Nejlepší stavba v historickém prostředí: Pardubické polytechnické dílny z betonu a kortenu získaly cenu - překvapivě

„Jsem z výsledku překvapený,“ řekl po vyhlášení vítězné stavby Rostislav Švácha, historik architektury a předseda Ceny Klubu Za starou Prahu. Říkal to s přirozeným podivením, podobně formálně výrazná stavba totiž tuto cenu ještě nikdy nevyhrála. Minulý rok se vítězem stala archetypální knihovna ve Šlapanicích.

Cenu, která má ve svém názvu „za novou stavbu v historickém prostředí“ udělil Klub Za starou Prahu letos už podvacáté. Vyhlášení proběhlo v podvečer 13. května na pražské Kampě. Vedle členů Klubu se ho účastnila veřejnost se zájmem o architekturu, přijeli taky všichni architekti a architektky, jejichž stavby byly na cenu nominovány. Konkrétně se jednalo o Jihočeské stavení v Dolním Miletíně (111 architekti), přístavbu Filosofické fakulty Univerzity v Hradci Králové (Architekti Hrůša & spol.), lávku v Litomyšli (Ehl & Koumar Architekti), nízkoprahový klub v Nové Pace (Atakarchitekti), Informační centrum Státní vědecké knihovny v Olomouci (Atelier-r) a nakonec vítězné Centrální polytechnické dílny a Galerii města Pardubic (Šépka architekti).

Cihly, beton, korten

Centrální polytechnické dílny a Galerie města Pardubic jsou součástí areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích, které na začátku 20. století navrhl Josef Gočár. Ve zrekonstruovaných mlýnech nyní sídlí Gočárova galerie (původně Východočeská galerie), společně s budovou od Šépka architekti se otevřely na podzim roku 2023.

Novostavba v sobě spojuje dvě funkce – v přízemí má výstavní prostory městská galerie (GAMPA), na dalších podlažích jsou pak specializované dílny, které mohou využívat žáci pardubických základních a středních škol. Nacházejí se zde například laboratoře, počítačový sál, kovodílna nebo promítací místnost.

Rozdílnost provozů znázorňuje rozdělení jedné stavby do dvou hmot – nad přízemní galerií se vznáší objekt dílen. Kromě toho, že jde o efektní řešení, přináší taky několik praktických výhod. Střecha galerie se dá využívat jako pobytová terasa – chodí se na ni po schodech, které současně formují venkovní atrium. Díky vynesení objektu dílen na dvě betonové nohy mohly galerijní prostory dostat horní přirozené osvětlení, mezi cihlami v terase jsou mléčné světlíky.

Pro stavbu byly použity tři základní materiály, které se propisují do exteriéru i interiéru budovy. Přízemní objekt je z pálených cihel a přímo tak navazuje na materialitu sousedních Automatických mlýnů. Horní část je pak z probarveného betonu a opláštěná kornetovými plechy. Vše si je barevně příbuzné, architekti chtěli dostáhnou toho, aby při pohledu z dálky odlišné materiály nebylo poznat.

Polytechnické dílny s galerií jsou zatím první novostavbou, která v areálu Automatických mlýnů stojí. V budoucnu zde vyrostou ještě další objekty s různorodou funkcí. Jak by místo mělo vypadat až bude vše dokončeno se můžete podívat v tomto článku.

Současný výraz a respekt k historickému prostředí

Porota Ceny Klubu Za starou Prahu hlasuje anonymně, kdo se stane vítězem jejího dvacátého ročníku dopředu nevěděl nikdo kromě skrutátora. Mezi finalisty se budova Centrálních polytechnických dílen a Galerie města Pardubic podle poroty dostala pro svou jednoznačně současnou a sebevědomou architektonickou formou, kterou se však nesnaží konkurovat sousedním památkově chráněným Automatickým mlýnům.

Více k tématu

A Architektura

Umění a vzdělávání místo pytlů mouky. Co jsme viděli v Automatických mlýnech v Pardubicích?

2. 10. 2023

A Architektura

Konstrukce budící respekt. V areálu Gočárových mlýnů vyrůstá budova polytechnických dílen s galerií od Jana Šépky

3. 10. 2022

Jan Šépka na vyhlašovacím večeru prohlásil, že když v ateliéru budovu navrhovali, už tehdy chtěli, aby se do finále Ceny Klubu Za starou Prahu dostala. A ona nakonec i vyhrála. Porota dala svými hlasy najevo, že cíl ateliéru „začlenit Automatické mlýny do nově vzniklého areálu, kde bude mít památkově chráněný objekt ústřední postavení,“ se podařilo naplnit velmi dobře.