Královská knihovna v Kodani | Černý diamant od SHL
Zavedenému dánskému studiu Schmidt-Hammer-Lassen (SHL) se podařil husarský kousek – jejich přístavba Královské knihovny zlidověla a zároveň nadchla odbornou veřejnost – pro stavbu se vžilo označení Černý diamant a podobně jako v Praze Tančící dům se stala novodobým architektonickým magnetem, zároveň byla stavba nominována na Cenu Miese van der Rohe za rok 2000. Při tvorbě interiéru se pak architekti ze studia Schmidt-Hammer-Lassen inspirovali také polární září.
Dominik Herzán , 21. 8. 2006
Královská knihovna byla založena kolem roku 1648 králem Frederikem III. Od roku 1673 disponuje vlastní budovou, která vznikla naproti královskému paláci Christiansborgu, ve němž dnes sídlí Parlament. K pokladům, které přechovává, patří Kierkegaardovy či Andersenovy rukopisy.Černý diamant se nachází v těsné blízkosti dánského parlamentu, městské radnice i jedné z hlavních kodaňských tříd – Bulváru Hanse Christiana Andersena. Přezdívku získal snad proto, že svým zkosením evokuje ohromný krystal. Kombinace oceli, černého granitu a skla obaluje hmotu, která v tomto černém provedení působí tajemně, jako by byla zadumána do sebe, do svých knih, které se nacházejí v útrobách. Přesto, že svými sedmi patry okolní historickou zástavbu značně převyšuje, nepůsobí arogantně. Chtělo by se říct, že je sebevědomá, toto označení však není přesné. Určitě má švih, ale způsob, jakým temná hmota opticky drtí prosklené přízemí, evokuje spíš určitou zarputilost. Knihovna se stala nedílnou součástí nábřeží (foto oficiální stránky knihovny) Zblízka budova působí jako ohromný krystal (foto oficiální stránky knihovny)Velkoryse jsou pojaty i studovny (foto oficiální stránky knihovny)ŽIVOT JE UVNITŘKontrastem k tomuto mlčení je pak atrium. Jako by někdo obřím nožem budovu rozřízl s chirurgickou přesností na dvě hmotově podobné, ovšem tvarově odlišné součásti a z tohoto řezu pak nechal vyhřeznout vnitřní orgány. A nebo jako by to byla obrovská otevřená kniha, balkony se stávají řádkami a lidé jednotlivými písmeny a tito lidé společně s tvaroslovím budovy vytvářejí neopakovatelný příběh.Atrium je místo, kde dochází k odhalení tajemství, neboť umožňuje nahlédnout do útrob budovy. Je optickým potvrzením toho, že se jedná o živou budovu, o svět, který je od často nepříjemného počasí izolovaný svým temným pláštěm, uvnitř však vytváří vlastní mikroklima.Z nejvyššího patra ustupujících zvlněných balkonů je úchvatný výhled, atrium tak získává dramatický náboj a navenek přísná budova uvnitř ožívá. I to lze chápat za metaforu knihy – navenek jsou všechny knihy pouze jakými si bloky papíru, ožívají teprve uvnitř, když se člověk ponoří do jejich útrob, do jejich příběhu.Kromě toho, že Černý diamant skrývá klasické funkce knihovny, nabízí také prodejnu knih, kavárnu, restauraci, několik výzkumných center a archivů, střešní terasu a Královskou síň, která pojme na 600 lidí v případě nejrůznějších koncertů, performancí či konferencí.Název: Det Kongelige BibliotekAutor: Schmidt-Hammer-Lassen (SHL), www.shl.dkMěsto: KodaňZemě: DánskoSoutěž: 1993, Mezinárodní, otevřená, 1.cenaRealizace: 1995-1999Klient: Ministerstvo kulturyInženýring: Moe & BrødsgaardAkustika: Anders GadeMateriály: fasáda kombinací granitu, oceli a sklaPočet pater: 7Podlažní plocha: 28.000 m2 nová budova, 7.000 m2 přestavba staré budovyNáklady: 48.845.000 € bez DPH (1,4 mld Kč)Ocenění: Cena za architekturu od Magistrátu města Kodaně a nominace na Cenu Miese van der Rohe (2000), Nykredit Arkitekturpris (2001), Du Pont Benedictus Award (2003)Webové stránky: www.kb.dkAdreesa: Søren Kierkegaards Plads 1Další info: www.visitcopenhagen.com