Když obec myslí i na teenagery. Jeneč má nový „plácek“ pro skejťáky a všechny ostatní

„Většina českých obcí má opravenou kanalizaci, vodovody i chodníky, má dětské hřiště, soukromé sportoviště jako tenisové kurty, halu nebo ‚atleťák‘. Ale něco, co by bylo pro místní teenagery a zadarmo, často chybí. A tak mládež svůj čas často tráví na autobusových zastávkách,“ říká spoluautor návrhu a skejťák Martin Hrouda.

Martin společně se svým kamarádem Jirkou Kotalem založili U/U studio, které se navrhováním podobných prostranství zabývá. A jelikož jde o architekty a skejťáky v jednom, patří v tomto odvětví ke špičce, která má za sebou řadu povedených realizací jako například proměnu prvního i druhého podchodu na Vltavské nebo skatepark a volnočasový areál v Řeporyjích.

Více k tématu

A Architektura

Objevování potenciálu zanedbaných míst. Druhý podchod na Vltavské proměnili architekti na městskou oázu sportu

18. 4. 2023

A Architektura

Řeporyjský brownfield proměnili architekti na venkovní sportoviště doplněné uměleckými díly

25. 10. 2022

„Hlavní kouzlo tohoto projektu pro mě je, že opravdu každá malá obec může mít podobný plácek pro volnočasové aktivity,“ dodává Martin Hrouda. Jeneč je s 1300 obyvateli skutečně malou obcí, i tak však má vlastní komunitu skejťáků a jezdců na koloběžkách a BMX. Ti měli doposud k dispozici pouze plochu s vlastnoručně vyrobenými překážkami za nádražím, a tak usilovali o nový oficiální plácek.

Starosta obce jejich přání nakonec vyslyšel a oslovil U/U studio k vypracování návrhu na místě staré manipulační plochy, která fungovala jako autobazar a následně jako odkladiště a deponie materiálu. Odkaz k autobazaru areálu autoři připomněli jeho starou cedulí, kterou zrecyklovali a v podobném duchu přetřeli nápisem „Skatepark Jeneč“.

U/U nelenili a jelikož nejlepší návrhy vznikají v úzkém kontaktu s budoucími uživateli, rychle se spojili přímo s „lokály“ (slang pro místní jezdce), aby jejich budoucí plácek obsahoval vše, co by si přáli. Skatepark nakonec navrhli tak, aby obsahoval různé typy překážek a své útočiště si zde našli jak začátečníci, tak zkušení jezdci.

Hlavním limitem pozemku byly dráty nízkého napětí, které vedou přes část pozemku. A aby do nich náhodou někdo z jezdců při triku „nenaletěl“, vytvořili zde autoři pobytovou zeleň jako „chillout“ zónu pro samotné uživatele, nebo návštěvníky, kteří se zastaví na chvíli posedět a pozorovat vyznavače kolečkových sportů v akci.

Během realizace pak museli autoři přesvědčit starostu a technický dozor o smyslu určitých opatření. Jednalo se především o sundání plotu směrem k parkovišti, aby prostor nebyl oddělen bariérou, ale naopak otevřen okolí nebo vytvoření pítka, které uživatelé ocení především v letních měsících.

A jak lépe někoho přesvědčit nežli mu ukázat již fungující příklad postavený na podobných principech. A tak namísto zdlouhavého vysvětlování vzali autoři starostu a dozor na výlet do Řeporyjí, kde se místní areál podle jejich návrhu, bez plotů a pro všechny, stal brzy po svém otevření oblíbeným místem.

A zafungovalo to: „Na dalším kontrolním dnu byli úplně nadšení a říkali, že jsme je tam měli poslat hned na začátku projektu,“ doplňuje Martin Hrouda. Starosta tak po svém výletu odsouhlasil zrušení plotu i pítko, které se v areálu brzy objeví.

Výlet do Řeporyjí starostu dokonce okouzlil natolik, že začal uvažovat i o expanzi skateparku do míst zelené plochy, až se dráty nízkého napětí zakopou pod zem. V budoucnu by zde mohl vzniknout pumptrack či oragnická rampa, označovaná skejťáckou terminologií jako „bazén.“.

Skatepark je proveden z hladkého železobetonu, po kterém kolečka krásně a tiše sviští. Akcenty zelené a žluté oživují jinak monotónní betonovou plochu a celý areál je doplněn několika břečťany, typickou dřevinou lokality, které po pár letech vytvoří v letních měsících v areálu příjemné ostrovy stínů.

Namísto přeplácání malé plochy spoustou překážek, jak tomu u podobných areálů často bývá, jdou autoři spíše opačným směrem. Podle motta „méně je více“ s rozmyslem umísťují každou překážku tak, aby kolem ní bylo dostatek prostoru a člověk si jí mohl naplno vychutnat. Tato filosofie navrhování, kterou má za následek propojení architektury a vášně pro skateboarding, je jedním z důvodů, proč si projekty U/U studia u uživatelů získávají nemalou oblibu.

Autorům se tak povedlo dokončit další realizaci, která poskytla útočiště místním teenagerům, na které se často zapomíná. A to za velmi přijatelný rozpočet, pohybující se okolo dvou miliónů korun. Dost možná tento projekt nepřispěje pouze obci Jeneč, ale třeba na něj narazí další starosta, který se rozhodne zrealizovat podobný projekt – místa pro svobodné a neorganizované aktivity mladších ročníků chybí ještě v mnoha obcích.