Laboratorní budovu Technické univerzity v Ostravě oživují graficky zpracované části fasády

Komplexní testbed

Nové výukové centrum CPIT – TL3 (Centrum pokročilých inovačních technologií – těžké laboratoře 3) představuje komplex laboratoří – testbed s možnostmi řízení energetických toků ve všech částech budovy (osvětlení, topení, ventilace, chlazení, přístup osob a další). Studenti se zde podrobně seznámí se sofistikovaným building managementem, součástí budovy je i fotovoltaická elektrárna nebo rychlodobíjecí stanice pro elektrická vozidla. Objekt je součástí soustavy budov propojených optickým kanálem pro vysoko objemové datové přenosy. 

Náplní budovy jsou tři typy laboratoří. Sekci Automotive tvoří laboratoř zaměřená na e-mobilitu a technologie autonomního řízení, část Home Care obsahuje dva pozorovací byty pro sledování behaviorálních projevů osob sloužící pro vývoj a výuku nových technologií biomedicínského inženýrství. Třetí funkční část tvoří dvě plochy Smart Factory zabývající se robotikou, aplikacemi umělé inteligence, virtuální a rozšířenou realitou a dalšími oblastmi.

Více k tématu

A Architektura

Nejlepší stavby Evropy: Studijní pavilon z prefabrikované stavebnice, kde se učitelé učí od studentů a žádná hierarchie neplatí

23. 4. 2024

A Architektura

Na co myslet při projektování škol pro 21. století?

22. 4. 2024

Průmysl 4.0, autoprůmysl a Home Care

Jednotlivým tematickým sekcím odpovídá i navržené členění budovy. Celá stavba se skládá ze tří kvádrů, které se vzájemně prolínají. Východní jednopodlažní blok zaujímá Automotive laboratoř, naproti tomu třípodlažní západní blok slouží laboratořím Smart Factory a Home Care. Třetí podlaží navrhli architekti jako ustupující, hmotově ale kvádr doplňuje ocelová konstrukce, která současně opticky odlehčuje nároží.

V ustoupeném podlaží se nachází pozorovací byt, ke kterému tak přísluší střešní terasa. O podlaží níže se nachází výzkumný byt o totožné dispozici, který slouží k výukovým účelům. Do střední části situovali architekti hlavní vstup a společné technické i sociální zázemí budovy. To se rozkládá ve třech nadzemních a jednom podzemním podlaží.

Funkce otištěná do fasády

Specifický výraz dodává budově fasáda s reliéfní omítkou ve světle šedém odstínu. Tematicky zvolený vzor tištěných spojů se zde propisuje do finálního povrchu díky vyfrézovanému vzoru v tepelné izolaci. Stejný motiv se pak opakuje na aluco-bondových panelech okenic i na prosklených plochách, kde jej tvoří polep z UV stabilní folie.

Architekti kompozičně členili fasády jednotlivých hmot pomocí velkých okenních otvorů s okenicemi a celoprosklenou východní fasádou schodišťového jádra. Střechu pak navrhli jako plochou a provozně pochozí tak, aby byly přístupné alternativní zdroje energie v podobě fotovoltaických panelů. 

Betonový mobiliář

Součástí budovy CPIT je i nový parter, kde šedé plochy fasádní omítky doplňuje protiskluzná betonová dlažba v šedém odstínu i betonový mobiliář v podobě laviček od firmy Presbeton. Jednoduché kvádrové hmoty sedacích prvků odpovídají hmotovému řešení samotné budovy, zároveň mají také dobrou odolnost vůči povětrnostním vlivům i záměrnému poničení stran vandalů.

„Tvarově jsem navrhovala jednoduchý kvádr s částečným dřevěným sedákem pro větší komfort. Počátečním požadavkem bylo rovněž provedení antivandal u veškerého mobiliáře včetně odpadkových košů. Výhodou betonových prvků tak v tomto kontextu byla mimo jiné i vysoká hmotnost znemožňující manipulaci. Koneckonců i samotná budova má při zatažených okenicích evokovat nedobytný hrad v antivandal looku. Vzhledem k poloze budovy byla ochrana před vandalismem jasnou podmínkou,“ doplňuje kritéria návrhu architektka Zuzana Sýkorová.

„Naším úkolem bylo de facto vytvořit jednoduchý, přesto nadčasový „kabát“ pro technologicky moderní pracoviště laboratoří, moderní testbed, který v budoucnu dovolí přizpůsobit se rozvoji a vývoji smart technologií,“ shrnuje Sýkorová přístup k návrhu výzkumného centra.