolf Hela, Petr Finkous, Václav Lorenc/44

Návod na použití betonu (1. část)/62

Semináře, konference asympozia/72

 

Firemní prezentace

ČBS/25

DOKA/51

Redrock/53 

Dlubal Software/57 

SVB ČR/63 

VUMO/72 

ICCC Prague 2019/3. strana obálky

ČBS/4. strana obálky

Článek byl převzat z partnerského časopisu BETON TKS.

Klíčová slova: