Zapomenutý dvůr mezi duby. Jeho obnova trvá už třináct let
Když se v Praze vyrazíte procházet do přírodní památky U Hájů, narazíte na statek, který se zvolna proměňuje. Z ruiny je už zase výstavný Hájčí dvůr. Od roku 2013 ho opravuje Pavel Svěchota. Na místo se byla podívat redaktorka EARCH.cz Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 11. 6. 2026
Na bráně do Hájčího dvora je latinský nápis Praedium Angeli. Stojím před ním s majitelem usedlosti Pavlem Svěchotou, který vysvětluje, proč se místu ve Stodůlkách říká také Angelovský dvorec. Vypráví o lékaři Karla IV., o klasicistní přestavbě areálu i o jeho chátrání za socialismu.
Z jeho výkladu je poznat silná osobní angažovanost. Když se mu Hájčí dvůr v roce 2005 podařilo získat v restituci, byla to ruina. Sice památkově chráněná, ale kdyby někdo opravdu chtěl, cestu k jejímu definitivnímu zániku by si nejspíš našel. Klidná lokalita uvnitř Prahy, dobrá poloha a k tomu atraktivní historie by se daly lukrativně vytěžit.
Teď se tady ale postupuje přesně opačně. Pavel Svěchota je profesí stavař a dvůr obnovuje důsledně, pomalu a s velkou dávkou trpělivosti. Za cenu času i značných finančních nákladů. Jednou zde ale vznikne příjemné bydlení, v areálu bude také společenský sál. To vše v dimenzích, které historická architektura unese a nemusí se kvůli tomu ani nafukovat její objem.
Od středověku po 19. století
Hájčí dvůr má kořeny až ve středověku, ve 14. století, kdy zde podle tradovaných zmínek působil Angelo z Florencie, slavný lékař Karla IV. „Uvádí se, že místo je de facto v polovině cesty mezi Pražským hradem a Karlštejnem, ale ať jsem počítal jakkoliv, nikdy mi to nevyšlo. Spíš jsme na jedné třetině blíže k Pražskému hradu,“ říká Pavel Svěchota.
Uvažovat lze jen o částech sklepů, téměř původní je pak půdorys dvora s výjimkou jižního průčelí. Současná podoba Hájčího dvora vychází hlavně z jeho klasicistní éry, konkrétně z let 1836 až 1840. Tehdy mu výraz vtiskl Leopold Lämmel, zámožný finančník a jedna z pozoruhodných postav tuzemských dějin. Patřil k největším poskytovatelům úvěrů habsburské monarchii, později působil jako finanční poradce vládních institucí i ředitel Pražské spořitelny. Na místě spojeném se slavným lékařem Karla IV. si tak o několik století později budoval letní sídlo další vlivný muž své doby.
Nejvýstavnějším dědictvím první poloviny 19. století je severní křídlo Hájčího dvora. Dvoupatrový letohrádek, který kdysi sloužil k bydlení i reprezentačním účelům. Na ty upomíná dodnes dochovaný společenský sál. Dochovaný je tedy alespoň ve svém prostorovém rozložení, žádné pozůstatky interiéru zde nejsou. S Pavlem Svěchotou do něj procházíme hrubou stavbou, ve stejném stavu jsou i ostatní tři křídla dvora.
Historie ve vrstvách
„Hájčí dvůr se mi reálně dostal do rukou v roce 2005,“ říká Pavel Svěchota. Do té doby už minimálně padesát let chátral. Na fotografiích z prvního desetiletí nového tisíciletí je vidět, že byl v dost žalostném stavu. Jednotlivé objekty měly poškozené střechy, propadané stropy a za sebou různé přestavby, které překryly původní vzhled, dispozice i logiku historické architektury.
