Rozhovor s autorem Freedomku Markem Štěpánem

Čtvrtek, 14. Říjen 2010 - 10:58
| Napsal:
Freedomek. Jedinečný objekt vystavený na Václavském náměstí v rámci akce Architecture Week. Již během prvních hodin vzbudil obrovský zájem návštěvníků na náměstí, z nichž si ho někteří chtěli odvést rovnou na svou parcelu. Úspěch byl tak velký, že se museli dotisknout propagační materiály. Během prvních tří dnů měl 600 fanoušků na Facebooku. Popovídal jsem si s jeho autorem, moravským architektem Markem Janem Štěpánem.

Freedomek pokřtil známý teoretik architektury a odborný publicista Zdeněk Lukeš. Pravidelní čtenáři EARCHu znají jeho Psí procházky a články o architektuře. O průběhu křtu a parametrech Freedomku více zde.

Podle nekončícího davu před Freedomkem s ním máte úspěch, je to tak?
Museli jsme si dokonce vypnout telefony kvůli telefonátům a návalu návštěvníků. Lidem, kteří sem příjdou, se to líbí a ti ostatní na internetu klasicky remcají. Zajímavé je, jakým způsobem domek přitahuje ženy. Dopoledne se jich tu pár objeví a odpoledne příjdou jejich kamarádky.

Pomohli jste tomu a priori nebo je to čistě náhoda, že o Freedomek mají větší zájem ženy?
Dopředu jsme udělali malý průzkum, takže pračka a robotický vysavač je tam čistě kvůli rozhodnutí žen. Chlapa nenapadne, že v tak malém prostoru je pračka účelnější než myčka. Těch pár kousků nádobí umyjete v ruce hned.

Existuje pro Vás konkurence? Z čeho jste vycházeli?
O konkurenci nevím. Freedomek ale lze srovnat třeba s Loft Cube od Wernera Aisslingera, což je spíše designová záležitost, která je finančně absolutně nedostupná. Freedomek byl myšlen spíše v duchu českého teoretika architektury Karla Teigeho jako fungující, příjemný domek, který si běžný člověk může pořídit. Je to takový domek pro pocit svodody. Svobody od zedníků, řemeslníků, stavění, pocitu nenapojit se na systém médií, mít malé náklady na provoz a tak.

Vystavený domek je prototyp. Jak jste jej dopravili do Prahy a nainstalovali?
Cesta byla takové sci-fi. Sedum a půl hodiny jsme modul dostávali z haly v Lipůvce, ve které se domek montoval. Její dveře byly jen o málo širší než profil Freedomku. Navíc to bylo v zatáčce a z kopce. Když se to povedlo a modul se naložil na trak, řidič nám suše s fajfkou v puse sdělil, že se zajede podívat, jak se jede do Prahy... no a fakt na dvě hodiny odjel. Neměli jsme zrovna moc času, protože pokud bychom nestihli vjet na Václavák do 5 hodin ráno, tak by nás tam už policisté nevpustili. Naštěstí ztráty žádné nebyly, až na detail typu narušený hi-fi kabel. Po instalaci a otevření Freedomku mi i Jirkovi spadl obrovský kámen ze srdce.

Museli jste mít nějaké povolení od policie na cestu do Prahy, doprovodné vozidlo apod.?
Jedno doprovodné vozidlo s modulem jet muselo, přestože nešlo o extrémní náklad, ale pouze nadměrný. Organizace závisela na dopravci, my jsme mu pouze určili místo odvozu a umístění. Cestu do Prahy si našel sám, tu po Praze mu určila policie.

Stihli jste to v pořádku?
Ráno zde na něj čekala pražská produkce Architectureweek-u a pár minut před pátou hodinou ráno nám telefonovali: ,,Už je tady, už je tady! ... On to přejel....”. Nakonec jsme to stihli téměř na vteřiny.

Máte už nějaké závazné objednávky?
Ano, máme. Jen za včerejšek jsme měli tři vážné zájemce, kteří si chtěli odvést prototyp rovnou z Václaváku na svou parcelu. Příjemně mne překvapil zájem ze zahraničí.

