Strategický plán Vodňan aneb kam jdeme

Pátek, 18. Únor 2011 - 1:00
| Napsal:

Vzhledem k rozsahu úkolu, který před nimi stál, se účastníci workshopu ve Vodňanech rozhodli vytvořit jeden společný projekt. Zjistili, že definovat problémy tohoto malého města bude přinejmenším stejně obtížné jako je řešit. Vodňany se ani nerozrůstají, ale ani nevylidňují – tento stav však nelze nazvat harmonickou rovnováhou, ale spíše stagnací. Ale proč? Na první pohled tu na žádný výrazný problém nenarazíte.

Fotoalbum: 

 

Účastníci:

IDA ČAPOUNOVÁ, MARKÉTA DOLEŽALOVÁ, HELENA DOUDOVÁ, JANA HLAVOVÁ, MARIE JANÍČKOVÁ, ELIŠKA KOSOVÁ, ANEŽKA MARTÍNKOVÁ, DAVID PAVLIŠTA, JAN PELČÍK, HANA PROCHÁZKOVÁ, ONDŘEJ SYNEK, JINDŘICH TRAUGOTT, HONZA VLACH, JIŘÍ ŽID A HANČÍ, PEDAGOGICKY VEDL MICHAL KUZEMENSKÝ

 

Účastníci měli za úkol vytvořit 3D model a kvůli tomu museli projít a nafotit v podstatě celé město. Postupně tak před nimi vyvstávala nedořešená místa, zanedbané dědictví a především bariéry. Nejproblematičtějším se ukázal těsný límec mezi historickým centrem a jižní částí města, kde bydlí velká část lidí. Tento límec tvoří železniční trať (lokálka) a výrobní provozy v jejím sousedství. Jižní část tak s centrem a s autobusovou stanicí, která je pro lidi dojíždějící za prací klíčová, spojují jen dvě silnice, střední část této oblasti je zcela neprůchodná. Z rozhovorů s místními pak studenti pochopili, že problém Vodňan je především v jejich hlavách – na své město nejsou nijak hrdí, neidentifi kují se s ním a z toho plyne i jejich malý zájem o veřejný prostor. Autoři však stejně aktivně mapovali potenciál, který Vodňany díky svému velkorysému městskému, ale i přírodnímu založení mají. Centrum defi nují zčásti zachovalé hradby, dají se vytušit důležité osy, na severu je soustava rybníků, na jih míří zbytky barokních alejí. Za posledních dvacet let tu vyrostlo jen několik málo domů a Vodňany zůstávají v zásadě kompaktním celkem, hranice sídla a krajiny jsou stále zřetelné, zároveň ale i otevřené. Jaké by však Vodňany podle architektů měly být? Především své, tedy „vodňanské“ – v této podobě pak pevné, jasné a čitelné. Svou identitu mohou čerpat jak z minulosti, tak i ze současnosti. Práce týmu se postupně rozeběhla několika směry – plány, kresby i texty svědčí o intenzivní analytické práci, ne všechny úkoly však bylo možné dokončit, dva týdny jsou přeci jen trochu málo. Poslední dny se tak účastníci koncentrovali především na několik klíčových míst – až už problémových, nebo těch s velkým potenciálem.

První výzvou je vjezd do města, který studenti navrhují zřetelněji artikulovat, přijíždějící musí vědět, že se blíží k Vodňanům. Tedy vysázet alej, obnovit rybník, zastavět proluku na hraně města. Dalším úkolem je vyřešit zaškrcení mezi jižním městem a centrem – autoři navrhují novou pěší trasu přes železniční trať a výhledově doporučují usilovat o přeměnu výrobního areálu v plnohodnotnou čtvrť s ulicemi. Třetím navrhovaným zásahem je úprava zanedbaného koupaliště na sídlišti v jižní části města. To by mohlo být impulsem pro zlepšení všech veřejných prostor sídliště. Poslední dva návrhy těží z výjimečného krajinného založení Vodňan a jeho okolí. Severní okraj města s velkými rybníky by měl sloužit procházkám, vyjížďkám na kole či na bruslích. Aby bylo „kam“ zamířit, navrhují autoři na kopci nad městem postavit rozhlednu. Na jižním okraji Vodňan pak studenti chtějí obnovit krajinnou barokní kompozici cesty k usedlosti Na Lázni a dále k baroknímu kostelu Panny Marie na Lomci. Účastníci workshopu se ve výsledku soustředili především na koncepční práci – pojmenování problémů a také (znovu)nalezení potenciálu, který Vodňany mají. I jejich řešení zůstala v ideové, často hodně velkorysé podobě. Právě ta by však mohla místní občany oslovit, nastartovat hrdost na místo, kde žijí. Autoři studie naznačili směry, ukázali cesty, uvolnili (především mentální) bloky.

 

Psáno pro časopis Architekt