Nejpatrnější je to na sýpce, která tvoří západní křídlo dvora a dnes se znovu blíží své podobě z první poloviny 19. století. Zcela věrná původnímu stavu přesto není. Když ve dvoře v 50. a 60. letech působilo JZD, připojilo k ní totiž dost nepatřičnou přístavbu. Současná rekonstrukce ji nezbourala, ale překryla novou fasádou a střechou. „Památkáři nám řekli, že bychom měli vycházet z aktuálního stavu, a tedy nebourat. Takže jsme přístavbu přizpůsobili historismu,“ říká Pavel Svěchota.
Celý dnešní dvůr ostatně rostl postupně. Východní křídlo tvoří dvě stavby až z počátku 20. století, konkrétně z let 1914 a 1924. Zvenčí jejich mladší původ není tolik patrný, protože se přizpůsobují klasicistní architektuře dvora. Prozrazují je spíš konstrukce. V domě, dříve využívaném jako sklad, zůstaly litinové sloupy a nad nimi takzvaná stájová klenba – valené segmenty usazené do traverz. Nejen tyto vrstvy mají jednou tvořit kulisy bydlení.
Výsledek obnovy: v očekávání
Rekonstrukce Hájčího dvora probíhá už velmi dlouho, konkrétně od roku 2013 a při procházení areálem je jasné, že hotovo ještě hned tak nebude. Všechny stavby jsou sice zajištěné, mají nové základy, okna a krovy opravené tradičními postupy. Na všech křídlech je také krásná červenooranžová bobrovka. Interiéry ale zatím úplně chybí. „Je to žrout peněz…“ komentuje stav Pavel Svěchota, který obnovu financuje převážně z vlastních zdrojů a částečně také z dotací určených na zachování či obnovu památkově významných objektů. Ty v rámci Programu pro vlastníky památkově významných objektů poskytuje Hlavní město Praha. A proč se vůbec do tak náročného úkolu pustil? „Říkal jsem si, že místo má svého ducha a bylo by škoda, kdyby se stopa minulosti zlikvidovala,“ svěřuje se.
Pavel Svěchota Hájčí dvůr získal v restitucích jako vzdálený příbuzný posledních majitelů, kteří o dvůr přišli v souvislosti s pozemkovou reformou po roce 1948. Do rozhodnutí ale zjevně vstoupila i jeho profese stavaře. V devadesátých letech navíc začal v oboru podnikat a věnoval se především rekonstrukcím památek a obecně domů v historickém centru Prahy.
Byly to však právě devadesátky, v nichž se památky v Praze začaly proměňovat k nepoznání, a to nejen v pozitivním smyslu jejich záchrany a kultivace. Mnohdy to bylo přesně naopak. Nájezdy soukromých investorů páchaly na historické architektuře nezvratné škody. A v centru k tomu otevíraly dveře komercializaci, která se dnes rozšiřuje dál a dál za jeho hranice.
Jistě by mohla dojít až do Stodůlek na Hájčí dvůr a dát zde vzniknout byznysově atraktivnímu projektu. Peníze velkého investora by usedlost navíc pravděpodobně dokázaly vrátit do života mnohem rychleji, než se to daří Pavlu Svěchotovi. Ovšem dost možná za cenu ztráty velkého množství její historické matérie a architektonické hodnoty.
Více k tématu
Nic takového se tu ale neděje. Dvůr nyní i ve své hrubé fázi stavby vypadá krásně. Teď na jaře se okolí zelená, dubové lesy šumí a představa života tady působí skoro idylicky. Jaký ale bude celkový výsledek, na to si musíme ještě počkat. „Cíl, kdy bude hotovo, si už nedávám. Několikrát jsme ho už nesplnili,“ říká Pavel Svěchota. Práce ale pokračují. Kdo půjde ulicí Ke Konstruktivě směr Stodůlky, uvidí, že je Hájčí dvůr v čím dál lepší kondici.
EARCH.cz navštívil Hájčí dvůr v rámci mediálního partnerství s festivalem Open House Praha, který usedlost letos zařadil do svého programu. Ročník 2026 zpřístupnil 101 objektů a nabídl více než 70 akcí v týdenním doprovodném programu. Budovami i doprovodnými akcemi prošlo přes 82 tisíc lidí.