Jak se Vám vlastně podařilo získat tak lukrativní místo? (Freedomek dočasně stojí asi 100 m pod “koněm” na Václavském náměstí, pozn. redaktora.)
To je zajímavý příběh. Původně jsem navrhoval tento domek před třemi lety na přání svého kamaráda, brněnského zlatníka Jiřího Brosche, který dělá produkci Freedomku. Tehdy se nezrealizoval, Jirkovi ale pořád ležel v hlavě a chtěl ho udělat. Projekt ležel tři roky v šuplíku, dokud se u mě v ateliéru před dvěma a půl měsíci nezastavil Petr Ivanov z Architecture Weeku s Dagmar Koudelkovou, kunsthistoričkou. Nabídli mi, jestli nechci vystavit něco na Architecture Week. Pořád jsem jim ukazoval nějaké kostely, ale většina z nich byla už někde publikovaná. Tak jsem oprášil projekt Freedomku, i když se ještě nejmenoval Freedomek a Petr Ivanov na to řekl: ,,Jestli to stihnete, tak vám ho dám na Václavák.” No a stihli jsme to.

Za dva a půl měsíce? To byla výzva... :)

Nakonec jsme to s Jirkou Broschem díky jeho talentu zvládli. Velký podíl na tom taky mají tesaři z H-střechy, Koryna a ostatní partneři. V rámci toho bych chtěl poděkovat i produkci Architecture Weeku a Praze 1.

Celý Váš tým pochází z Brna. Pokoušeli jste se během příprav Freedomku spojit s brněnským magistrátem a spolupracovat nějakým způsobem například na společné prezentaci v Praze?
Ano, kontaktovali jsme za tímto účelem brněnský magistrát brzy poté, co jsme se dozvěděli o umístění Freedomku na Václaváku. Chtěli jsme Brno prezentovat, jelikož jsme odtud byli na AW asi jediní. Bohužel pro Brno to jeho zástupci zamítli.

Uvažovali jste o nějakém větším objektu z Freedomků, např. o bytovce, kanceláři apod.?
Konstrukce to umožňuje, ale zatím nechceme jít touto cestou, protože je to spojované s domy typu Vsetín, hotely apod. Tímto směrem nemíříme. Máme vymyšlené dva rozměrové moduly, které se dají skládat ve stejné rovině do větších celků, třeba 3+1. Velké objekty by asi byly proti principu Freedomku.

Jak je to se stavebním povolením?
Právní výklad stavebního zákona se mezi odborníky i stavebními úřady liší, ale obecně převažuje názor, že stavební povolení není potřeba, avšak územní souhlas ano. Jako dočasná stavba může stát Freedomek kdekoli. U obytné stavby s číslem popisným potřebujete zápis v katastru nemovitostí, takže to stavební povolení potřebujete určitě, ale u víkendové stavby spíše ne.

V minulosti jste učil na FA VUT v Brně. Učíte stále? Co Vám to přináší?
Ano, učím ateliéry. Na jednu stranu to zabere nějaký čas, na druhou stranu je to velmi inspirující, takže je to oboustranně přínosné. Nyní mám na čtyři semestry vypsané téma Sakrální?!, kde se zabýváme jak sakrální stavbou, tak sakrálním územím.

Ve Vaší tvorbě převažují zmíněné sakrální stavby. Jak jste se k tomu dostal? Přece jenom se jedná o velmi specifické téma.
Vedl mne k tomu světonázor, jelikož jsem věřící, a také trpělivost. Návrů mám mimochodem asi desetkrát víc, než realizací. Takže trpělivost má svůj nezanedbatelný význam.

Máte nebo chystáte nějaké realizace v zahraničí?
Zatím ne, ale stala se mi dnes příjemná věc, když k Freedomku přišla skupinka Australanů, mezi nimiž byla jedna paní původem z Česka. Vyprávěla mi o tom, že přiletěli do Evropy kvůli studiu architektury. V Česku je zajímají tři stavby a mezi nimi můj kostel v Zábřehu... docela náhoda. Tento kostel se dostal do knih o Evropské architektuře, takže je známý i mimo Čechy.

Pracujete pro vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. V čem spočívá Vaše práce?
Je to takový architektonický pohled z makro měřítka Hradu. Naštěstí na hradě akčně funguje památková péče i Správa pražského hradu a moje práce tam spočívá hlavně v analýzách, syntézách a konzultacích. Momentálně se díky společenské situaci s financováním některé investiční akce utlumily.

Takže přímo neprojektujete, ale především konzultujete .
Ano, přesně tak. Až na vyjímku s úpravou severního vstupu Pražského hradu, kam se umístil pylon se sochou Vincence Makovského, která do té doby byla v depozitáři. (O tomto projektu architekta Štěpána vydáme samostatný článek před státním svátkem 28. října, poznámka redaktora.)

Děkuji za rozhovor.

 

Oficiální stránky Freedomku zde.

Klíčová slova: