Přichází čas pro BIM ve státní správě?

Pátek, 14. Únor 2014 - 14:12
| Napsal: | Zdroj: Odborná rada pro BIM

Většina lidí, kteří se pohybují v oblasti stavebního průmyslu již o informačním modelování budov (BIM) slyšela. Pro ty, kteří neví, co si pod tímto pojmem představit, provedu jen krátké shrnutí. Předně se jedná o nový přístup ke stavebnictví a ke spolupráci na stavebních projektech. I když se BIM překládá z angličtiny jako „Informační modelování budov“, není to úplně přesné, protože metodika práce a související nástroje se používají i v oblasti infrastrukturních staveb a v dalších sektorech stavebnictví.

YES to BIM

Můžeme si tedy představit, že výsledkem celého procesu je „digitální model stavby“ využitelný po celou dobu životnosti stavby. Hlavní myšlenkou je postoupit od sdílení dokumentů a výkresů ke sdílení informací. Ať už je to na v rámci jedné organizace (což se označuje někdy jako osamělý BIM), nebo lépe mezi jednotlivými organizacemi. Čím více účastníků projektu přistoupí na tuto metodu práce, tím jsou celkové úspory potenciálně větší. Situace samozřejmě není zatím tak ideální, ale to je spíše na vrub nedokonalých nástrojů a zažitých pracovních postupů, než přístupu samotného.

V některých zemích je již BIM povinný pro stavební zakázky pro státní správu. Z Evropy jsou to především severské země (Norsko, Finsko, Dánsko) a potom Velká Británie, kde bude BIM povinný pro všechny státní zakázky od roku 2016. Proto je do tohoto sektoru v posledních letech investováno nemalé množství finančních prostředků na vývoj standardů, vzdělávání, výzkum a vývoj a další podpůrné aktivity. Výsledkem je nebývalé oživení jinak stagnujícího průmyslového sektoru s průběžným cílem expandovat maximální měrou na světový stavební trh. Setkal jsem se u nás i s názorem, že BIM je hotový a že na něm není žádný výzkumný potenciál, což si pravděpodobně Britská vláda nemyslí a zatím to vypadá, že se jim daří.

Téměř každý, kdo se dostatečně seznámil s metodikou BIM uznává, že přínosy převažují negativa a to na různých úrovních od koordinace profesí a detekce kolizí přes automatickou generaci výkresové dokumentace a snadné provádění změn až po integrovaný přístup k navrhování, kdy jsou průběžně zapojení odborníci napříč odbornostmi a mají tak možnost ovlivnit návrh stavby ještě ve fázích, kdy je možné významně ovlivnit výsledné parametry, ať se jedná o komfort, energetickou náročnost, nebo finanční proveditelnost. Podstatný je také přínos v oblasti správy majetku, kdy je možné spravovat opravdu zodpovědně majetek, ke kterému existují patřičné informace již od fáze návrhu.

U nás se zpravidla setkávám s odhadem, že k širokému použití v České republice dojde nejdříve za mnoho let, protože státní správa není pružná a mnoho lidí ve skutečnosti nechce spolupracovat, pokud k tomu nejsou přinuceni, podobně jako tomu je ve Velké Británii. Velkým pokrokem směrem k tomu je však nová evropská směrnice o veřejných zakázkách. Ta by měla zajistit, aby byla předmětem veřejné soutěže především výsledná hodnota, nikoli nejnižší cena, jak vyplývá z tiskové zprávy evropského parlamentu. Nová legislativa by měla nastavit rovné podmínky napříč unií a podpořit růst ekonomiky. Zároveň by podle tiskové zprávy měla klesnout úroveň spojené administrativy až o 80%.

Kromě legislativní podpory se rozvíjejí i aktivity směrem k tvorbě potřebných norem na úrovni EU. CEN sestavuje speciální pracovní skupinu, která se bude ve spolupráci s ISO a aliancí buildingSMART zabývat problematikou BIM. Česká republika se prostřednictvím UNMZ přihlásila ke spolupráci a udělala tedy jeden z prvních kroků, které podporují využití metodiky BIM i u nás.

Větší váha by měla být kladena na kvalitu, životní prostředí, sociální aspekty a inovace. Také je důležité, že kromě ceny bude možné soutěžit o náklady na životní cyklus staveb. To nahrává právě měřítku kvality stavebních prací a využití BIM jednak pro analýzy, ale především pro prokazování kvality vůči zadavateli. Je třeba dodat, že se do přípravy nové směrnice aktivně zapojily již zmíněné státy, které BIM v nějaké míře vyžadují. Snažily se především zajistit, aby nová směrnice jejich požadavky nepovažovala za diskriminační, ale naopak za pozitivní pro rozvoj trhu a výslednou kvalitu dodávaných staveb a stavebních prací. Směrnice zároveň doporučuje maximálně využívat elektronické komunikace a nástrojů pro veřejné zakázky, což opět nahrává BIM ve smyslu automatizované práce s informacemi a například i automatického vyhodnocení, zda návrh splňuje podmínky zadavatele.

Česká republika má nyní maximálně 24 měsíců (od 4.2.2014) na to, aby evropskou směrnici přejala do svého právního řádu. Díky této směrnici se tak otevře možnost požadovat BIM v rámci veřejných zakázek jako prostředek pro dokladování a monitorování kvality dodávaného díla. Tak je tomu právě i v uvedených severských zemích a Velké Británii. V Británii na to pak navazuje snaha lépe hospodařit se státním majetkem.

Zdroje:

Klíčová slova: